Během přemýšlení nad ostudou, jakou nám dělají představitelé církve zapletení s StB jsem potkal ve vlaku bývalého studenta IES, nyní advokáta, který je důkladně obeznámen s lustračním zákonem. Hovořili jsme o případu biskupa Lobkowicze. Advokát mi řekl: „Již na základě dokumentů, které jsou veřejně známy, lze konstatovat, že se jednalo zcela jistě o vědomou spolupráci. Takový člověk biskupem být nemůže, má-li si církev zachovat alespoň elementární věrohodnost."
Doma jsem našel dopis našeho čtenáře z Brna, kde stálo mj.:
„Velmi mě rozmrzela nedávno medializovaná spolupráce Františka J. Holečka s StB. Tolik protěžovaný duchovní!! A vehementně se angažuje - průvod Božího těla městem Brnem, duchovní služba u městské policie v Brně, Husovská komise... Paradoxem je, že nedávno vedl diplomovou práci o tzv. Číhošťském zázraku, který následně StB, která sám sloužil, dryáčnickým způsobem zneužila pro své cíle. To nechápu, tu otrlost. A žádná omluva."
Sám považuji za velmi problematické, když si otevřu internetovou stránku České biskupské konference1 a v kolonce „vedení ČBK" dva ze tří uvedených biskupů figurovali na seznamu spolupracovníků StB. Co si o nás má společnost myslet? Jak má církev plnit své poslání, když její představitelé jednají zjevně protievangelijně?
Případ v nejnovější době znovu otevřela v listopadu 2006 Marie Rút Křížková. 30. listopadu o tom v článku „Stín StB nad církví"2 referovaly Lidové noviny. Protože F. Lobkowicz spolupráci popíral, rozhodl se server Christnet za přispění s dr. Křížkové zveřejnil 5. 12. 2006 dokumenty, které svědčí o jeho vědomé spolupráci ještě v září 1989!3 Jedním z motivů mohlo být dosažení církevní kariéry. Orgán StB považuje „ustanovení biskupem za reálné".
František Lobkowicz se k tomu vyjádřil 8. 12. 2006 na stránkách ostravsko-opavského biskupství.4 Vyjádření budí velké rozpaky. Žádný náznak pokání. F. Lobkowicz se domnívá, že se jedná o útok na církev. Je to ale právě opačně, církev se snaží být věrohodnou tím, že si nepřeje vědomé spolupracovníky StB na vedoucích místech. Nejedná se primárně ani o útok na jeho osobu. O tom, co udělal dobrého, jistě nikdo nepochybuje. Ovšem píše-li „odpuštění, které nechci upřít nikomu, kdo mi v těchto dnech ublížil" je to trochu silný tabák. Lobkowiczovi nikdo neublížil, naopak on ublížil věrohodnosti církve. Mohl a stále může konat pokání včetně skutků, které tento postoj doprovází (v daném případě je odpovídající okamžitá rezignace). Sloužit pak jistě může v církvi dál tak, jak mu nový ordinář určí. Pokud F. Lobkowicz píše, že má čisté svědomí, je třeba to respektovat, subjektivně je nevinen, ovšem pak je zapotřebí vyvinout všechno úsilí pro jeho odvolání. Jeho svědomí je v diametrálním rozporu s realitou. Takový člověk být biskupem nemůže.
Úsměvný je „Otevřený dopis Paní Dr. Křížkové",5 který na podporu biskupa Lobkowicze podepsalo více než 20 pracovníků biskupství a další lidé jsou vyzýváni, aby se k němu připojili. Každé přirovnání kulhá, ale představil jsem si, jak personál nedávno zesnulého generála Pinocheta, čelícího vážným obviněním, mu chce pomoci a píše, jak se k nim generál hezky choval, či jak zabránil hyperinflaci a prosadil v zemi ekonomické reformy. Byla by to svatosvatá pravda, ale vůbec by to nesouviselo s obviněním.
Tak i názor pracovníků biskupství není relevantní. Když se rozhodli pro veřejné vyjádření, měli by si být vědomi, že výsledný efekt může být zcela kontraproduktivní. Veřejnost si bude klást otázku, proč platí ze svých daní úřad, jehož představitel i církvi spíše škodí, než prospívá.
Zastávat protievangelijní postoj však F. Lobkowiczovi umožňuje i atmosféra mezi jeho kolegy biskupy. Oni si zvolili F. Lobkowicze jako svého místopředsedu (v době, kdy se o jeho kolaboraci již vědělo), a i dnes s k problému staví velmi laxně.
