Skutky Pavla a Thekly

Při předávání křesťanské víry sehrál důležitou úlohu příběh, a to jak příběh Ježíše samého, tak i jeho následovníků. Ty nejdůležitější příběhy církev zařadila do kánonu Písma, nacházíme je v jednotlivých knihách Nového zákona. Vedle kanonických spisů se prakticky v tomtéž časovém období začínají objevovat spisy, které obsahují další příběhy. Tyto spisy dnes bývají označovány jako novozákonní apokryfy,1 případně pseudoepigrafy. Byly šířeny pod jménem některého z apoštolů, která měla dodat autoritu učením v nich obsaženým.2 Postupně vznikaly i sbírky jednotlivých spisů.

Jedním z těchto spisů jsou i Skutky Pavla a Thekly, tradované v rámci širšího komplexu pavlovských příběhů, označeném jako Acta Pauli. Soudí se, že k separaci Skutků Pavla a Thekly z celku Acta Pauli došlo z praktických důvodů v době, kdy se legenda o Thekle šířila a získala oblibu.

Když jsem si Theklin příběh přečetla poprvé, zaujal mne. Je totiž v mnoha ohledech pozoruhodný. Toužila jsem se dozvědět o něm více. Následující řádky se vám pokusí přiblížit alespoň základní informace:

Vznik příběhu o Thekle se klade přibližně do let 160﷓180, byť někteří badatelé hájili hypotézu jeho vzniku v apoštolské době. Ta je dnes považována za nepravděpodobnou přesto, že některé části spisu vykazují starý původ. Autor spisu zůstává v anonymitě. Není o něm známo nic, kromě ojedinělé zmínky u Tertulliana (160﷓230), který informuje o autorovi a účelu sepsání. Říká, že spis byl padělán presbyterem z provincie Asia Minor, který byl při podvodu přistižen a při výslechu před církevními autoritami vyznal, že knihu padělal z lásky a úcty k Pavlovi. Jiný z badatelů naopak tvrdí, že autorem byl ortodoxní věřící poněkud mdlého rozumu, který nepochopil Pavlovo učení, avšak jednal v dobrém úmyslu.3 Za místo vzniku je možno považovat římskou provincii Asia Minor — oblast, ve které měla Thekla žít.

Apokryf byl velice populární, Codex Claromontanus (6. stol.) jej dokonce řadí mezi kanonické spisy, existuje k němu odkaz v Gelasii Decr. II,22, zmiňuje se o něm Eusebius a Otcové 4. století: Cyprian, Epifanius, Augustin, Řehoř Naziánský, Řehoř z Nyssy, Jan Chrysostomos, Methodius Tyrius a Severus Sulpitius. Bazil ze Seleukie jej přebásnil. Další zmínky lze najít u Evagria Scholastica, Ambrože, Maxima Tauriensise, Fausta Manichea, Hippolyta, Origena a Jeronýma. Příběh Thekly silně ovlivnil život sestry Bazila Velikého Marciany.

Apokryf byl oblíbený i ve středověku. Kult Thekly – zřejmě i na základě tohoto spisu – patřil v dějinách k největším vůbec. Místa spjatá s jejím jménem jsou známa už ze 4. stol. Nejdůležitějším z nich je Seleukie na Tigridu (dnes v Iráku), kde existovala poutní bazilika už cca r. 500, jejíž trosky jsou zachovány dodnes. Na Východě byla zvána apoštolem a prvomučednicí mezi ženami. Její kult se poměrně brzy šířil i na Západě, zvláště v oblastech s galikánskou liturgií. Jméno světice je uváděno ve spise Martyrologium Hieronymianum. Řecká církev Theklu tituluje jako prvomučednici mezi ženami a apoštolům rovnou.

Nejlépe však je nechat znít příběh samotný. Jistě v něm najdeme názory, s kterými se dnes již těžko ztotožníme. Lze si také klást otázku, kolik procent příběhu je historickou pravdou. Příběh sám je však svědectvím toho, jakým způsobem reflektovali křesťané rané církve svou víru, jak hledali a nacházeli její vyjádření a obhajobu, jak vnímali krásu a ctnost. Nemusíme se na ně zlobit proto, že některé z jejich cest byly slepé a nám cizí. Hledejme v tomto dávném příběhu spíše to, co nám může pomoci lépe porozumět minulosti, přítomnosti i sobě samým.

Skutky Pavla a Thekly4 (pracovní překlad D. Bártové)

1. Když Pavel vystupoval po útěku z Antiochie do Ikonia, stali se jeho spolucestujícími Démas5 a kovotepec Hermogenés6. Byli naplněni přetvářkou a stavěli se k Pavlovi, jako by ho milovali. Pavel pak měl na mysli pouze Kristovu dobrotu a nedělal jim nic zlého, ale mocně je miloval, aby jim mohl učinit žádoucími (osladit) všechna slova Páně a učení a výklady evangelia a narození i vzkříšení Milovaného7 a zvěstoval jim Kristovy veliké skutky8 tak, jak jemu byly zjeveny.

2. A když jakýsi muž jménem Onesiforos9 uslyšel, že Pavel jde do Ikonia,10 vyšel se svými dětmi Simmiou a Zénónem a se svou ženou Lektrou11 Pavlovi naproti, aby ho přijal. Neboť Titus mu popsal, jaká je Pavlova podoba, protože on sám ho neznal podle těla, ale jen podle ducha.

