000 - Vize církve a její pastorace

Naše doba je dobou krize dosavadních církevních struktur. Platí to všeobecně a v naší zemi zvlášť. Církev jako celek ztrácí schopnost zvěstovat evangelium, protože se zabývá jinými věcmi. Diecézní biskupové dosud nezvládají své role služebníků a mnozí z nich vyžadují poslušnost, aniž by své svěřence pro ni získali. Mnozí kněží, dlouhá léta odvyklí tvořit sbor kolem svého biskupa, se chovají jako .papežové" daného místa. Vzdělání a formace nových služebníků církve umožňuje sloužit v devatenáctém a ne v 21. století. Svoji vinu nesou i tzv. .laici" tím, že tento stav trpí. V této situaci působila jako balzám na duši slova Dr. Hanse Schalka, až do letošního roku představeného redemptoristického řeholního domu v bavorském Garsu. (Zde žije prof. Bernhard Häring.) Dr. Schalk navštívil letos na několik dnů naši zemi. Je to člověk hluboké víry, který zůstává optimistou i při současné krizi. Jako základ své představy církve a její služby zvolil 18. kapitolu Matoušova evangelia, kapitolu o křesťanské obci. (Všem čtenářům doporučuji číst souběžně s těmito řádky.) Několik myšlenek:

1. Kapitola začíná nastíněním problému autority - problému Dvanácti, kdo z nich je nejpřednější. . . Ježíš reaguje tak, že staví doprostřed malé dítě. . . Jak jsou podobné problémy obcí, kterým psal autor Matouše, s problémy našimi! Jakákoli strukturalizace obce, jakákoli organizace je až důsledkem společného nasměrování. Otázka autority je položena od samého počátku do obce. Autorita je proto, aby si obec všímala maličkých, starala se o toho, kdo zbloudil, má moc .přijímat" a .odmítat".

2. Jak má taková obec vypadat? Být pro potřebné. Žít a pracovat s těmi, kdo jsou okolo nás. S jejich slabostmi, hříchy, problémy. Protože Otec jedná milosrdně s námi hříšníky (v. 25-35), i my máme takto jednat. Naše důvěra je upřena v boží milosrdenství.

3. Jádro církve spočívá ve společné modlitbě. Křesťanská obec je především modlitební obcí. Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. (19) Každé shromáždění v Ježíšově jménu je již pastorací, zvláště shromáždění eucharistické. Tak jako v každé části eucharistických způsob je celý Kristus, tak v každé buňce církve, byť sebemenší, je Kristus celý, je celé i jeho tělo - církev.

  • pH