Co je nového na KTF?

Martin Vaňáč

Na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze i nadále probíhají snahy o obrodu a proměnu této fakulty, které mají za cíl nejenom odvrátit nepříznivý výsledek zahájeného správního řízení o pozastavení, resp. odnětí akreditací studijních programů ze strany ministerstva školství, ale usilují rovněž o celkové zkvalitnění teologického studia. Jsem rád, že na rozdíl od předchozích let, kdy bylo velmi obtížné získat jakékoliv spolehlivé informace o dění na KTF, je dnes možné sledovat na internetových stránkách fakulty práci devítičlenné komise, která zpověření rektora připravuje novou koncepci studijních programů KTF tak, aby obstály v akreditačním řízení. [1]

Expertní komise se na svém únorovém zasedání rozhodla připravit akreditaci nového prezenčního pětiletého magisterského studijního programu, oboru „Dějiny křesťanského umění“. Nejedná se o zcela nový nápad, neboť myšlenka na zavedení tohoto programu vznikla v roce 2000 při jednání mezi doc. Jiřím Kuthanem a děkanem KTF prof. Jaroslavem V. Polcem. Brzy nalezla podporu u rektora UK prof. Ivana Wilhelma a u velkého kancléře KTF Miloslava kard. Vlka a její uskutečnění doporučila rovněž vizitace Kongregace pro katolickou výchovu. Byla projednávána fakultní vědeckou radou i akademickým senátem, přičemž prof. Václav Wolf zde opakovaně vyslovil svoji obavu, že by zavedení tohoto programu přivedlo na fakultu nevěřící studenty a že je to program podstatně neslučitelný s vlastní povahou teologické fakulty. Doc. Kuthan v březnu 2001 tento program promyslel a vypracoval obsahovou a personální část akreditačních podkladů. Příprava programu se nicméně dostala do slepé uličky, neboť ve vědecké radě byl prosazen návrh prof. Václava Wolfa, podle něhož je třeba nejprve získat písemný souhlas se zavedením oboru „Dějiny křesťanského umění“ na KTF ze strany Kongregace pro katolickou výchovu. Vědecká rada rozhodla o postoupení materiálu v latinském nebo italském překladu Kongregaci. Tím jednání o daném studijním programu via facti skončilo.

Podle únorového rozhodnutí expertní komise se koordinace přípravy akreditačního spisu, který musí být aktualizován a doplněn, chopí opět doc. Jiří Kuthan ve spolupráci s PhDr. Petrem Kubínem a se studijním a vědeckým oddělením. Jejich cílem bude,aby byl spis dopracován tak, že jej bude možné v květnu 2002 předložit rektorovi univerzity. Ten potom zřídí komisi, která tento návrh odborně posoudí, a bude-li shledán přijatelným, postoupí rektor žádost o akreditaci ministerstvu školství. Bude-li ministerstvo souhlasit, bude obor „Dějiny křesťanského umění“ otevřen v akademickém roce 2003/04.

Dále se na KTF řešila otázka kanonických misí, které by podle církevních předpisů měli od velkého kancléře obdržet ti, kdo vyučují filosofii a teologii, resp. obory týkající se víry a mravů. Zajímavá je tato skutečnost v souvislosti s tím, že bývalé vedení KTF si zakládalo na důsledném dodržování církevních předpisů a na své „pravověrné katolické orientaci“. Přestože Miloslav kard. Vlk v minulosti opakovaně žádal, aby děkan zjistil reálný stav kanonických misí a povolení kvýuce, celá záležitost náležitě zjištěna nebyla a velký kancléř se odpovědi nedočkal. Prof. Lobkowicz dne 25. února 2002 kard. Vlkovi zaslal přehled o stavu kanonických mandátů, ve kterém se konstatuje, že bylo zjištěno 5 mandátů prošlých, 2 vyučující jej nikdy neobdrželi, některé mandáty byly ve své době kard. Tomáškem uděleny neadekvátní formou (hromadně). Na žádost prof. Lobkowicze kard. Vlk tyto nedostatky napravil vystavením nových misí a povolení.