Nejvíce mne překvapil biskup Duka. Jaroslava (Dominika) Duky si pro jeho postoje v době totality vážím. Když F. Lobkowicz „sloužil církvi" tím, že donášel na StB, Jaroslav Duka se věnoval „pastoraci na Borech". Bob Fliedr vyzval 30. listopadu v článku LN „Církev se brání pravdě"6 biskupa Duku, aby vysvětlil, proč se v poslední době stal „advokátem církevních estébáků". Poukázal na to, jak spolu s arcibiskupem Graubnerem hájili bývalého sekretáře české biskupské konference mons. Simandla (jméno není v článku uvedeno), ačkoli existovalo mnoho důkazů o jeho vědomé spolupráci s StB (včetně částek, které za odvedenou „práci" získával). Dále uvedl Dukův odmítavý postoj k materiálu o vyrovnání církve s minulostí, který měl být projednáván na tzv. Plenárním sněmu katolické církve. Biskup Duka poslal do redakce LN vyjádření, které však nebylo otištěno. Je možné jej najít na stránkách Tiskového střediska ČBK.7 Duka považuje označení „advokát církevních estébáků" za urážku a žádá od B. Fliedra omluvu.
Sám bych asi podobné označení nezvolil (mám stále před očima Dukovu službu během totality, která byla velmi vzdálená kolaboraci s komunistickým režimem a jeho mocenskými složkami). Bob Fliedr však, podle mého názoru, použil označení oprávněně. Pro další příklady, kromě těch, které již uvedl, není třeba chodit daleko. Např. nejbližší spolupracovník hradeckého biskupa generální vikář Josef Socha figuruje na seznamech spolupracovníků StB pod krycím jménem Houslista. Proč biskup Duka ponechal Houslistu v úřadu při svém příchodu do Hradce Králové je záhadou. Požádal kněze diecéze, aby si sami zvolili generálního vikáře. Ti si vybrali právě Sochu. Možná Duka kalkuloval, že si jej nemohou zvolit, ale v každém případě jej jmenoval.
Vyjádření arcibiskupů Graubnera8 a Vlka9 jsou velmi obecná. O Lobkowiczovi neobsahují ani zmínku. Hřebík na hlavičku, myslím, trefil Bohumil Doležal10 ve své glose 16. 12. 2006: „Kardinál Vlk se v LN vrací k problému agentů StB v řadách katolické církve (podotýkám, že to vůbec není jen problém katolické církve, ale i těch dalších). Píše o tom, že se katolická církev za ty, co spolupracovali, omluvila a vyzvala k pokání za tyto své hříchy. Katolíci si - hlavně zásluhou papeže Jana Pavla II. - osvojili zvláštní techniku švejkování pomocí omluv a hlášení se k hříchům, které vůbec nejsou hříchy jejich církve. S StB nespolupracovala žádná církev, ale docela konkrétní lidé (kolektivní agentství StB nevedla), kát se mají ti konkrétní lidé, co práskali, a měli by za tím účelem pokud možno někam hodně hluboko zalézt. Nejde tedy o ani tak o to, jak se církve za agentství svých duchovních před veřejností kají, ale jak se ,svými‘ agenty zametly a jak se od nich a od jejich agentství distancovaly. Tady mají všechny dost velké resty." Je škoda, že jasné slovo neřekli biskupové, ale člověk mimo katolickou církev.
K případům spolupráce některých kněží s StB se vyjádřil v rámci Radiofóra ČR1 6. prosince 2006 generální vikář pražské arcidiecéze Michael Slavík.11 Přes některé rušivé momenty12 to bylo vyjádření, za které není třeba se stydět. Slavík opakovaně řekl, že veřejný hřích žádá veřejné pokání.
Pokud se biskupská konference ke kauze Lobkowicz nepostaví čelem, těžko potom může čekat, že v jiných důležitých otázkách bude brána vážně.
1 http://www.cirkev.cz/ceska-biskupska-konference.html
2 http://lidovky.zpravy.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A061130_000004_ln_novi...
3 http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2723
5 http://www.doo.cz/view.php?cisloclanku=2006120601
6 http://lidovky.zpravy.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A061130_000008_ln_novi...
7 http://tisk.cirkev.cz/z-domova/reakce-biskupa-duky-na-clanek-v-lidovych-...
8 http://tisk.cirkev.cz/z-domova/arcibiskup-jan-graubner-ke-clanku-uverejn...
9 http://www.apha.cz/tisk.php?ide=2312
10 http://www.bohumildolezal.cz/
11 Poslechnout je možno na http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=90. Nejdůležitější momenty: http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=12244
12 Např. na dotaz posluchače Pavla Levého: „proč církev neuznává biskupské svěcení mého spolužáka Jana Blahy, zatímco světí Františka Lobkowicze, o němž bylo známo, že spolupracoval s StB" M. Slavík první část otázky neodpověděl (možná pro nedostatek času), ke druhé řekl, že „spolupráce v době svěcení známa nebyla". I kdyby tomu tak bylo, známa byla F. Lobkowiczovi, který neměl k přijetí biskupské služby svolit, když pouhý rok předtím ještě donášel na StB.