3. A šel po královské cestě, která vede do Lystry, aby ho uvítal. Zastavil se a prohlížel příchozí podle Titova popisu. Viděl pak přicházet Pavla: muže malé postavy, holé hlavy, křivých nohou (ohnutých holení), dobře upraveného, silně stavěného, plného milosti,12 protože se někdy jevil jako člověk, jindy pak měl tvář anděla.13
4. Když Pavel Onesifora uviděl, usmál se. Onesiforos mu řekl: „Buď zdráv, služebníku požehnaného Boha.“ On mu odvětil: „Milost14 s tebou15 a s tvým domem.“ Démas a Hermogenés žárlili a byli naplněni pokrytectvím tak, že Démas řekl: „My nejsme požehnáni, že nás také tak nepozdravíš?“ Onesiforos řekl: „Nevidím ve vás ovoce spravedlnosti.16 Ale jestli jste takoví, vejděte i vy do mého domu a odpočiňte.“

5. Když vešel Pavel do Onesiforova domu, byla tam velká radost a klekání (ohýbání kolen) a lámání chleba17 a zvěstování Božího slova o sebeovládání a vzkříšení. Pavel řekl:
„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.18
Blahoslavení ti,19 kdo zachovávají čistotu těla,20 neboť se stanou chrámem Božím.21
Blahoslavení ti, kdo se ovládají, neboť k nim bude mluvit Bůh.
Blahoslavení ti, kdo se rozloučili s tímto světem, neboť oni budou Bohu milí.
Blahoslavení ti, kdo mají ženy, jako by je neměli,22 neboť Bůh bude jejich dědictvím.23
Blahoslavení ti, kdo mají Boží bázeň, neboť oni se stanou anděly Božími.

6. Blahoslavení, kdo se bojí slova Božího,24 neboť oni budou potěšeni.25
Blahoslavení ti, kdo přijali26 moudrost Ježíše Krista, neboť oni budou nazváni syny Nejvyššího.27
Blahoslavení ti, kdo zachovávají svůj křest,28 neboť oni odpočinou u Otce a Syna.29

Blahoslavení ti, kdo zachovávají příkazy Ježíše Krista, neboť oni budou ve světle.
Blahoslavení ti, kdo pro Boží lásku vyšli z podoby tohoto světa,30 neboť oni budou soudit anděly a budou požehnaní na pravici Otce.31
Blahoslavení milosrdní, neboť jim bude prokázáno milosrdenství32 a neuvidí den hořkého soudu.33
Blahoslavená těla panen, neboť ta se budou líbit Bohu a nebude jim zadržena odplata34 čistoty, protože slovo Otce jim dá spásu v den jeho Syna a dosáhnou odpočinek35 na věky věků.“

7. Když Pavel říkal všechny tyto věci uprostřed církve v Onesiforově domě, jakási panna Thekla, jejíž matkou byla Theokleia, zasnoubená muži jménem Thamyris, seděla u okna sousedícího s tím domem a ve dne v noci naslouchala slovu o čistotě, které říkal Pavel. Nevyhlížela z okna, ale vedena vírou se stále více radovala. Později uviděla i mnoho žen a panen vcházejících k Pavlovi. Tehdy zatoužila i ona být hodna stanout Pavlovi tváří v tvář a slyšet slova o Kristu. Neviděla dosud Pavlův vzhled, jen naslouchala jeho slovu.

8. Protože neodchází od okna, posílá její matka k Thamyridovi. On pak přichází radostně, jako by se již bral k svatbě. Thamyris řekl Theoklei: „Kde je má Thekla?“ A Theokleia odpověděla: „Musím ti říci divnou zvěst, Thamyride, neboť tři dny a tři noci nevstává Thekla od okna, nejí, nepije, ale napjatě hledí na něco radostného. Platí to cizinci, který učí svůdným a rozmanitým věcem. I já se divím, jak se taková čestná panna nebezpečně trápí.

9. Thamyride, tento člověk pobuřuje město Ikonium, navíc i tvou Theklu. Všechny panny a mladíci k němu chodí a on je učí: je povinnost — jak říká — jednoho a jediného Boha se bát a zachovávat čistý život. Navíc i má dcera se drží v okně jako pavouk, spoutaná jeho slovy, divnou touhou a hroznou vášní. Sama je zajatkyní jeho slov. Vejdi k ní ale ty a promluv s , protože tobě byla zasnoubena.“

10. Když Thamyris přistoupil, líbal ji, zároveň se ale ulekl jejího zděšení. Řekl: „Theklo má milovaná, co zde sedíš? Jaké city zděšení tě to ovládají? Obrať se k svému Thamyridovi a styď se.“ I matka jí říkala tytéž věci: „Dítě, co zde sedíš a díváš se k zemi, nic neodpovídáš jako bláznivá?“ A plakali pak strašně, Thamyris pro ztracenou ženu, Theokleia pro dítě, služebné pro paní. V domě bylo mnoho zmatku a nářku. I když se děly všechny tyto věci, Thekla se neobrátila, ale stále byla pozorně soustředěna na Pavlovo slovo.

11. Thamyris potom vstal a vyšel na ulici. Sledoval lidi k Pavlovi vcházející i vycházející. A uviděl dva muže, kteří se tvrdě hádali, a řekl jim: „Muži, řekněte mi, kdo jste a kdo je ten člověk s vámi, který svádí a klame duše mladíků a panen, aby se neženili a nevdávaly, ale zůstávali sami? Slibuji, že vám dám mnoho peněz, když mi o něm povíte. Jsem přední občan města.“36

12. A Démas a Hermogenés mu řekli: „Nevíme, kdo je tento. Ale zbavuje mladíky žen a panny mužů a říká: Není pro vás jiného vzkříšení, než že zůstanete čistí a neposkvrníte těla, ale zachováte čistotu.“

13. Thamyris jim řekl: „Vejděte, muži, do mého domu a odpočiňte se mnou.“ A vešli k vzácné hostině: mnohému vínu, velkému bohatství a skvělé tabuli. A Thamyris je opíjel, protože miloval Theklu a chtěl si ji vzít za ženu. Během hostiny jim Thamyris řekl: „Muži, řekněte mi, co je to za učení, abych je i já poznal. Protože se nemálo strachuji o Theklu, že tak miluje cizince, a já odkládám svatbu.“