K závažným problémům patří otázka doktorských studijních programů na KTF. Komise zjistila, že studium v doktorských programech nemá zakotvení v platném vnitřním předpisu fakulty, že úprava doktorského studia není v souladu se státními a s církevními předpisy, že situace nebyla náležitě řešena, že jeho obsahové a personální zabezpečení není dostatečné, takže Akreditační komise v prosinci 2001 navrhla ministerstvu školství odnětí akreditace doktorských programů. Expertní komise rovněž zjistila, že neexistuje žádná patřičná dokumentace o činnosti oborových rad, o jmenování školitelů, o individuálním studijním plánu a jeho plnění, jak to vyžaduje Studijní a zkušební řád UK. Komise proto konstatovala, že studium v doktorských programech probíhá způsobem, který je v rozporu s vnitřním předpisem UK, a že o něm není vedena příslušná dokumentace. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a vzhledem k množství nedostatků, které musíbýt v krátké době napraveny, expertní komise doporučila, aby KTF nyní o reakreditaci doktorských programů neusilovala. Rozhodnou-li se rektor aadministrátor KTF prof. Lobkowicz toto doporučení přijmout, a jestliže ministerstvo školství akreditaci doktorským programům odejme, je podle vysokoškolského zákona povinností vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. Prof. Lobkowicz se proto předběžně spojil s děkanem Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. Pavlem Ambrosem. Ten administrátorovi sdělil, že pokud tato situace nastane, může jej každý student doktorských programů KTF písemně požádat o pokračování ve studiu, přičemž situace bude vždy řešena individuálně.

Komise dále řešila problematiku státních závěrečných zkoušek v magisterských programech na KTF. Bylo zjištěno, že konání státních zkoušek není upraveno platným vnitřním předpisem, což vrhá stín pochybností na jejich legitimitu (a to i zpětně), že termíny pro dvě části státní zkoušky jsou stanoveny do doby, kdy studenti ještě nesplnili všechny předpoklady pro jejich konání, že v rozporu s vnitřním předpisem UK nebyl vypsán dostatečný počet termínů pro státní zkoušky a jejich části, že státní zkouška (resp. její části) v předchozích létech proběhly v rozporu s vnitřním předpisem UK, když byl počet přítomných členů komise nižší než tři a když zápis o konání státní zkoušky (resp. její části) nebyl řádně podepsán. Vzhledem k těmto skutečnostem rektor UK prof. Ivan Wilhelm rozhodl, že dopodrobného vyjasnění celé záležitosti a do doby, než v této věci bude zjednánanáprava, není konání státních závěrečných zkoušek možné. Situaci se však brzo podařilo alespoň prozatímně vyřešit tím, že prof. Lobkowicz na výslovné přání děkana KTF prof. Polce, do jehož kompetencí tento akt spadá, stanovil proběžící akademický rok 2001/02 řád a harmonogram pro konání státních závěrečných zkoušek, který je v souladu se Studijním a zkušebním řádem UK.

Z tohoto stručného přehledu je snad dostatečně zřejmé, že expertní komise pokračuje nejenom ve zjišťování konkrétních nedostatků ve studijních programech KTF, které vedly kzahájení správního řízení o odebrání, resp. pozastavení akreditací, ale snaží se o jejich postupné odstraňování, aby pokud možno nebylo významně narušenoprobíhající studium. Přesto se stále setkávám s názory, které současné dění na KTF v naprostém rozporu se skutečností prezentují jako „rozhodující likvidační úder“ a „nepřijatelné omezování náboženské svobody v České republice“. K těmto hlasům patří především prohlášení občanského srdužení Akce Národní Obnovy ze 7. března 2002, jehož text navazuje na tzv. Otevřený dopis katolických laiků aktérům sporu o KTF UK z 3. ledna 2002. Domnívám se, že se nejedná o nějaký ojedinělý hlas, nýbrž o součást systematické kampaně vedené určitými osobami proti probíhajícím změnám na KTF. Proto v následujících řádcích věnuji trochu větší pozornost tomuto textu a jeho argumentaci. [2]

Autoři prohlášení dokázali na malém prostoru nashromáždit mnoho lží a polopravd. Snaží se přesvědčit případné čtenáře o tom, že „z fakulty museli odejít někteří učitelé“(o tom viz dále), že hlavním problémem učitelů KTF byla „malá otevřenost vůči současnému liberálnímu světonázoru“ a „překonaná teologie 19. století“ (což se ve světle dostupných dokumentů se skutečnýmí výhradami vůči KTF, tj. neexistence vnitřních předpisů fakulty, nedostatečné personální zajištění studijních programů, závažné porušování vysokoškolského zákona atd., jeví jako zcela nepravdivé), že KTF „vzdorovala dvanáct let neomodernistickým tlakům a podařilo se jí udržet pravověrně katolickou orientaci“ (taktně se přitom zamlčuje, že se díky této snaze bývalého vedení fakulta dostala nejenom dorozporu s celou řadou zákonů a předpisů, s příslušnými světskými i církevními autoritami, ale dokonce na samý práh hrozby odejmutí akreditací pro všechny studijní programy, což by znamenalo její faktický zánik). Ve světle množství zjištěných právních nedostatků na KTF apel signatářů prohlášení nadodržování „zákonnosti“ svědčí spíše o smyslu pro černý humor než pro skutečnou znalost situace.

