Před deseti lety byla v Německu zavedena reforma podpory v nezaměstnanosti zvaná podle předsedy komise pro reformu na trhu práce Hartz IV. Tento krok měl vrátit co největší počet lidí do pracovního procesu, ale zároveň vyvíjet na nezaměstnané silnější tlak, aby nabízenou práci přijali. V rozhovoru pro portál katholisch.de se k současné situaci vyjádřil biskup Franz-Josef Overbeck z Essenu.
Bez této tvrdé sociální reformy by dnes byla pozice Německa „na světovém trhu mnohem horší“, říká Overbeck. „Na druhé straně si kladu otázku, zda heslo podporovat a požadovat nebylo občas využíváno, aby odvracelo pozornost od komplikovaných situací, omlouvalo některá snížení podpory, a nahrávalo novému znevýhodňování. Vzhledem k tom, že nyní se už neposkytuje jistota pracovního statusu, stoupá tlak na nezaměstnané, aby přijali jakoukoli práci, a zde … vzniká nové nebezpečí, že ‚vývojová spirála‘ bude pokračovat směrem dolů, což časem přinese nové problémy.“ „I když se tvrdí, že práce v rodině a domácnosti je ceněna, jsou lidé do německé společnosti „integrováni jedině na základě práce a výkonu. Stačí si všímat, jak obtížně dosahují společenského uznání ti, kdo pracují v rodině“.
Jako „donebevolající nespravedlnost“ označil biskup skutečnost, že důsledky Hartz IV ponese další generace. „Potíž je v tom, že náš vzdělávací systém zjevně není schopen kompenzovat problematický sociální původ.“ Stále ještě závisí výše dosaženého vzdělání a tedy zahájení kariéry na sociálním postavení rodičů. „Vlastně se dá říci, že kariéra na základě Hartz IV je dědičná. Specifická nespravedlnost spočívá v tom, že tyto děti ve skutečnosti nemají rovnou šanci… To říkám také a zejména jako biskup Porúří při pohledu na celé městské části, jejichž hranice nemohou mladí lidé vůbec překročit.“
Z němčiny přeložila Helena Medková