14. Démas a Hermogenés37 mu řekli: „Předveď ho k vládci Kasteliovi. Řekni, jak přemlouvá zástupy novým učením křesťanů. Ten ho zahubí a ty budeš mít svou ženu Theklu. A my tě vyučíme o tom vzkříšení, o kterém on mluví, že již nastalo38 v dětech, které máme, a v poznání pravého Boha.“

15. Když to od nich Thamyris uslyšel, naplněn žárlivostí a krutým hněvem, vstal, vešel do domu Onesiforova s vládci a biřici a se značným zástupem ozbrojeným klacky. Říká Pavlovi: „Zahubil jsi město Ikonium a mou snoubenku, aby mě nechtěla. Pojďme k vládci Kasteliovi.“ A celý zástup říkal: „Pryč s čarodějem! Neboť nám zničil všechny naše ženy.“ A zástup proti němu povstal.

16. Když stanul před tribunálem, řekl Thamyris s velkým křikem: „Prokonsule, tento člověk, kdo ví odkud, který zakazuje pannám se vdávat, ať před tebou řekne, proč tyto věci učí.“ Démas a Hermogenés pak řekli Thamyridovi: „Řekni, že je to křesťan! A on ho zahubí.“ Vládce stál na svém mínění a zavolal Pavla. Řekl mu: „Kdo jsi a co učíš? Neboť tu na tebe nemálo žalují.“

17. Pavel pozdvihl hlas řka: „Jestliže se dnes já odpovídám z toho, co učím, slyš, prokonsule. Bůh živý, Bůh trestající, Bůh žárlivý,39 Bůh, který nic nepotřebuje,40 dávající lidem spásu, mě poslal,41 abych je vytrhl42 od záhuby a nečistoty a od vší rozkoše a smrti, aby už nehřešili. Proto Bůh poslal svého vlastního Syna (služebníka),43 jehož já zvěstuji a v němž učím lidi mít naději, neboť on jediný měl lítost44 nad svedeným světem, aby nikdo z lidí neprošel soudem,45 ale měli víru a bázeň Boží a poznání46 důstojnosti a pravdivou lásku. Jestliže tedy já učím o svém Bohu tyto věci, které mi byly zjeveny, čím škodím, prokonsule?“ Když vladař Pavla vyslechl, poručil ho spoutat a poslat do vězení až do té doby, než by jej po odpočinku pečlivěji vyslechl.

18. 47V noci vzala Thekla své náramky, dala je vrátnému. Ten jí otevřel dveře a vešla do vězení. Dala žalářníkovi stříbrné zrcadlo. Vešla k Pavlovi, posadila se k jeho nohám48 a naslouchala velkým věcem Božím.49 Pavel se nebál, ale svěřil se Boží důvěře. Její (Theklina) víra vzrostla a ona zlíbala jeho pouta.

19. Nakonec pak byla Thekla nalezena od vlastních a Thamyrida, který ztracenou hledal na ulicích (cestách). Nějaký ze spolusloužících vrátného udal, že v noci vyšla. Vyburcovali vrátného a řekl jim, že vešla k cizinci do vězení. Vešli a, jak jim řekl, našli ji spoluspoutanou oddaností. Vyšli odtamtud a přitáhli davy a objasnili situaci vladaři.

20. Ten poručil přivést Pavla k soudu. Thekla se pak zdržovala v místě, kde Pavel seděl ve vězení. Vladař poručil dovést i ji k soudu. Ona pak s radostí odchází a jásá. Když znovu přiváděli Pavla, zástup mohutněji (více) volal: „Je čaroděj,50 zahub ho!51 „ Vladař rád naslouchal52 Pavlově řeči o svatých skutcích Kristových. Rozhodl se zavolat Theklu a ptal se: „Proč se nevdáš podle zákona (zvyku) obyvatel Ikonia za Thamyrida?“ Ona pak stála a upřeně hleděla na Pavla. Když neodpovídala, její matka Theokleia vykřikovala: „Upal tu přestupkyni zákona, upal tu přestupkyni zákona uprostřed divadla, aby se bály všechny ty ženy, které vyučoval Pavel!“

21. Vladař se velice zarmoutil, dal Pavla zbičovat a vyhnat ven z města.53 Theklu odsoudil k upálení. A ihned vstal a odešel do divadla. A vyšel i celý zástup za tou podívanou. Thekla jako beránek v poušti, který hledá pastýře, hledala Pavla. Vzhlédla do zástupu a uviděla Pána sedícího jako Pavel a řekla: „Pavel mě nenechal samotnou a přišel mě pozorovat.“ A dívala se na něj. On pak odchází do nebe.

22. Mladíci a dívky snesli klacky a slámu, aby byla Thekla upálena. Když pak byla vyvedena nahá, zaplakal vladař a divil se síle, která v ní byla. Naskládali dřevo a biřici jí poručili, aby vstoupila na hranici (oheň). Ona učinila znamení kříže a vystoupila na hranici. Zapálili ji a hořel velký oheň,54 ale nedotkl se jí. Neboť Bůh se smiloval a poslal zemětřesení a bouřkový mrak, napršelo mnoho vody a padaly kroupy, které naplnily všechny prohlubně a mnohé zranily či zabily. Oheň uhasl a Thekla byla zachráněna.

