Zprávy

Pachatel atentátu na Jana Pavla II. propuštěn

Ankara Mehmet Ali Ağca, který v roce 1981 vážně postřelil tehdejšího papeže Jana Pavla II., byl propuštěn na svobodu z turecké věznice. Za pokus o vraždu papeže si v Itálii odseděl 19 let, dalších deset let byl vězněn v Turecku pro vraždu novináře. Po propuštění se Ağca, trpící zřejmě duševními problémy, prohlásil za věčného Krista a prorokoval blízký konec světa.

Náboženské nepokoje v Nigérii

Abuja (KAP) Po několika letech propuklo v Nigérii na hranici mezi muslimským severem a křesťanským jihem země nábožensky odůvodňované násilí. Podle jedné verze boje začaly poté, co mladí muslimové podpálili křesťanský kostel ve středonigérijském městě Jos, podle jiné verze naopak za počátek považují spor o stavbu muslimského domu v převážně křesťanské čtvrti. V důsledku čtyřdenních nepokojů přišlo o život asi 200 lidí a byly zničeny četné budovy včetně modliteben obou náboženství.

Náboženská motivace nepokojů byla ovšem zpochybněna. Přední islámský představitel Lateef Adegbite prohlásil, že náboženství s nimi nemá „nic společného". Ministr policie Ibrahim Yakubu Lame řekl, že neznámí lidé využívají „neznalost a chudobu obyvatelstva, aby ve jménu náboženství a etnické příslušnosti šířili chaos". Také římskokatolický arcibiskup Josu, Ignatius Ayau Kaigama, řekl, že se „zde náboženství instrumentalizuje, aby bylo možno snáze prosadit etnické a politické zájmy". Nejvyšší křesťanští a muslimští představitelé také společně v televizi vyzvali občany k ukončení násilí.

Mediální práce Vatikánu potřebuje zlepšit

Freiburg (KAP) Bývalý dlouholetý vedoucí německé redakce vatikánského rozhlasu, Eberhard von Gemmingen, se v časopise Herder Korrespondenz vyjádřil k mediální práci ve Vatikánu. Podle jeho názoru jsou papežští novináři přetížení, chybí profesionalita a efektivita a bylo by potřeba vybudovat novou centrálu, která by převzala odpovědnost za mediální práci Vatikánu. „Vatikán by měl začít dělat skutečnou mediální politiku, která tam podle mého názoru ještě neexistuje."

Jezuitský kněz Eberhard von Gemmingen, nyní žijící v Mnichově, kritizoval, že veřejný obraz církve často definuje zpravodajství z „vedlejších bojišť". Skutečně klíčová snaha papeže však se netýká lefebvristů, latinské mše nebo AIDS a kondomů, ale spíše současného chápání Boha, vztahu náboženství a státu, mezináboženského dialogu, spravedlnosti a zachování stvoření. Vatikán podle Eberharda von Gemmingen neví, jak tato témata dostat na první stránky zpravodajství.

Gemmingen zároveň médiím obecně vytkl rostoucí povrchnost a zaujatost. Mnohé žurnalisty řídí především „potěšení z povrchní zábavy a z peněz, které si tak vydělají".

Zemětřesení na Haiti

Port-au-Prince Silné zemětřesení postihlo hlavní město Haiti Port-au-Prince. Počet obětí může být až kolem 200 tisíc, propukla humanitární katastrofa a vznikly rovněž obrovské materiální škody. Mezi jiným se zřítila i místní katolická katedrála, arcibiskupský úřad i nunciatura a byl zabit arcibiskup Joseph Serge Miot i jeho generální vikář Charles Benoit.

Novým srbským patriarchou je Irinej z Niše

Bělehrad (KAP) Novým srbským pravo­slavným patriarchou se stal dosavadní bis­kup nišský Irinej, zvolený na místo loni zesnulého patriarchy Pavleho. Irinej se narodil jako Miroslav Gavrilović 28. srpna 1930 ve Vidově poblíž Čačaku, studoval pravoslavnou teologii v Prizrenu a Bělehradě, roku 1959 vstoupil do kláštera a přijal mnišské jméno Irinej (Ireneus). Postgraduálně studoval v Athénách a vyučoval teologii. Biskupem se stal roku 1974 a nišskou eparchii vedl 35 let od roku 1975. 45. patriarchou srbské církve byl zvolen 22. ledna 2010, když získal více hlasů než ostatní dva kandidáti. Intronizován byl v katedrále sv. Michaela v Bělehradu 23. ledna.

