Valné shromáždění Světové rady církví v Karlsruhe o rok odloženo
(MV) Výkonný výbor Světové rady církví na svém zasedání dne 24. července 2020 schválil změnu v termínu 11. valného shromáždění s ohledem na nejistotu v souvislosti s celosvětovou epidemií koronaviru covid-19. Původně se mělo valné shromáždění uskutečnit v září 2021, nový termín je nyní stanoven na dobu od 31. srpna do 8. září 2022. Místo konání zůstalo stejné, je jím město Karlsruhe ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic. Na valném shromáždění se očekává účast 800 delegátů z 350 členských církví. Celkový počet účastníků se odhaduje na 4.000. Světová rada církví je společenstvím církví, které sdružuje církve ze 110 zemí s celkovým počtem půl miliardy členů.
Křtěnecké hnutí zahajuje pětileté oslavy 500. jubilea
(MV) V mennonitském kostele v Hamburku jsou na 10. října 2020 naplánované dvě akce, pódiová diskuse a ekumenická bohoslužba, které mají oficiálně zahájit pětileté oslavy vzniku křtěneckého hnutí. Na každý rok je vyhlášeno stručné heslo a tři související témata charakteristická pro křtěnecké hnutí (na rok 2020 je to křest, dobrovolnost a náboženská svoboda). Oslavy vyvrcholí v roce 2025, na který připadá 500. výročí vzniku křtěneckého hnutí. Odkazy na připravované akce a vydané materiály jsou k dispozici na stránkách jubilea: http://taeuferbewegung2025.de
Vyšetřování finančních spekulací ve Vatikánu
(KAP/MV) Podle informací zveřejněných v italském deníku Corriere della Sera je v souvislosti se spekulativními vatikánskými investicemi do nemovitostí v Londýně vyšetřováno 15 osob pro podezření ze zpronevěry, zneužití funkce a korupce. Podle deníku došlo ke zneužití peněz z celosvětové sbírky, tzv. Svatopetrského haléře. Informace o vyšetřování pronikly na veřejnost již v roce 2019. Papež František se k celé záležitosti vyjádřil při tiskové konferenci na palubě letadla při cestě z Tokia do Říma dne 26. listopadu 2019. Investování peněz ze Svatopetrského haléře označil normální a dobré hospodaření. Pouhé uložení peněz do šuplíku by podle něj bylo špatné. Zároveň uvedl, že jej interní účetní kontrolor upozornil na nesrovnalosti ve financích. Papež kontrolora odkázal na vatikánskou justici a vatikánského státního zástupce, kterému později schválil vykonání prohlídek v několika vatikánských úřadech. Zároveň papež pochválil dobře fungující vatikánský kontrolní mechanismus.
Problémy s finančními investicemi Vatikánu v Londýně se staly znovu předmětem zájmu poté, co kardinál Giovanni Angelo Becciu 24. září 2020 nečekaně odstoupil z úřadu prefekta kongregace a vzdal se kardinálských práv. Na tiskové konferenci o den později všechna obvinění odmítl. Uvedl, že byl šokován a že se až do setkání s papežem dne 24. září cítil být jeho přítelem. Vatikánské úřady případ dosud nijak nekomentovaly.
Kardinál Baldisseri a synoda biskupů
(KAP/MV) Poté, co kardinál Lorenzo Baldisseri (nar. 1940) dne 29. září 2020 oslavil 80. narozeniny a ztratil tak právo volit papeže, klesl počet kardinálů-volitelů na 120 (z celkového počtu 219 žijících kardinálů). Kardinál Baldisseri byl sedm let (2013–2020) generálním sekretářem Sekretariátu synody biskupů a v úzké spolupráci s papežem Františkem se zasazoval o větší důraz na synodální jednání v katolické církvi. V polovině září 2020 se novým generálním sekretářem stal maltézský biskup Mario Grech (nar. 1957). Již v březnu 2020 bylo oznámeno téma 16. řádného plenárního zasedání synody biskupů, které je naplánované na říjen roku 2022: Za synodální církev: společenství, participaci a misijní poslání. Synodalitě v katolické církvi se věnovala také Mezinárodní teologická komise, která v roce 2018 vydala dokument s názvem Synodalita v životě a poslání církve.