23. Pavel se postil s Onesiforem a jeho ženou a dětmi v novém hrobě, který je při cestě, která jde z Ikonia do Dafné. Když přešly mnohé dny v postu, řekly děti Pavlovi: „Máme hlad.“ Neměli, za co by koupili chléb. Neboť Onesiforos opustil světské statky a následoval Pavla. Pavel svlékl plášť a řekl: „Jdi, dítě, nakup více chleba a přines.“ A když chlapec nakoupil, uviděl Theklu, svou sousedku, a zděsil se. Thekla řekla: „Kam jdeš?“ A dodala: „ spěchám k Pavlovi zachráněna z ohně.“ A chlapec řekl: „Pojď, zavedu tě k němu. Neboť vzdychá kvůli tobě a modlí se a postí již šest dní.“

24. Když přistoupili k hrobu, Pavel klečel a v modlitbě říkal (modlíc se): „Otče Kristův,55 ať se Thekly nedotkne oheň, ale zachraň ji, neboť je tvá.“ Ona pak stála za ním a zvolala: „Otče,56 který jsi učinil nebesa i zemi,57 Otče svého milovaného Syna Ježíše Krista, dobrořečím ti, že jsi mě zachránil z ohně, abych mohla vidět Pavla.“ Pavel vstal, uviděl ji a řekl: „Bože, znalče srdcí, Otče našeho Pána Ježíše Krista, dobrořečím ti, že jsi vyslyšel mou modlitbu a vyplnil ji.“

25. A uvnitř v hrobě byla velká agapé, Pavel jásal, i Onesiforos a všichni. Měli pak pět chlebů a zeleninu a vodu a sůl a těšili se ze svatých skutků Kristových. A Thekla řekla Pavlovi: „Raduji se a budu tě následovat, kamkoli půjdeš.58 „ A on řekl: „Je zlý čas a ty jsi hezká. Přijde na tebe jiné pokušení, horší než předchozí, a neobstojíš, ale zbaběle podlehneš.“ Thekla řekla: „Dej mi v Kristu jediné znamení a pokušení se mě nedotkne.“ Pavel odpověděl: „Theklo, počkej trpělivě a dostaneš vody.“

26. Pavel poslal Onesifora zpět do Ikonia a vzal Theklu a vešel poté do Antiochie. Právě když vcházeli, nějaký Syřan jménem Alexandros59 uviděl Theklu, srazil se s ní a vyrušil Pavla nabídkou peněz a darů. Pavel však řekl: „Nevím, čí je žena, o které mluvíš. Ani moje není.“ On ji pak velmi mocně na ulici objal. Ona to nesnesla, ale hledala Pavla. A hořce vykřikovala: „Nečiň násilí cizince, nečiň násilí služebnici Boží. Jsem z předních lidí z Ikonia a jsem vyhnána z města, protože jsem se nechtěla vdát za Thamyrida.“ A uchopila Alexandra, roztrhla mu plášť a servala věnec z hlavy a nechala ho zvítězivší (posměchu).

27. On, zároveň do ní zamilován, zároveň i zahanben tím, co se mu stalo, ji předvedl k vladaři. Když vyznala, že to vše učinila, odsoudil ji (vládce) k zápasu se šelmami.60 Ženy byly vzrušeny a vykřikovaly na soud: „Špatný soud, nezákonný soud!“ Thekla pak žádala vladaře, aby mohla zůstat čistá až do zápasu se šelmami. A nějaká bohatá královna jménem Tryfaina, jejíž dcera zemřela, ji vzala do ochrany a měla pro ni povzbuzení.

28. Když byla slavnostní přehlídka šelem, přivázali ji k divoké lvici a královna Tryfaina ji spolunásledovala. Lvice, na které seděla, jí olizovala nohy a celý zástup byl udiven. Nápis její viny61 zněl (byl): Svatokrádež. Ženy s dětmi znovu volaly: „O Bože, nespravedlivý soud je v tomto městě.“ Po přehlídce ji znovu přijme Tryfaina. Neboť její dcera Falkonilla zemřela a ve snu jí řekla: „Matko, cizí poustevnici Theklu budeš mít na místo mě, aby se za mě modlila. A budu přenesena na místo spravedlnosti.“

29. Když ji po přehlídce Tryfaina vzala, nejprve truchlila, že bude muset v aréně zápasit s šelmami, poté si zamilovala příchozí jako dceru Falkonillu a řekla jí: „Mé druhé dítě, Theklo, pojď, modli se za mé dítě, aby žilo na věky.62 Neboť jsem to viděla ve snu.“ Ona pak ihned pozdvihla svůj hlas a řekla: Můj Bože, Synu Nejvyššího, který je v nebi, dej jí podle její vůle, aby její dcera Falkonilla byla živa na věky.“ A když to Thekla řekla, Tryfaina truchlila, že tato krása má být hozena šelmám.

30. Když nastalo jitro, přišel Alexandros ji odvést, neboť on organizoval ten zápas (lov). Řekl: „Vladař již zasedl a zástup se nám bouří. Dovol, odvedu ji k zápasu s šelmami.“ Tryfaina pak vykřikla tak, že utekl: „Za mou druhou Falkonillou je v domě další nářek a nikde pomocníka. Ani dítě, neboť zemřelo, ani příbuzní, neboť jsem vdova. Bůh Thekly, mého dítěte, nechť pomůže Thekle.“

31. A vladař poslal žoldnéře, aby byla Thekla přivedena. Ale Tryfaina neodešla, ale vzala ji za ruku a vedla, řka: „Nejprve jsem vyprovodila dceru Falkonillu do hrobu. Tebe pak, Theklo, provázím k zápasu s šelmami.“ A Thekla hořce zaplakala a vzdychala k Pánu: „Pane Bože, v kterého věřím, v němž jsem měla útočiště, který jsi mě vysvobodil z ohně, odplať Tryfaině, té, která soucítila s tvou služebnicí a která mě zachovala čistou.“