Irinej je považován za umírněného kon­zer­vativce, který se nestaví proti ekumenickému dialogu. Papež Benedikt XVI. mu ihned po zvo­lení poslal blahopřejnou zdravici a vyjádřil přání pokračovat v rozhovorech a rozvíjet „bratrské vztahy" k srbské církvi. Novému 79letému patriarchovi papež popřál „vnitřní sílu, aby upevňoval jednotu a duchovní růst srbské pravoslavné církve, ale i budoval bratrské vztahy s jinými církvemi a církevními společenstvími".

Další žena ve vatikánské vedoucí funkci

Vatikán (KAP) Papež Benedikt XVI. jmenoval další ženu na vedoucí místo ve své kurii. Římská politoložka Flaminia Giovanelliová (61) se stala podtajemnicí papežské Rady pro spravedlnost a mír, což je pozice srovnatelná s místem ministerského tajemníka. Flaminia Giovanelliová pracuje pro papežskou radu Iustitia et Pax od roku 1974, profilovala se tam jako odbornice na rozvojovou politiku. Jde o druhou ženu ve vatikánské vedoucí funkci této úrovně vedle Enrici Rosannaové, která působí na kongregaci pro řehole, a zároveň první laickou katoličku na podobné pozici za současného papeže. První ženou, která dosáhla tohoto postavení, byla Australanka Rosemary Goldieová, laikyně, která v letech 1966 až 1976 byla podtajemnicí papežské Rady pro laiky.

Kritici komunistického režimu odsouzeni

Hanoj (KAP) Soud v Ho Či Minově městě (Saigonu) odsoudil k pěti letům vězení právníka Paula Le Cong Dinh (41) za údajnou přípravu svržení tamního komunistického režimu. Křesťansky věřící advokát totiž hájil před soudem vietnamské bojovníky za lidská práva. Tři další disidenti byli ve stejném procesu potrestáni až 16 roky vězení. Proti rozsudku protestují lidskoprávní organizace jako Amnesty International.

Papež v římské synagoze

Řím (KAP) Papež Benedikt XVI. navštívil Velkou synagogu v Římě, nejstarší židovskou obec Západu. Během návštěvy odsoudil antisemitismus a omluvil se za provinění křesťanů vůči židům. Na židy i křesťany apeloval, aby pokračovali dál po cestě smíření a dialogu. Zdůraznil to, co mají obě náboženství společné a jejich věřící vyzval, aby přes trvající rozdíly společně pracovali pro lepší svět.

Papež připomněl památku holokaustu a zejména římských židů, zavražděných nacisty, a uvedl, že přes lhostejnost mnoha lidí se našli i tací, kteří židům pomáhali přežít, včetně některých italských katolíků a svatého stolce. Jménem však svého tehdejšího předchůdce Pia XII. neuvedl; jeho plánované svatořečení totiž nedávno vneslo do katolicko-židovských vztahů napětí.

Představený římské židovské obce Riccardo Pacifici poděkoval papeži za návštěvu a mimo jiné vyzval k solidaritě s umírněnými muslimy, kteří chápou korán jako knihu sbratření a váží si života. Ohledně období fašistického pronásledování židů vyjádřil vděčnost vůči křesťanům, kteří pronásledované pomohli skrývat, kritizoval však Pia XII. za jeho veřejné mlčení k vyvražďování židů a vyzval k úplnému otevření vatikánských archivů.

Debata o islámu připomíná kritiku katolíků v 19. stol.

Hamburk (KAP) Americký sociolog náboženství Jose Casanova vidí zřetelné paralely mezi současnou debatou o islámu a diskusí o katolicismu v USA 19. století. Tehdy lidé považovali katolicismus za fundamentalistické náboženství, neslučitelné s demokracií, řekl washingtonský profesor v Hamburku. Ve Spojených státech tehdy bylo zpochybňováno právo katolických přistěhovalců získat občanství, pokračoval. Společnost musí pochopit, že i islám se před jejíma očima mění a jde různými cestami. Katolicismus se jako celek inovoval druhým vatikánským koncilem a otevřel se světu. V islámu naopak chybí ústřední autorita, a proto zde jsou vedle sebe pacifisté i teroristé, muslimské feministky i fundamentalisté, kteří bojují proti právům žen.