Marek napsal své evangelium pravděpodobně v Římě, tedy mimo Palestinu. Jeho čtenáři byli především bývalí pohané. Proto je pozoruhodné, že své vyprávění začíná právě citací z židovské Bible (křesťanského Starého zákona):
1. Počátek evangelia Ježíše Krista, Božího Syna,
2. jak je psáno v proroku Izajášovi: „Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který připraví tvou cestu.
3. Hlas volajícího na poušti: ‚Připravte cestu Pánovu. Vyrovnávejte jeho stezky.‘“
Podle nejstarších řeckých rukopisů (Vatikánský kodex, Sinajský kodex) evangelista připisuje tento kombinovaný citát izraelskému proroku Izajášovi. Ve skutečnosti je Izajáš autorem jen druhého citátu (Mk 1,3), kdežto první citát se pokládá za „redakční koláž“ veršů z knihy proroka Malachijáše (Mal 3,1) a knihy Exodus (Ex 23,20). Pozdější rukopisy (např. Alexandrijský kodex, Washingtonský kodex, rukopisy tzv. byzantské skupiny) mají čtení „v prorocích“.
„Autor Mk použil známé starozákonní verše, z nichž první (Mal 3,1) se ve svém domovském místě vztahoval k Eliášovi a druhý (Iz 40,3) byl hlasem útěchy pro násilně přesídlený lid Izraele v babylónském meziříčí. Autor Mk jim dává nový obsah, jímž silou své víry vyznává, že Ježíš je Mesiáš a že Boží příchod, poslední a definitivní, vítězný a soudící je na dosah ruky“ (Jaroslav Sýkora, „Starý zákon v Markově evangeliu“, Studia theologica III, zima 2001, s. 10).
Citát z Iz 40,3 se v Novém zákoně vyskytuje ve všech třech synoptických evangeliích: Mt 3,3; Mk 1,3; L 3,4. Zatímco Marek a Matouš citují z proroka Izajáše pouze Iz 40,3, Lukáš uvádí ještě následující dva verše Iz 40,4-5. „Tento citát dodává vystoupení Jana zvláštní rys jako naplnění starozákonního příslibu a začátek evangelia o spáse Boží pro všechny lidi. V knize proroka Izajáše je tímto textem ohlášen návrat Izraele z babylónského exilu a tím začátek nového času spásy“ (Petr Mareček, Evangelium podle Lukáše, Praha 2018, s. 121n).
Marek 1,3: Hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánovu. Vyrovnávejte jeho stezky.“
Hebrejský text: Hlas volá [nebo: Hlas volajícího]: „Na poušti připravte cestu Pánovu. Vyrovnejte v pustině silnici našeho Boha.“
Řecký překlad: Hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánovu, vyrovnávejte stezky našeho Boha.“
V hebrejském textu kól kóré’ může znamenat jak „hlas volající“, tak i „hlas volajícího“ (Český ekumenický překlad na tuto variantu překladu neupozorňuje). Evangelista Marek vychází z řecké septuagintní verze, ale odlišuje se od ní tím, že místo „stezky našeho Boha“ má čtení „jeho stezky“. Septuaginta (doslova „Sedmdesát“ podle tradovaného počtu překladatelů) vznikla v okruhu egyptského židovstva a „jakožto první překlad spisů židovské Bible do řečtiny je jedinečným výkonem, pro nějž v antice nenacházíme paralelu“ (P. Pokorný, U. Heckel, Úvod do Nového zákona, Vyšehrad, Praha 2013, s. 66).
Zatímco podle hebrejského textu výraz „na poušti“ představuje začátek přímé řeči, v řeckém začíná přímá řeč až následující výzvou „Připravte“. Řecký překlad Iz 40,3 oproti hebrejskému textu vynechává slova „v pustině“ (zaniká proto paralelismus poušť/pustina), a tak jsou slova „na poušti“ spojována s „hlasem volajícího“, nikoli s povelem „připravte“ (viz Izaiáš. Komentovaný překlad řecké septuagintní verze. Úvod, překlad a komentář Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, Vyšehrad, Praha 2018, s. 239).