32. Nastal pak halas a lomoz šelem a křik lidu a ženy, které seděly spolu, říkaly: „Zničte svatokrádežnici!“ Jiné ale říkaly: „Ušetři město této nezákonnosti! Zničíš nás všechny, prokonsule! Trpké divadlo, špatný soud!“

33. 63Thekla byla vzata z rukou Tryfainy, svlečena, dostala řetěz a byla hozena do arény. Poštvali na ni lvy a medvědy. (Byla ukázána lvům a medvědům.) A divoká lvice přiběhla k jejím nohám a ulehla. Zástup žen velmi křičel. A běžel k ní medvěd. Lvice mu vyběhla naproti a roztrhala medvěda. A znovu lev, vycvičený proti lidem, který patřil Alexandrovi, vyběhl k ní. A lvice se srazila se lvem a zahynula spolu s ním. Ženy pak více truchlily, jakmile i její pomocnice lvice zahynula.

34. Potom vpustili mnohé šelmy, vstala a zdvihla ruce a modlila se. Když skončila modlitbu, obrátila se a uviděla velkou jámu plnou vody a řekla: „Nyní je čas očistit se.“ A vrhla se tam, řka: „Ve jménu Ježíše Krista jsem křtěna (křtím se) pro (poslední) budoucí den.“ Když to viděly ženy a celý ten zástup, zaplakali a volali: „Nevrhej se do vody.“ I vladař plakal, že takovou krásu by měli sežrat tuleni. Ona se však vrhla do vody ve jménu Ježíše Krista.64 Tuleni pak v záři ohně blesku padli mrtví. A kolem ní byl oblak ohně, že ani zvířata se jí nedotkla, ani nebylo možno spatřit ji nahou.

35. Ženy jásaly při vypuštění jiných strašných zvířat a házely (do arény) listí, jiné nard, jiné kasii, jiné amomon, který je plný myry. Všemi těmi vůněmi pak zvířata byla jako držena spánkem a nedotkla se jí. Alexandros řekl vladaři: „Mám velmi strašné býky, těch je třeba k zápasu.“ Plný vzrůstající zášti odvětil vladař: „Dělej, co chceš.“ Spoutali ji za nohy mezi býky a těm přiložili k pohlavním orgánům rozžhavená železa, aby více rozzuření ji zabili. Oni sice vyskočili, ale plamen, který ji obklopoval, spálil provazy. Ona pak byla bez pout.

36. Tryfaina upadla u vchodu arény do bezvědomí tak, že služky říkaly: „Královna Tryfaina zemřela.“ Vladař trpěl a celé město se zhrozilo. Alexandros se prodral k nohám vladaře a řekl: „Smiluj se nade mnou i nad městem a zastav zápas, aby město nebylo zničeno s ním. Uslyší-li tyto věci cézar, vyhubí s námi i město, že jeho příbuzná Tryfaina zemřela z bezvědomí.“

37. Vladař zavolal Theklu z prostředku šelem. Řekl jí: „Kdo jsi ty? A jaké věci jsou to s tebou, že se tě ani jedno ze zvířat nedotklo?“ Ona odpověděla: „Já jsem služebnice živého Boha. A pokud jde o mne, uvěřila jsem v Syna,65 v němž si Bůh zalíbil.66 Proto se mě ani jedno ze zvířat nedotklo. Neboť On sám je cílem spásy a životem nesmrtelným67 je svou podstatou. Stane se útočištěm zmítaných, povstáním soužených68, zbrojí beznadějných. Ten, kdo jím pohrdne, jako by v něho nevěřil, nežije, ale umírá na věky.“

38. Když vladař uslyšel tyto věci, smiloval se. Rozkázal přinést oděv a řekl: „Oblékni si oděv.“ Ona odpověděla: „Ten, kdo mě nahou oděl v aréně, ten mě v den soudu obleče ve spásu.“ Vzala oděv a oblékla se. Ihned vydal vladař prohlášení, řka: „Propouštím vám Theklu, bohabojnou služebnici Boží.“ Všechny ženy pak křičely hlasem velikým a jako z jedněch úst byla vzdávána chvála Bohu69: „Je jediný Bůh, který zachránil Theklu.“ Z toho hlasu se až otřásalo celé město.

39. Když Tryfaina uslyšela dobrou zprávu, setkala se s davem, a objala Theklu a řekla: „Nyní věřím, že mrtví vstávají. Nyní věřím, že mé dítě může žít.70 Pojď se mnou a já ti zapíšu všechny ty věci.“ Thekla tedy vešla k ní a pobyla v jejím domě osm dní a učila ji Boží slovo, aby uvěřila ona i mnohé její služebnice. Byla v tom domě radost velká.

40. Thekla hledala Pavla a obeslala všude. Oznámili jí, že je v Myře. Vzala mladíky a dívky a vydala se na cestu. Připravila si mužský oděv a vyšla do Myry. Uviděla Pavla, jak kázal slovo Boží a šla k němu. On byl zděšen vida ji a zástup s ní. Myslel, že skrze ni přichází další pokušení. Ona na něj pohlédla a řekla: „Přijala jsem očištění, Pavle. Neboť Ten, který spolupracoval s tebou v díle evangelia, spolupracoval i se mnou v očištění.“

41. Pavel ji uchopil za ruku a vedl ji do domu Hermova. Mnozí ji následují. S velkým údivem naslouchal Pavel. I jiní byli upevněni ve víře a velmi se modlili za Tryfainu. Thekla vstala a řekla Pavlovi: „Půjdu do Ikonia.“ Pavel odvětil: „Jdi a uč slovo Boží.“ Tryfaina jí pak poslala mnoho oděvů a zlata, aby to nechala Pavlovi pro službu chudým.71

