Mongfind, archetyp zlé královny

V čem by spočívala zápletka pohádky o Sněhurce, kdyby nevinné dívce neusilovala o život královská macecha s kouzelným zrcadlem? Shakespearova Cymbelína si lze bez zlé královny, která nenávidí šlechetnou Imogenu, také jen sotva představit. A Bílá čarodějnice Jadis, stvořená C. S. Lewisem pro Narnii, patří do téže kategorie. - Halloween, jak se dnes - pod vlivem křesťanství – říká podzimnímu keltskému svátku Samhain, je spjatý také s takovou ženou, žijící na rozhraní času mýtického a historického.

Je to Mongfind/Mongfhionn, první manželka Eochaida, vysokého krále Irska. Porodila mu čtyři syny a když si k ní přebral druhou ženu, zaměstnávala nešťastnici tvrdou otrockou prací, aby potratila. Dítě se však narodilo živé a ujal se ho dobrý bard Torna, který je vychovával. Po čase byl tento pátý princ – jmenoval se Niall – představen otci. Mongfind mu – jak jinak? - kladla nástrahy, bála se, že by se mohl stát Eochaidovým nastupcem.

Po manželově přirozené (nebo ne?) smrti prosadila pomocí magie zvolení svého bratra Crimthanna vysokým králem a poslala nejstaršího syna Brióna na sedm let do zámoří, aby se naučil válečnickým dovednostem.1

Brión připlul zpět, „hnědovlasý, mocný a býku podobný muž, s pevnými údy, silou devíti, obdařen schopností bojovat oběma rukama“.2 Mongfind ještě nějaký čas vyčkávala a když Crimthann odcestoval do Skotska, přiměla syny k vyvolání občanské války. Crimthann se urychleně vrátil v čele vojska a Monfind brzy zjistila, že převaha je na jeho straně. Rozhodla se pro jinou cestu:

Mongfind šla do bratrova domu sjednat nápravu; mezi Crimthannem a svými dětmi dohodla podvodný mír a odvedla ho na hostinu. Když zábava skončila, vložila Mongfind bratrovi do ruky otrávený šálek, ale: „Nebudu pít“, řekl, „dokud ty se nenapiješ první.“ Napila se a Crimthann se napil po ní. Následně Mongfind zemřela, v samotný předvečer Samhainu, o čemž pojednává „Tragická smrt čarodějky Mongfind“; důvod, proč Samhain prostí lidé nazývají „Slavnost Mongfind“, je ten, že dokud pobývala v těle, měla moc a byla čarodějnicí; proto jí také sběř v předvečer Samhainu předkládá své žádosti.

Tak stojí psáno v Aided Chrimtainn meic Fhidaig 7 Tri mac Echach Muigmedoin3 z počátku 10. století.

V Letopisech Čtyř pánů pak o tom nacházíme jen stručnou zmínku: Rok 378. Crimththan, syn Fidhachův byl po třináct let (vysokým) králem Irska, zemřel po požití jedovatého nápoje, který mu podala vlastní sestra.4

Crimthannova histroričnost - stejně jako historičnost Mongfind a Nialla – bývá občas zpochybňována. Příběh totiž velmi připomíná pohádky či mýty. To lze sotva popřít, ale člověk se pohybuje ve světě archetypálních schémat, chová se podle nich. Nebo je do nich okolnostmi vtažen.

V Banschenchas, což je výčet pozoruhodných žen, čteme toto: Manželky Eocha (Eochaida) „Krásnovlasého“: Mongfind z Ernai, zákeřný výhonek. Lstivě podala svému bratru jed. A Cairend „Kučeravá tmavovláska“, z nejčistší dcery bohatého saského krále.5

