V září zemřel ve věku 90 let chemik a filosof, mluvčí Charty 77, první polistopadový rektor Karlovy univerzity prof. Radim Palouš. Významně se zasloužil o vznik Institutu ekumenických studií. Přípravné schůzky, při kterých se formoval záměr otevřít ekumenické studium teologie, se odehrávaly na rektorátě, v pracovně jeho kancléře Jana Kofroňě, která bezprostředně sousedila s pracovnou rektora. Ještě předtím jsme jej spolu s Ivanou Dolejšovou (nyní Noble) navštívili doma, na Malé Straně. Ivana mu referovala o záměru a představila se jako husitská farářka. Prof. Palouš se obrátil na mě: „A vy jste protestant, že?“ Optal jsem se: „Proč myslíte, pane profesore?“ Odpověděl: „Vypadáte tak...“
Prof. Palouš nám obstaral od švýcarské sponzorky peníze na první měsíce provozu. Když se tehdejší pražský arcibiskup pokoušel dílo překazit (osobní intervencí u ministra školství dosáhl neschválení našeho projektu vyšší-odborné školy, intervencí u představitelů školských bratří, kterým patřila budova Jaboku, kde jsme začali učit, dosáhl našeho odchodu, atd.) prof. Palouš zasáhl. Coby předseda ekumenického fóra institutu a člen Papežské rady pro kulturu navštívil kardinála Edwarda Cassidyho, předsedu Papežské rady pro jednotu křesťanů, a získal od něj vstřícné stanovisko k projektu. Institut, který v těchto dnech slaví 20 let od zahájení studia, tak mohl začít klidněji pracovat. Bez prof. Palouše bychom dílo neuhájili.