Ústředním motivem celého prohlášení je protest proti údajné „plíživé normalizaci“, jejímž důkazem má být údajná snaha donutit prof. Václava Wolfa, aby opustil republiku, což je přirovnáváno k akci StB s názvem Asanace. Takovýto výklad událostí jsem poprvé slyšel na veřejním setkání s administrátorem KTF prof. Lobkowiczem 18. února 2002, kde jej v diskusi přednesl sám prof. Wolf. Po svém emotivním vystoupení okamžitě odešel ze sálu, aniž by vyčkal na odpověď resp. reakci prof. Lobkowicze. Ten přítomným sdělil, že není pravdou, že byl vyžadován odchod prof. Wolfa. Bylo mu doporučeno půlroční nebo roční vědecké studium, neboť deset let nepublikoval žádnou odbornou vědeckou práci. Pan kardinál mu při té příležitosti velkoryse nabídnul, aby si vybral jakékoliv místo na světě s dostatečně vybavenou knihovnou a odborným zázemím. Wolf nejenže tuto nabídku odmítnul, ale dokonce odmítnul převzít dopis od kardinála s touto nabídkou, který mu byl osobně doručen jeho sekretářem. K tomu Lobkowicz uvedl: „Jedna věc mě při mojí práci ruší: stupeň neposlušnosti kněze vůči svému biskupovi – a není to poprvé“.

Tyto skutečnosti však zřejmě nebrání signatářům prohlášení, aby prof. Wolfa veřejnosti prezentovali jako nebohou obět nějakých temných sil na fakultě. Tragikomicky v této souvislosti působí skutečnost, že prof. Wolf stál v čele KTF v době, kdy za dosud ne zcela objasněných okolností museli fakultu skutečně opustit vyučující, vesměs předlistopadoví disidenti, kteří se stali pro vedení fakulty nepohodlnými (k nejznámějším případům patří Ivan Štampach nebo Tomáš Halík). Rovněž se taktně mlčí o tom, že k diskreditaci dotyčných osob používalo vedení fakulty v čele s prof. Wolfem praktik, za které by se nemuseli stydět ani příslušníci bývalé StB (např. zpochybňování akademických hodností).

Co signatáře k tomuto prohlášení vedlo nevím a jistě by bylo zajímavé zjistit skutečné zájmy a cíle sdružení Akce Národní Obnovy. Dosud jsem o tomto sdružení zjistil to, že jeho stránky se nacházejí převážně na internetových stránkách pravicově extrémistického sdružení Vlastenecká fronta. Určitou blízkost obou uskupení shledávám nejenom po stránce formální (tj. přítomnost odkazu a stran na jednom situ), ale i po stránce obsahové (např. odpor vůči „přistěhovalcům“, odpor vůči vstupu ČR do EU atd.). Také zřejmě není náhodou, že si občanské sdružení dalo do štítu název velmi podobný názvu druhorepublikové organizace Akce národní obrody, která ve svém prohlášení ze dne 30. října 1938 mimo jiné požadovala: „V našem novém, národním státě mohou jinonárodní menšiny a nearijci míti vliv odpovídající pouze jejich početnosti k obyvatelstvu, ovšem jen budou-li naprosto věrni státu. – Musíme příkladně očistit všechen náš kulturní život, zvláště vědu, umění, tisk, rozhlas a film.“

Co se týče personálních změn na KTF, tak v rozhovoru pro Český rozhlas, který byl odvysílán v rámci Křesťanského týdeníku dne 9. března 2002, prof. Lobkowicz mimo jiné uvedl:„Snad je důležité zdůraznit, že jsme s jednou výjimkou nikoho nevyhodili. Ta výjimka je jeden učitel, který podle toho, co jsme zjistili, nestudoval nic jiného než vědecký marxismus v Kyjevě. Tak vlastně nevíme, proč tady vůbec měl být a pan kardinál mu nechtěl dát veniam docendi, tak jsme ho požádali, aby odešel. „ Myslím si, že na základě těchto skutečností je podle mne docela pochopitelné, proč tento člověk na KTF již není. Spíše vyvstává otázka, co na KTF dělal a na základě jakých kvalifikačních předpokladů byl na KTF povolán? Mám pocit, že i tato skutečnost vyvolává řadu otázek a vrhá na bývalé vedení KTF podezření z prapodivných a naprosto neprůhledných personálních praktik. Přesto někteří hned vykreslují temnými barvami údajné čistky a zákulisní intriky na současné KTF. Obávám se, že podobné nesmysly jsme v souvislosti sKTF zřejmě neslyšeli naposled.

 


 

[1]O složení této komise a její práci jsem psal v březnových Getsemanech v článku Změny na Katolické teologické fakultě UK. Oba moje články vychází převážně zveřejně dostupných informací na internetových stránkách KTF http://www. ktf.cuni. cz.

[2]Text prohlášení byl zveřejněn na stránkách křesťanského internetového magazínu ChristNet http://www. christnet. cz.