Je zřejmé, že v případě původu Cairend/Cairenn se jedná o drobný anachronismus. Kmeny Sasů a Anglů začaly dobývat britské ostrovy zhruba sedmdesát let poté, co se odehrál náš příběh. Jméno Cairenn může být zkomolená „Carinna“ a je velmi pravděpodobné, že se jednalo o dívku z rodiny brito-římského aristokrata, mohl jím být samotný císařský vicarius.6 Černovlasá (a hodná) Caireann tvoří mytologický protějšek k bělovlasé (zlé) Mongfind. Potom ale Mongfind nemusí být pravým jménem zlé královny, nýbrž přezdívkou. Jak se jmenovala skutečně? Kdo ví. Možná se ale stačí v Banshenchas vrátit o několik řádek výš: Smirnat, Mongfhind, Albi Gruadbrec, Badamair „Neposkvrněné pověsti“, to byly ženy Finda „Lesního“, které neomdlely při pohledu na jeho zranění. Ani, dcera Findova, byla ženou Eochovou. Jejich soužití bylo pramálo radostné.7

I když podle tohoto textu by měla být Mongfhind/Mongfind Aninou matkou či jakousi „spolu-matkou“, myslím, že je s ní totožná. První Eochaidova (historická) manželka se pravděpodobně jmenovala Ani. Přízvisko „Mongfind“ mohla získat ještě zaživa pro zářivě plavé či stařecky bílé vlasy. Nebo tak byla nazvána až posmrtně, když splynula s děsivou bělovlasou bohyní Samhainu.

Od Mongfind hrdě odvozovaly svůj původ tři královské větve Connachtu. Vždyť který královský či šlechtický rod by se nehlásil mateřské božské bytosti, byť morálně poněkud problematické? Mongfind představuje „strážkyni rodu“. Ty se často ve středověkých i novověkých pověstech objevují jako irská víla „banshee“, oplakávající své umírající potomky, nebo celosvětově rozšířená „bílá paní“. (Mimochodem, například ve velštině slovo „gwynn“ znamenalo jak „bílý“, tak i „kouzelný“, „patřící k Jinému světu“, a právě ve Walesu byla „bílá paní“ velmi úzce spojena s halloweenským časem.)

Halloween si spojujeme – vlivem současné americké kultury – s koledujícími dětmi v maskách bubáků, mimozemšťanů nebo sériových vrahů. Má ovšem kořeny hluboko v evropském (nikoli pouze keltském) folklóru. Tradiční halloweenské příběhy nám obvykle představují krvežíznivou Cromovu modlu, velice nehezkou čarodějnici Allison Gross, bludného opilce Jacka-o´-lantern s lucernou z tuřínu (i když dnes používá většinou dýni). Mongfind zdánlivě upadla v zapomnění. Ale jako archetyp čarodějné královny přežívá v pohádkách a bájích dál, dodává jim potřebnou dávku adrenalinu, vytváří zápletku – a zpravidla nakonec bídně hyne, aby se v dalším příběhu objevila znovu, jen v jiné podobě.

1Donoghue, Clayton N., The Irish Empire, Victoria,BC, Canada, 2015, str. 11-20.

2Aided Chrimthainn meic Fhidaig 7 Trí Mac Echach Muigmedóin
"The Violent Death of Crimthann mac Fidaig and of the Three Sons of Eochaid Muigmedón“. Edition S. H. O'Grady (ed. & tr.), Silva Gadelica (London 1892) I.330-6; II.373-8 Whitley Stokes (ed. & tr.), ,The Death of Crimthann son of Fidach, and the Adventures of the Sons of Eochaid Muigmedón’, RC xxiv (1903) 172-189.www.hastings.edu/academic/english/kings/Aided_Chrimthainn_meic_Fhidaig.htm (navštíveno 12. 9. 2020)

3Tamtéž.

4Annals of the Four masters, in. https://celt.ucc.ie//published/T100005A/index.html (navštíveno 14. 12. 2020)

5Banshenchas. The Lore of Women, in: http://www.maryjones.us/jce/banshenchas.html (navštíveno 14. 12. 2020)

6Její otec je uváděn jako „Satchell Balb“ a žádného saského krále toho jména z historie neznáme, „Balb“ ovšem připomíná latinské přízvisko „Balbus“ („Kokta“). Balbové byli římským patricijským rodem, který za svůj vzestup vděčil Iuliu Caesarovi.

7Banschenchas.