Zprávy

Kardinálové navštívili uprchlíky

Vídeň (KAP) Kardinálové z Vídně a Lampedusy, Christoph Schönborn a Francesco Montenegro, navštívili uprchlickou ubytovnu, kterou vídeňská arcidiecéze již dva týdny provozuje na Náměstí sv. Štěpána v centru Vídně. Hovořili se 74 uprchlíky včetně dětí, kteří v prostorách přímo za katedrálou strávili noc. Většina z nich požádala o asyl v Rakousku, jiní směřují do Německa. Vídeňský arcibiskup byl setkáním dojat: „Jeden muslim ze Sýrie mi řekl: U vás cítím, že jste opravdoví křesťané,“ řekl Schönborn. Lampeduský arcibiskup zdůraznil, že je křesťanskou povinností „nabídnout vyčerpaným lidem důstojné přístřeší“. V nouzových ubytovnách vídeňské arcidiecéze obvykle tráví noc mezi 300 a 1200 uprchlíky, stará se o ně celkem asi 3300 dobrovolníků. Kardinál Schönborn zdůrazňuje v této situaci papežovu výzvu, aby se farnosti a řeholní společenství zapojily do péče o utečence.

Vídeň: 75 let teologických kurzů

Vídeň (KAP) Rakouští katolíci si slavnostním shromážděním v arcibiskupském paláci a mší v Dómu sv. Štěpána připomněli 75 let od založení tamních teologických kurzů určených laikům, což je nejstarší podobná instituce v německy mluvících zemích.

V kázání vídeňský světící biskup Helmut Krätzl řekl, že v době rozšířené náboženské lhostejnosti jsou potřební lidé, kteří umí podat „reflektovanou informaci o své víře“. Zvlášť to platí při střetu s islámem, jelikož strach z cizích náboženství pramení z nejistoty ve vlastní víře. „Předpokladem toho, aby měly mezináboženské rozhovory smysl, je intelektuálně reflektovaná víra,“ řekl Krätzl. S pohledem na rok založení 1940 objasnil také, že kurzy „vždy motivovaly k odporu motivovanému vírou“, tehdy proti nacistickému režimu, dnes v uprchlické otázce. Tváří v tvář tragédiím uprchlíků nesmí teologické vzdělání „zůstat ve slonovinové věži dogmat a nauk, aniž by otevíralo pohled na Ježíše v našem bližním.“ Kurzy učí se teologicky potýkat s otázkou, „kdo je vlastně Ježíš,“ což pak vede k „sociálnímu jednání“. Neomezují se na výuku teologie, ale vedou i k osobnímu rozhovoru o víře.

Kard. Kasper: Jsem oblíbený fackovací panák

Mnichov (KAP/KNA) Kardinál Walter Kasper, který nadcházející biskupské synodě předložil návrhy na obrat v rodinné politice katolické církve, řekl Magazínu ARD: Jsem „oblíbený fackovací panák protistrany, ale musím s tím žít a mohu s tím žít“. Na druhou stranu prý dostává podporu od mnoha biskupů, kardinálů i teologů.

Kasper se vyslovil například pro připouštění znovusezdaných rozvedených k eucharistii. Bývalý „šéf katolického ekumenismu“ bojuje za teologický koncept milosr-denství (jeho kniha Milosrdenství nedávno vyšla i v češtině v nakladatelství CDK Brno), a milosrdenství mnohokrát vyzvedl i papež František. Tradicionalistické kruhy se naopak bojí, že tím ohrozí vnímání manželství jako nerozlučitelného.

Nový asyrský patriarcha Gewargis III.

Vídeň-Bagdád (KAP) Asyrská apoštolská církev Východu, jedna ze starobylých křesťanských církví, jež uznává pouze první dva koncily a působí na území Iráku, si po smrti Mara Dinkhy IV. zvolila nového patriarchu. Stal se jím Mar Gewargis III. (česky Jiří III.; Mar, „pán“, je čestný titul biskupa), občanským jménem Gewargis Sliwa, narozený 23. listopadu 1941. Gewargis III. tak je formálně 121. patriarchou Seleukie-Ktesifonu, což je bývalé sásánovské hlavní město Iránu jižně od Bagdádu. Skutečné sídlo jeho úřadu bylo však v důsledku války přemístěno do Morton Grove u Chicaga v USA. Od roku 2006 se nová katedrála a biskupská rezidence staví v Erbilu na území ovládaném Kurdy, takže není vyloučeno, že se sídlo patriarchy vrátí zpět do Iráku.

