Liturgie amerických presbyteriánů

Book of Common Worship1 Presbyteriánské církev USA2 byla vydána před 20 lety, v r. 1993. Představuje, dle mého názoru, velmi zdařilý plod liturgické obnovy této velké kalvínské církve.3 Kniha by mohla být inspirací pro liturgickou obnovu ČCE, kde kalvínský vliv převládá, i ostatní reformované církev u nás.

Liturgické slavení uspořádané podle této knihy jsem zažil na 27. kongresu IEF v Durhamu 1994, kde nám sloužil americký pastor. Byl jsem tehdy pozitivně šokován tím, co je v kalvinistické tradici možné.4

Kniha se mi dostala do rukou až nyní. Jedná se o zachovalý výtisk, který však byl používán a obsahuje u jednotlivých pasáží ručně psané poznámky, kdy byl ten který text použit. Protože v r. 2003 byla kniha vydána znovu, zřejmě putovalo původní vydání do antikvariátu. Kniha má přes 1100 stran a je nad možnosti jednoho příspěvku o ní referovat. Rozhodl jsem se pro jakýsi nepravidelný miniseriál, na jehož začátku si všimnu eucharistických modliteb.

1. Eucharistické modlitby

Jakkoli byla v reformaci obnova liturgie nezbytná a v mnohém, z dnešního pohledu, vykročila správným směrem, netýká se to eucharistických modliteb. Martin Luther vycházel z tehdejší podoby římské liturgie a z římského kánonu ponechal pouze prefaci a slova ustanovení. Jan Kalvín dokonce vyšel z paraliturgické formy přijímání mimo mši, která měla tu výhodu, že probíhala v mateřském jazyce. Neorganicky do této formy vložil instituci. Reformační liturgie tak byly na dlouhou dobu ochuzeny o centrální část eucharistického bloku – velkou eulogickou eucharistickou modlitbu. I stávající agenda ČCE je v tomto ohledu deficitní. Některým eucharistickým modlitbám chybí epikléze, všem anamnéze. Jedinou výjimkou je tzv. Alternativní eucharistická modlitba obsahující všechny nezbytné prvky (instituci, anamnézi a epiklézi), která je součástí 2. dílu agendy a napsal ji prof. Pavel Filipi5

Až poslední desetiletí přinesla změnu. Koncem 19. a ve 20. století byla objevena řada starověkých a raně středověkých pramenů – eucharistických modliteb z doby ještě nerozdělené církve. Liturgickou obnovu římskokatolické církve nastartoval 2. vatikánský koncil. Brzy jej následovaly církve anglikánské, luterské a s mírným zpožděním i církve reformované. Book of Common Worship Presbyteriánské církve USA jde tímto směrem.

Kniha obsahuje v základní části (propriu) celkem 10 eucharistických modliteb označených písmeny A–J.

Typická forma A – tak jako ostatních eucharistické modlitby této knihy – je napsána anamneticky, tj. obsahuje pouze jedinou epiklezi, která je zařazena za instituci a anamnezi. Tento typ anafory má původ v antiochijském patriarchátu. Anafory obsahují několik aklamací (zvolání, odpovědí lidu) – úvodní dialog, sanktus, anamnestickou aklamaci a závěrečné Amen. Anamnetické aklamace jsou zařazeny tak, jak je logické, až za aklamaci, nikoli před ní, jako je tomu v Římském misálu. Aklamace je odpovědí na slova přednášená předsedajícím, nikoli předzvěstí těchto slov. Anamnetické aklamace obsahují eucharistické modlitby variantně celkem čtyři. Každá je uvedena jinou výzvou, takže je zřejmé, jak se má odpovídat. V římském misálu toto domyšleno není – tři anamnestické aklamace mají pouze jednu výzvu (Tajemství víry) a není tak jasné, která aklamace bude po výzvě následovat.

Eucharistické modlitby B a C mají k disposici řadu prefací proměnných podle liturgické doby.

Stejně tak eucharistická modlitba D má preface pro důležitá období liturgického roku.

Další tři eucharistické modlitby jsou převzaty. Eucharistickou modlitbu E připravil International Commitee on English in the Liturgy (ICEL)6

Eucharistická modlitba F je adaptovaná koptská liturgie sv. Basila. Tato anafora je běžně využívána v řadě novodobých agend. V římském misálu je to 4. eucharistická modlitba, u kanadských anglikánů 6. eucharistická modlitba atd.

Eucharistická modlitba G představuje šetrnou úpravu anafory Apoštolských tradic. S ohledem na předlohu jsou vypuštěny aklamace s výjimkou úvodního dialogu a Amen. Zařazení této první známé anafory, dříve připisované Hippolytovi, je dnes pravidlem všech nových agend.

Krátká eucharistická modlitba H je určena pro potřeby nemocných – ať již doma či v nemocnici.

Pozoruhodná je eucharistická modlitba I. Obsahuje pevné části, které mohou být vyjádřeny „těmito, nebo podobnými slovy“ – jedná se o důležité části, které by neměly chybět. Další části jsou improvizované s tím, že je uvedeno čeho by se měla improvizace týkat. Původní majitel výtisku, který mám k disposici, ji užíval nejčastěji. Propojuje svobodnou tvorbu liturga s určitým řádem, který by měla eucharistická modlitba mít. Text této anafory uvádím v pracovním překladu v příloze.

Eucharistická modlitba J je celá improvizovaná. Jsou uvedeny pokyny, podobně jako v předešlém případě, jak se má postupovat.

