Náš aktuální protihráč

Mnozí křesťané ještě stále vedou boj na opuštěném hřišti proti komunismu.  Naším aktuálním protihráčem, protivníkem (neříkám nepřítelem) je však už dnes někdo jiný. Nikoli demoralizovaný komunista či stará struktura - nestraník, který se někde udržel a úzkostlivě se vyhýbá konfliktu s námi.  Naším dnešním protihráčem je pozitivista pragmatik, s odporem proti všemu, co narušuje hladké fungování a co by mělo člověku bránit v naprosté nezávislosti. V nás křesťanech vidí ty, kteří tvrdí něco, co ani nelze dokázat, a ještě by někomu chtěli něco zakazovat. Na rozdíl od marxistů, kteří ještě hájili možnost poznání pravdy, ale dávali na tytéž otázky jiné odpovědi, náš nový protivník soudí, že naše otázky nemají vůbec žádný smysl, ať už na ně odpovíme jakkoli. Náš nový protivník si jako politik odtrpí bohoslužebnou část obecních oslav, protože není ještě dost silný na to, aby s námi zatočil, tam, kde to lze udělat nenápadně, nás však vytlačuje ze všech míst, kde bychom mohli mít nějaký vliv. My pak jako křesťané tvrdíme, že to je dílo starých struktur - je to však spíše (nemohu doložit procentuálně) dílo našeho nového protivníka a jeho stálého tlaku, v němž se ovšem může spolehnout na tichou podporu všech, kteří si nechtějí utilitaristický přístup k životu komplikovat tím, co tuší, že jim chceme říci.