42. Ona pak vyšla do Ikonia. A vchází do domu Onesiforova. A usedla na místo na podlaze, kde Pavel seděl a učil Boží slova, a zaplakala a řekla: „Bože můj a Bože tohoto domu, který mi rozsvítil světlo, Ježíši Kriste, Synu Boží, pomoci má ve vězení, pomoci před vladaři, pomoci v ohni, pomoci mezi šelmami, ty jediný jsi Bůh a Tobě buď sláva na věky. Amen.“

43. Zjistila (uviděla), že Thamyris zemřel, ale její matka žije. A zavolala svou matku a říká jí: „Theokleio, matko, můžeš uvěřit, že žije Pán v nebesích? Protože jestli toužíš po penězích, dá ti je Pán skrze mě. Jestli po dítěti, hle stojím před tebou.“ Když dosvědčila tyto věci,72 vyšla do Seleukie73 a mnohé osvítila slovem Božím74 a usnula dobrým spánkem.75

44. 76 [Nějací pak obyvatelé města, náboženstvím Řekové, povoláním pak lékaři, k ní poslali mladé prudké (pyšné) muže, aby ji zahubili. Neboť říkali: „Tím, že je pannou, slouží Artemidě a z toho má moc uzdravovat.“ Prozřetelností Boží vešla do skály, aby se zachránila a prošla pod zemí. Přišla do Říma navštívit Pavla a našla ho zesnulého. Zůstala tam pak nedlouhý čas a usnula dobrým spánkem. Je pohřbena dvě či tři stadia od hrobu učitele Pavla.

45. Když byla vhozena do ohně měla 17 let, v době zápasu se šelmami 18 let a asketickým životem v jeskyni prošlo 72 let. Všechen její život měl 90 let. Když ukončila léčení všech, odpočívá na místě svatých, usnula 24. září v Kristu Ježíši, Pánu našem, jemuž čest a sláva na věky věků. Amen.]

G (Grabius):

[A vedl ji světelný oblak. Vešla do Seleukie a vyšla ven z města asi jedno stadium. Oni pak tam uctívali modly. A vůdce (oblak) ji vedl na horu zvanou Kalamón či Rodeón. Našla tam jeskyni a vešla do ní. A přebývala tam již dlouhý čas a snášela mnohá i nesnadná utrpení od ďábla a překonávala je s různou upřímnou pomocí skrze Krista. Některé z žen dobré pověsti se doslechly o panně Thekle, přišly k ní a poznávaly slova Boží. A mnohé z nich opustily život (svět) a následovaly ji. Dobrá zpráva o ní se rozšířila všude a uzdravení se děla skrze ni. Protože byla známa celému městu i okolí, přinášeli své nemocné na horu. A dříve, než přišli ke dveřím, jejich neduhy ihned odcházely, ať byly jakékoli, a nečistí duchové s křikem začali vycházet. A všichni, kdo nalezli své zdraví, chválili Boha, že dal panně Thekle tuto milost. Lékaři města Seleukie byli tehdy pohrdáni, obchodu zanechali a ani zbytek lidí se s nimi nestýkal. Naplněni závistí a hněvem činili úskok, co by udělali služebnici Krista. Ďábel jim tedy podvrhuje zlou myšlenku. Sešli se jednoho dne a radili se a řekli jeden druhému: „Ona je panna svatá velké bohyně Artemidy. A cokoli od ní žádá, vyslyší ji, neboť je panna a všichni bohové ji milují. Pojďme tedy, vezměme muže bezuzdné a opijme je mnohým vínem a dejme jim hodně zlata a řekněme jim: ‘Budete-li schopni ji zničit a poskvrnit, dáme vám další peníze.’“ Mezi sebou pak lékaři říkali: „Jestliže budou schopni ji poskvrnit, bohové ani Artemis ji kvůli nemocným nevyslyší.“ Udělali to tedy. A zlí muži vyšli na horu, jako divocí lvi pozorovali jeskyni a zatloukli na dveře. Otevřela pak svatá mučednice (svědkyně) Thekla a měla odvahu důvěřovat Bohu. Neboť poznala jejich lest a říká jim: „Co chcete, děti?“ Oni jí řekli: „Je zde nějaká žena zvaná Thekla?“ Ona se zeptala: „Co jí chcete?“ Oni jí odpověděli: „Chceme s ní spát.“ Blahoslavená Thekla jim říká: „Já jsem stařena, služebnice svého Pána, Ježíše Krista. A jestli mi chcete udělat něco nepatřičného, nebudete moci.“ Oni jí odpovídají: „Je nemožné zabránit nám udělat ti, co chceme.“ Když řekli tyto věci, chytili ji násilím (zadrželi ji silou) a chtěli ji znásilnit. Ona jim pak vlídně říká: „Počkejte, děti, abyste viděly slávu Páně.“ Zatímco ji drželi, vzhlédla k nebi a řekla: „Bože hrozný a nedostižný a zvelebený nad nepřáteli, ty, který jsi mě zachránil z ohně, ty, který jsi mě nevydal Thamyridovi, ty, který jsi mě nevydal Alexandrovi, ty, který jsi mě zachránil při zápase s šelmami, ty, který jsi mě zachránil z propasti, ty, který jsi mi vždy (a všude) pomáhal a oslavil své jméno na mně a nyní jsi mě zachránil od těchto bezzákonných lidí a nedopustil, aby spáchali zločin na mém panenství, které jsem pro jméno tvé ostříhala až dosud, neboť tě miluji a toužím po tobě a klaním se ti, Otci i Synu i Duchu svatému navěky. Amen.“

A stal se z nebe hlas řkoucí: „Neboj se, Theklo, má věrná služebnice, neboť jsem s tebou. Dívej se a viz místo, jak se otvírá před tebou, neboť tam bude tvůj věčný dům a tam dostaneš vizi (vidění).“ Blahoslavená Thekla vzhlédla a uviděla skálu, která byla otevřena tak, aby mohl vstoupit člověk, a učinila, jak jí bylo přikázáno, a vešla do skály, pravého útočiště před násilníky. A skála se ihned zavřela, že nebylo vidět ani spáru. Oni pak zůstali v údivu, když viděli tento zvláštní div. Nemohli najít Boží služebnici Theklu, ale pouze její pohozený plášť, z něhož část utrhli. A tyto všechny věci dopustil Bůh k posílení víry těch, kdo vidí to posvátné místo a k chvále těch v této generaci, těch, kdo věří v našeho Pána Ježíše Krista z čistého srdce.