Dalších 16 eucharistických modliteb je součástí temporálu. Vlastní anaforu má advent, Vánoce, Epifanie, Křest Páně, Proměnění Páně (poslední neděle před začátkem velkého postu), Popeleční středa, postní doba, Palmová neděle, Zelený čtvrtek, Velikonoce, Letnice, Trojice, Krista Krále (poslední neděle liturgického roku), křest, svatba, pohřeb.

Pro českého protestanta je zajímavé, že se na Velký pátek večeře Páně neslaví. Slaví se na Zelený čtvrtek s tím., že jiná než eucharistická liturgie tento den se nepředpokládá. V jiné neděle a sváteční dny, ačkoli jsou preferovány bohoslužby s večeří Páně, je možnost je slavit bez večeře Páně. Pro ten případ jsou alternativně uvedeny malé eulogie nahrazující velkou eucharistickou eulogii. V případě svatby a pohřbu je toto uspořádání bez eucharistie obvyklejší, zatímco o nedělích obvyklé méně, a někdy, např. o Velikonocích, není možné.

Velké díkůvzdání I7

Pán s vámi

I s tebou.

Vzhůru srdce.

Máme je u Pána.

Vzdávejme díky Pánu, našemu Bohu.

Je to důstojné a spravedlivé.

Modlitba začíná vděčnou chválou Bohu za

- boží dílo stvoření, boží prozřetelnost a dějiny smlouvy s lidmi

  • - svědectví proroků

  • - vytrvalou boží lásku navzdory selhávání lidí

  • - nakonec dar Krista

  • - bezprostřední události, nebo svátek

Může být zařazen hymnus Svatý, svatý… Je-li zařazen, pokračuje se těmito, nebo podobnými slovy:

Proto tě chválíme,

spojujeme své hlasy s chóry andělů

a se všemi, kteří ti věří v každém čase i v každé době,

kteří navždy zpívají k chvále tvého jména:

Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh zástupů,

plná jsou nebesa i země tvé chvály,

hosana na výsostech.

Požehnaný jenž přichází ve jménu Páně,

hosana na výsostech.

Modlitba pokračuje vděčným výčtem činů spásy Ježíše Krista:

  • vykoupení

  • - Kristovo narození, život a služba

  • - Kristova smrt a zmrtvýchvstání

  • - jeho současné přímluvy za nás a slib jeho druhého příchodu

  • - svátostné dary (které mohou být včleněny do slov ustanovení, pokud nejsou zmíněny jinde)

Děkujeme ti,

že Ježíš, v noci před svým zatčením

vzal chléb, a poté, co ti vzdal díky,

chléb lámal, dával svým učedníků se slovy:

Vezměte a jezte.

Je to mé tělo, za vás vydané.

Konejte to na mou památku.

Stejně tak vzal kalich se slovy:

Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví,

prolitou za vás na odpuštění hříchů.

Kdykoli ji budete pít,

konejte to na mou památku.

Následuje vděčný výčet Kristových činů spásy těmito, nebo podobnými slovy:

Pamatujeme tvé mocné činy v Ježíši Kristu,

dostali jsme tento chléb a toto víno

a radostně slavíme jeho smrt a zmrtvýchvstání,

dokud znovu nepřijde.

S díkůčiněním ti obětujeme sami sebe

abychom se stali živou a svatou obětí

určenou k tvé službě.

Lidé mohou zpívat, nebo říkat jednu z následujících anamnetických aklamací:

1. Velké je tajemství naší víry:

Kristus zemřel,

Kristus je vzkříšen,

Kristus znovu přijde.

2. Plníme jeho přikázání:

Pamatujeme na jeho smrt

vyznáváme jeho zmrtvýchvstání,

čekáme je jeho příchod ve slávě.

3. Chválíme tě, Pane Ježíši:

Svou smrtí jsi zničil naši smrt,

svým zmrtvýchvstáním jsi obnovil náš život.

Přijď ve slávě, Pane Ježíši.

4. Kristus je chléb života

Když jíme tento chléb a pijeme tento kalich

zvěstujeme tvou smrt, Pane Ježíši

dokud nepřijdeš ve slávě.

Duch svatý je volán těmito nebo podobnými slovy:

Milostivý Bože,

vylévej svého svatého Ducha na nás

a na tyto tvé dary chleba a vína,

když lámeme tento chléb

a nad tímto kalichem dobrořečíme

abychom se stávali společenstvím Kristova těla a krve.

Prosby jsou obětovány, abychom

  • - se stávali jedno se zmrtvýchvstalým Kristem a celým božím lidem

  • - se sjednocovali se všemi věřícími na nebi i na zemi

  • - se živili tělem a krví Kristovou

  • - přijímali nový život a zráli do plnosti Kristovy

  • - zůstávali plni víry jako Kristovo tělo ve službě světu

  • - doufali, že se Kristův slib jeho království naplní

Modlitba je uzavřena doxologickou chválou těmito, nebo podobnými slovy:

Skrze něho a s ním a v něm,

je tvoje všechna čest a sláva,

Bože, Otče všemohoucí

v jednotě Ducha svatého

po všechny věky věků.

Amen.

1Book of Common Worship, Westminster/John Knox Press, Louisville, Kentucky, 1993

2viz http: /www.pcusa.org/

310 900 sborů, 2,2 mil členů

4www.getsemany.cz/node/1705

5autor není v agendě uveden; v liturgických knihách není zvykem uvádět (současné) autory jednotlivých textů

6www.icelweb.org

7Book of Common Worship, Westminster/John Knox Press, Louisville, Kentucky, 1993, str. 153-155