Když se (Ježíš) vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí."
Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
Učedníky ta slova zarazila.
(Biblické učení o bohatství a následování: Mk 10,17-24a; paralelní místa Mt 19,16-23; L 18,18-24)
Paní Církev přistoupila k Ježíšovi a řekla mu:
„Podívej se, co jsem pro tebe všechno udělala. Tvoje Slovo jsem zvěstovala po celém světě. Pro tebe vlastním mnoho kostelů, nemovitostí, pozemků a uměleckých drahoceností. Desátky z toho daruji podpůrným organizacím."
„Získala jsem pro tebe mnoho lidí - v současné době jsou to přibližně dvě miliardy. Tisíce lidí pro tebe pracují."
„Tvoje učení jsem udělala významným, prohloubila jsem je a teologicky uspořádala. Upevnila jsem tvoje učení dobře zkonstruovaným církevním právem."
„Co mám teď ještě udělat, abych dotvořila tvé Boží království?"
Ježíš odpověděl: „Jedno ti ještě schází: opusť to všechno a následuj mne!"
Po těch slovech paní Církev od Ježíše smutně odešla, neboť byla (materiálně, personálně a teologicky) velmi bohatá.
Papež a biskupové byli zděšeni... (a jak má ten příběh jít dál?)
Z němčiny přeložil Jiří Kohl