Takto trpěla Boží prvomučednice a žena-apoštol a panna Thekla, která vyšla z Ikonia v osmnácti letech. Poté částečně na cestách, částečně v askezi na hoře žila dalších sedmdesát dva let. Když pak ji povolal Pán, bylo jí devadesát let a tak končí její život. Vzpomínka na ni se pak slaví 24. září ke slávě Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.]

Poznámky:

  1. apokryfos znamená v řečtině skrytý.

  2. Tato učení obsahovala heterodoxní prvky (např. z okruhu gnóze, učení ebionitů etc.).

  3. Ramsay, W. M.: The Church in the Roman Empire before 170 AD. Hodder and Stoughton, London, 1905, str. 380.

  4. Varianty nadpisu:
    Utrpení (svědectví) svaté prvomučednice Thekly (BEF), Utrpení svaté a spoluapoštola Thekly, z ženprvomučednic (I), Vzpomínka a utrpení svaté prvomučednice a apoštola Thekly (K), Utrpení svaté achvályhodné prvomučednice (a apoštola G) Thekly (CG), Utrpení svaté Thekly z žen prvomučednicL), Utrpení sv. Thekly, panny (c), Utrpení sv. Thekly, panny a mučednice, která je slavena 8. kalendy října (d), Utrpení blahoslavené panny a mučednice Thekly (m), Příběh (historie) Thekly, učednice apoštola Pavla (s)
    (

  5. 2.Tm 4,10; Fm 24; Ko 4,14

  6. 2.Tm 1,15

  7. Ef 1,6

  8. Sk 2,11

  9. 2.Tm 1,16; 4,19

  10. …blahoslavený Pavel vyhnán jde do Ikonia (M)

  11. Nejednotné podání jmen (kromě těch, která jsou doložena v Písmu) a nejednotné skloňování jména Thekly.

  12. Varianty popisu:
    …maličké postavy, holé hlavy, malých očních víček, orlího nosu, milosti Boží plný… (c), …postavy malé, holé hlavy, červený, krásných nohou, srostlého obočí (přimhouřených víček), orlího nosu, plný milosti Boží… (d), …postavy malé, červené hlavy, orlího nosu, milostí naplněný… (m), …malé postavy, holé hlavy, křivých nohou (ohnutých holení), křivý (může se týkat nohou i nosu — pozn. překl.), srostlého obočí, úpravného zevnějšku, milostí Boží naplněného… (Sym Metaphr)

  13. Sk 6,15; Sk J III,89

  14. …Pána Ježíše Krista… (BM)

  15. 2.Tm 4,19.22

  16. Fp 1,11

  17. Sk 2,42; 20,7

  18. Mt 5,8

  19. …kdo mají čisté srdce a zachovávají čistotu těla… (F)

  20. 2.Kl 8,6

  21. 1.K 6,19; 2.K 6,16

  22. 1.K 7,29

  23. Ř 8,17

  24. …a přikázání jeho střeží… (M)

  25. Mt 5,4; Di 3,8

  26. …Boží bázeň a … (M)

  27. Mt 5,9

  28. 2.Kl 6,9

  29. Varianty:
    …a Syna jeho milovaného (cds), …a Syna Božího uvidí (AEFIKL), …u Otce a Syna a Ducha svatého (GM)

  30. 1.K 7,31; 2.Kl 5,1

  31. 1.K 6,3; Mt 25,24

  32. Mt 5,7

  33. J 5,24 (jako vyplnění zaslíbení)

  34. Žd 11,5; Mt 10,42

  35. Mt 11,29

  36. …a nemálo se strachuji o Theklu, že tak miluje cizince, a já odkládám svatbu. (CEFd)

  37. …řekli jako jedněmi ústy Thamyridovi … (FGms)

  38. 2.Tm 2,18

  39. Ž 94,1; Ex 20,5

  40. …jehož spása je ve všech křesťanech … (c)

  41. …pro spásu lidí… (d)

  42. 2.Kl 17,1

  43. Zde je použito neobvyklého termínu ((((, pokud je tento termín používán v Novém zákoně (Mt 12,18( Sk 3,13.26), je překládán jako „služebník“.

  44. Žd 4,15

  45. Jk 5,12

  46. …poznání a posvěcení a pravdu… (d)

  47. Když Thekla uslyšela ty věci… (cdms)

  48. L 10,39

  49. Sk 2,11

  50. …takový rouhač… (c)

  51. L 23,18

  52. Mk 6,20

  53. Sk 13,50; 7,58

  54. Mart. Polyc. 15

  55. Varianty:
    Otče svatý, Pane Ježíši Kriste (G), Otče svatý, Pane Ježíši Kriste (F), Otče Kristův (E), Otče našeho Pána Ježíše Krista (cd), Otče a Synu a Duchu svatý, Bože jediný (B), Spasiteli Kriste (C), Otče náš, jenž jsi v nebesích (s)

  56. Varianty:
    Otče a Bože (E), Otče našeho Pána Ježíše Krista a Ducha svatého (B), Pane vládče (G), Bože Otče Ježíše Krista, Syna tvého (c), Otče našeho Pána Ježíše Krista (m), Bože můj, který jsi poslal svého anděla (d)

