Postupně jsem omezil svou aktivitu v církvi, protože celkový směr vývoje považuji za mylný. Příznakem mylnosti tohoto vývoje je, že církev neustále - 27. strana potřebuje pro větší duchovno více peněz - i u salesiánů, kteří zde začali velmi pozitivně, pozoruji, že se jim starost, kde sehnat peníze, zažírá čím dál hlouběji do myšlení. Františkáni přemýšlejí, kde sehnat 300 milionů na opravu kláštera - kdyby místo toho ukazovali radikální následování v chudobě, to by byla misie, to by mohlo lidi oslovit!. . . Co zde chybí, je právě to duchovno, které není za peníze. Frázemi o Božím působení se překrývá neznalost základních zákonitostí duchovního života, toho, co v něm není nadpřirozené, co je normálně v lidských možnostech dát do pořádku a na čem pak staví Boží milost. Vidím, že spousta lidí potřebuje poradit právě v této oblasti.
V tom, jak se církev zachovala ke kněžím z podzemní větve, nehledejte zlý úmysl. Je to prostě takový byrokratický systém, který si neví rady s tím, co sám nevymyslel, tak to prostě utopí ve svých kancelářích. Myslím si, že už brzy přijde zásadní změna v církvi, spíše se bojím, abychom ji vůbec postřehli. Jsme příliš fixovaní na mocenské struktury v církvi a tato změna zřejmě přijde potichu na docela jiné rovině.
(z dopisu čtenáře)