Nový katholikos Gewargis III. studoval v Iráku a v USA, na kněze byl vysvěcen roku 1980 a biskupem Bagdádu se stal již roku 1981. Přes válečné řádění setrvával v Bagdádu a snažil se opravit tamní vážně poškozenou katedrálu. Papež František Gewargisovi III. srdečnými slovy pogratuloval ke zvolení a ujistil ho, že se bude modlit za vytrvalost pronásledovaných křesťanů Východu. Zároveň vyjádřil přání, aby se prohloubilo přátelství a dialog mezi Římem a Seleukií.

Papež na Kubě a v USA

Papež František navštívil ve dnech 19. až 27. září Kubu a Spojené státy. V obou zemích sloužil veřejné mše a setkal se s politickými vůdci obou národů, k jejichž nedávnému diplomatickému sblížení svou diplomacií přispěl. V soukromém rozhovoru setrval jak s kubánskými vůdci Raúlem a Fidelem Castrovými, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. V USA blahořečil španělského františkána Junípera Serru (1713–1784), zakladatele první katolické misie v Kalifornii. Bylo to první svatořečení na půdě USA; někteří indiáni tento akt kritizovali, protože podle jejich názoru Serra svou činností pomáhal ničit americké domorodé kultury a zacházel s jejich předky špatně. Jako první papež v historii František také promluvil na spojeném zasedání obou komor Kongresu USA. Mimo jiné zde zdůraznil potřebu sociálního a ekologického jednání i duchovního života. Hovořil také na plenárním zasedání OSN. Vedle projevů a masových shromáždění papežova cesta přinesla například i setkání s několika oběťmi sexuálního zneužívání katolickými duchovními ve Filadelfii nebo ekumenické pietní setkání na „Ground Zero“ v New Yorku, kde se papež objal také s islámským kazatelem a židovským duchovním.

Obří mešita v Moskvě

Moskva (KAP/KNA) Za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse byla v Moskvě otevřena nová mešita, jedna z největších v Evropě. Mešita Juma pojme 10 tisíc lidí a je dvacetkrát větší než předchozí Ústřední mešita, jež na místě byla dříve a byla stržena roku 2011, protože svou velikostí nedostačovala. Na stavbu se vybralo asi 90 milionů euro, největším dárcem byl dagestánský oligarcha a miliardář Sulejman Kerimov. Přispěli i Turci a Palestinci, nikoli však ruská vláda ani město Moskva.

Muslimů žije v Ruské federaci asi 20 milionů ze 144 milionů obyvatel. Na území Ruska byl islám přítomen již před příchodem křesťanství – nejstarší dochovaná mešita v dagestánském Derbentu pochází z roku 733, zatímco příchod křesťanství do Ruska se datuje rokem 988 (křest velkoknížete sv. Vladimíra).

Rekordní počet pronásledovaných křesťanů

Vídeň (KAP) Podle údajů nadkonfesní charitativní organizace Open Doors je současný počet pronásledovaných křesťanů nejvyšší v dějinách. Celkem se odhaduje, že asi 100 milionů jich nyní čelí pronásledování a útlaku, takže jsou světově nejvíce pronásledovanou konfesní skupinou. Řekl to ředitel organizace pro Švýcarsko a Rakousko Eric Lecomte během setkání k 60. výročí své organizace, jež se konalo na půdě vídeňské Technické univerzity. Navíc se v blízké budoucnosti nejeví šance na zlepšení, naopak vyvstává otázka, zda křesťané na Blízkém Východě vůbec budou moci přežít. „Syrští křesťané chtějí zůstat ve vlasti a my je v tom chceme duchovně a více i humanitárně podporovat,“ řekl Lecomte.

Open Doors založil v roce 1955 Nizozemec Andrew van der Bijl, dnes působí v asi 50 zemích a podporuje pronásledované křesťany jak dodávkami biblí a školením, tak i humanitárně, například financováním náboženských obcí nebo hmotnou podporou pozůstalých po umučených věřících.

Organizace je známa také tím, že vydává Světový index pronásledování, ve kterém již 50 let srovnává různé země podle intenzity útlaku. V současnosti je podle něj nejhorší Severní Korea, kde z odhadované populace 300 tisíc křesťanů je toho času vězněno 70 tisíc a náboženské aktivity jsou zakázány.