  57. Sk 4,24; 14,15

  58. Mt 8,19

  59. …přední v Antiochii… (ABEcms), …přední občan města Antiochie… (F), …antiochijský přední občan… (G)

  60. Varianty:
    …jako by pro svatokrádež ji odsoudil k zápasu se šelmami. Sám Alexandr byl přítomen a seděl… (c), …jako by z důvodu svatokrádeže odsoudil ji k zápasu se šelmami. Sám Alexandr dar dal… (d), …Alexandr dal dary… (m), …neboť Alexandr dal městu podívanou… (s-ac, s-d), …pro tuto věc se seběhlo celé město užaslé zármutkem z nespravedlivého soudu a zástupy žen volaly… (c), …ale z celého užaslého města ženy před soudem reptaly a pozvedaly hlasy… (m), …a když všichni obyvatelé města uslyšeli tyto věci, rmoutili se… (s), …když to lidé viděli, říkali…(d)

  61. Mk 15,26

  62. J 6,51.58 (dovolává se zaslíbení)

  63. …a stála nahá a řekla: „Můj Pane a Bože, Otče našeho Pána Ježíše Mesiáše, ty jsi pomocník pronásledovaných a tvé umění doprovází ubohé, pohleď na svou služebnici, neboť hle, stud žen je na mně obnažen a já stojím uprostřed těchto všech lidí. Můj Pane a Bože, pamatuj v tuto hodinu na svou služebnici.“ Pak proti ní poštvali leoparda, který byl velmi divoký, a znovu na ní poštvali lvici. A Thekla stála s pažemi rozpřařenými do podoby kříže. A lvice k ní běžela a když se k ní dostala, ulehla u jejích nohou. A leopard přišel k ní, aby na ni zaútočil a padl před ní roztrhán. A znovu proti ní poštvali medvěda, který byl velmi silný a ten běžel k Thekle. A lvice, která ležela u jejích nohou, vstala, zaútočila na něj a roztrhala ho… (anglický text G. Wright)

  64. Varianty:
    …řka: „V tvém jménu, Pane.“ (m), …řka: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého vrhám se do této vody.“ (c), …řka: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého křtím se pro poslední den“ (d)

  65. …v Syna jeho jednorozeného Pána Ježíše Krista… (E)

  66. Mt 3,17

  67. 1.Tm 6,16

  68. 2.Te 1,7

  69. L 18,43

  70. J 4,50

  71. Thekla vzala oděvy a něco zlata a poslala je Pavlovi pro službu vdovám a těm, kdo byli potřební. (anglický text G. Wright)

  72. Tyto a jiné mnohé věci dosvědčovala a napomínala ji. Její matka Theokleia pak neuvěřila věcem, které jí řekla mučednice (svědkyně) Thekla. Pak Thekla viděla, že není vázána, zapečetila celé své tělo, vyšla ze dveří a přichází do Dafné. A vešla do hrobu, kde předtím nalezla Pavla s Onesiforem, padla na tvář a zaplakala tam k Bohu. A znovu vyšla a přichází do Seleukie. (G)
    Tyto tedy věci a mnohé jiné dosvědčuje své matce. Když uviděla, že ji nepřesvědčí, opustila ji a odešla do města Seleukie, města v Isaurii. V zápasech svědectví ženy﷓apoštola svěřené jí od svatého a dobrořečeného apoštola Pavla, jejího učitele a všeho společenství, všechny v Seleukii, metropoli Isaurie, která byla helénská a bez zákona. Snažila se učit slovo Boží, aby město uvěřilo, byla šlechetná a snažila se najít vlastní místo k bydlení. Proto žila v jeskyni. (M)
    Theokleia pak nic neopověděla a zůstala tichá. Thekla pak věrná Pánu řekla: „Ty víš všechny věci, Pane.“ A opustila svou matku a odešla do Seleukie. (c)
    Tyto věci pak dosvědčuje Thekla matce, která milovala svět a neobrátila se k ní. Ona však, protože milovala jen Boha samého, který jí sám byl otcem i matkou, tomuto učiteli sloužila, řekla: „Ti, kdo milují tento svět, neuvidí Boha Otce ani jeho Syna, Ježíše Krista, našeho Pána. A pro tyto věci měla úspěch v Seleukii. (d)

  73. …a bydlela v jeskyni 72 let, jedla byliny a pila vodu… (ABC Tisch)

  74. … a mnohé (tam — d) osvítila slovem Božím (EFKLdms), …Kristovým (G), …kde mnohé v Pánu oním Božím učením osvítila (m), …kde příkladem společenství a života, jakož i velmi vzdělaným učením… (c)

  75. …odpočívá v pokoji (EFKLdms), …ulehla k spánku na klidném místě odpočinku (G. Wright), …po mnohých zápasech s dvojnásobnou panenskou i mučednickou korunou odpočívá v pokoji, který od Pána přijala (ABCGc)

  76. …panna Pána našeho Ježíše Krista, jemuž čest a sláva na věky věků. Amen. (EF), …panna Pána našeho Ježíše Krista, která 20. září, aby všichni, kdo slyší vzdali chválu Božímu slitování, jemuž čest a sláva na věky věků. Amen. (K), …vládne s Pánem naším Ježíšem Kristem, jemuž čest a sláva na věky věků. Amen. (m), …jejíž den se slaví 9. dne před kalendami měsíce října. Vládne s Pánem naším Ježíšem Kristem, jemuž čest a sláva na věky věků. Amen. (c), …v Ježíši Kristu, Pánu našem, jemuž s Otcem a Duchem svatým čest a sláva nyní i vždycky a na věky věků. Amen. (s)