Kardinál Koch o ekumenismu
a encyklice Ut unum sint
(KAP) Na úvod nového akademického roku na filozofické a teologické vysoké škole v rakouském Heiligenkreuzu promluvil ve čtvrtek 1. října 2020 kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů. V před-nášce se soustředil na povinnost hledání jednoty křesťanů s odkazem na encykliku Jana Pavla II. o ekumenismu s názvem Ut unum sint, vydanou před 25 lety. Podle Kocha je tento dokument z roku 1995 důležitým průvodcem ekumenickými otázkami dodnes. Papež Jan Pavel II. od počátku pociťoval rozdělení křesťanů jako zranění, které se ho osobně dotýkalo a ekumenismus prohlásil za jednu z priorit svého pontifikátu. Kardinál Koch uvedl dvě otevřené otázky ekumenického hnutí, která se v encyklice objevují: cíl ekumenického hnutí a role římského biskupa. Konečným cílem ekumenického hnutí je podle encykliky „obnovení plné viditelné jednoty mezi všemi pokřtěnými“ (UUS 77). Bohužel dodnes neexistuje shoda v otázce, jak má tato jednota vypadat. Postavení římského biskupa nepovažoval Jan Pavel II. za překážku ekumenického hnutí, naopak tento úřad vnímal jako potřebnou službu jednotě.
Encyklika podle Kocha dodnes představuje souhrn ekumenického závazku. Zároveň je důležité, aby se ekumenické vzdělání dostalo jak pastoračním pracovníkům tak věřícím. Pouze solidní ekumenické vzdělání je zárukou, že bude ekumenismus brán vážně jako posvátná povinnost.
Po inaugurační slavnosti si kardinál Koch prohlédl budovy i plány na další rozšíření prostor školy, která byla v roce 2007 papežem Benediktem XVI. povýšena na vysokou školu papežského práva, takže udělené akademické tituly jsou uznávány státním i církevním právem.
Křesťané v Bangladéši kritizují pákistánský zákon o blasfémii
(KAP 236/2020) Stovky křesťanů v Bangladéši – dřívějším Východním Pákistánu - požadovaly před pákistánským velvyslanectvím konec utiskování křesťanů a zrušení sporného zákona o rouhání. „Žádné náboženství nepodporuje násilí a zabíjení ve jménu náboženství. Ale v Pákistánu jsou křesťané a jiné menšiny vystaveni pod pláštíkem drakonického zákona o rouhání týrání a útisku“, cituje asijská tisková informační služba Ucanews (Čtvrtek) presidenta bangladéšské křesťanské asociace (BCA), největší ekumenické jednoty křesťanů v Bangladéši, Nirmola Rozaria. Tato jednota organizovala protesty v Dháce.
Rouhání je v sunnitsko-islámském Pákistánu již po desetiletí živým politickým tématem a může být potrestáno smrtí. Zákon byl prosazen tvrdými islamisty jako zbraň proti křesťanům a islámským menšinám, např. šíitům. Pákistán je stejně jako Bangladéš zemí s muslimskou většinou. V obou zemích měl v uplynulých letech ultrakonservativní islám velký vliv na politiku a společnost.
Maďarsko: Smutek po abatyši a církevní historičce Agnes Timar
(KAP 236/2020) Ve věku 92 let zemřela cisterciačka, zakladatelka podzemního kláštera v Budapešti, po dlouholetém vězení vedoucí církevněhistorického institutu v Budapešti, badatelka na poli církevních ději Maďarska, jedna z nejznámějších žen Maďarska, Agnes Timar. Jak uvedl jeden z vedoucích německého pomocného díla pro Východní Evropu Renovabis P. Christian Hartl, „tato abatyše mnoho přispěla ke zpracování nejmladších maďarských církevních dějin za komunistického režimu“. Její práce došla mnoha ocenění, ale setkala se i s odporem, protože strach z toho, že při zpracování policejních, soudních spisů a spisů tajné policie vyjde najevo nejen pronásledování církve, ale i zapletení jednotlivých duchovních do spolupráce s režimem, byl velký.
Agnes Timar se narodila v roce 1928 v Budapešti. Po studiu teologie se chtěla stát stavební inženýrkou a studovala proto na Technickém universitě. V roce 1950 složila řádové sliby v cisterciáckém řádu a založila v roce 1955 „Neviditelné opatství“ Boldogasszony Haza (Dům svaté Panny). Duchovní pomoc jim poskytl piarista P. Ödön Lenard. Stejně jako on musela i představená Tima r vytrpět dlouholeté vězení v letech 1961-1963 a znovu 1966-1968 za jejich řádovou činnost, která byla zakázána.
P. Lenard založil církevněhistorický institut, který sídlil nejprve v cisterciáckém klášteře Kismaros, jehož dlouholetou abatyší sestra Timar byla, nyní se nachází ve Vácu. Činnost Institutu je v Maďarsku jedinečná – jeho úlohou je objektivní zpracování pronásledování církve od roku 1945 až do roku 1990 a zprostředkování těchto poznatků zvláště mladé generaci maďarských katolíků.