Duchovní přátelství podle sv. Aelreda

Sv. Aelred (asi 1110-1167) se narodil v Northumbrii v Hexhamu v rodině kněze¹ a byl vychován v benediktinském klášteře v Durhamu. Jeho rodinu lze označit jako profesionálně kněžskou, o sám byl v rodině 4 generací kněží a jeho praděd sloužil jako strážce ostatků sv. Cuthberta v Durhamu. Rodina si tedy mimo jiné předávala také tradice keltských křesťanských specifik, která stále ještě přežívala v romanizovaném mainstreamu.

Poté, co žil nějakou dobu na skotském královském dvoře a měl v té době daleko k tomu, co si lze představit jako vzor duchovního, u něj přišel zásadní životní zlom asi ve 24 letech. Vstoupil do cisterciáckého řádu a svou kariéru završil jako opat v Rievaulx. O jeho vztahu ke keltské církvi svědčí fakt, že je autorem životopisu keltského světce 8. stol. sv. Niniana, označovaného za apoštola Piktů.

Z jeho prací je dále pozoruhodné dílo De spiritali amicitia, inspirované jeho zkušeností ještě z Northumbrie, kde byl v rámci keltské církve znám koncept duchovního přátelství či doprovázení – anam-chara.² Aelred tento koncept široce aplikuje na lidské vztahy, pokud jsou dobré a láskyplné. Jeho pojetí se od onoho keltského liší v několika aspektech, aspoň takto je popisují současní badatelé, kteří se příliš orientují na překlad pojmu anam-chara jako „duchovní vedení“ a přestavují si je pouze jako takový raně středověký koučink.

Je ovšem skutečností, že Aelred pojal duchovní přátelství daleko šířeji a aplikoval je na vztahy v rámci rodiny, církevní i civilní komunity. Jeho chápání duchovního přátelství se odvíjí od základního předpokladu, že naše lidské vztahy nás vedou ke vztahu k Bohu. Rozlišuje ovšem mezi přátelstvím a milostí. Milost rozdává bez toho, aby očekávala něco zpět. Přátelství je vzájemně se obohacujícím a sdíleným vztahem. Před naivním chápáním, že by nás mohl vést k Bohu každý vztah, se Aelred chrání dodatkem, že duchovní přátelství je možné pouze mezi dobrými lidmi. V tomto pojetí lze cítit minimálně jemný nádech pelagianismu, protože jinak by Aelred musel svou koncepci představit jako dynamickou spirálu, kdy vztah přátelství vychází od Boha, zrcadlí se v lidských vztazích a k Bohu vede. Místo toho začíná Aelred svou cestu za duchovním přátelstvím u Ježíšova příkazu Mt 22,39 Miluj bližního jako sám sebe. K věci přistupuje antropocentricky. Prvotním je pro něj tedy správný vztah k sobě samému, od něhož se potom bude odvíjet vztah k druhým.

Není pochybnosti, že přátelství vyrůstá z lásky. Pokud nemiluje sebe, jak bys mohl milovat druhého? S láskou, s níž přistupuješ k sobě samému, bys měl jednat i s bližním. Ale ten, kdo sám sebe snižuje a neváží si sebe samého, sebe nemiluje. Prvním krokem je, že by každý měl očistit svůj vztah k sobě samému. Kdo miluje sebe, by měl milovat i svého bližního.³

K duchovnímu přátelství pak vede několik kroků. Prvním je volba – na rozdíl od příbuzenských vztahů, přítel je někým, koho si volíme, na základě podobnosti zájmů, hodnot a zacílení.

Následuje prověření či zkouška. Aelred předpokládá, že vztah přátelství musí splňovat jistá kritéria, která lze otestovat. Kvality, které sem řadí, ovšem získávají lidské vztahy s časem, tak jak se vztah vyvíjí. Jako první vidí loajalitu, či vzájemnou důvěru. Dále správné zacílení k Bohu. Aelred nebyl psychologem v moderním slova smyslu, měl daleko i do systematičnosti Pravidel rozlišování duchů Ignáce z Loyoly, nicméně přinejmenším tušil, že lidské úmysly a zájmy nemusí být vždy tak svaté, jak se jeví na první pohled. Proto je dobré je čas od času podrobit zkoušce. Dalším kritériem je uvážlivost. Je dobré vědět, co a kdy mohu od svých přátel žádat a jaká vlastní břemena s nimi mohu sdílet. Posledním rozměrem je potom trpělivost, která ovšem zase roste v průběhu vztahu. Toho si je Aelred vědom a varuje před lehkovážným propůjčení důvěry každému.

Pokud je přátelství otestováno, stává se plnohodnotným vztahem. Alespoň tak Aelred nazývá další stádium. Popisuje je jako jednotu úmyslů, tužeb, úcty a respektu vůči druhému, ale i jednotu duchovního směřování. Mezi přáteli v tomto duchovním smyslu a na této úrovni neexistuje hierarchie. Jsou si rovni. Odvolává se zde na verš J 15,15: Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

Posledním stádiem a konečným cílem duchovního přátelství je dokonalost. K tomu cituje Ž 133,1 Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratři svorně bydlí. Dokonalost popisuje s určitém smyslu jako opětovné nalezení ztraceného ráje či země blaženosti, což je typický keltský motiv.⁴Dokonalost musí vést k Bohu.

Aelredova koncepce není zdaleka bezchybná, jak co do ortodoxie, tak co do současných poznatků z psychologie. Je na první pohled možná až příliš optimistická, dokonce naivní. Po hlubším promyšlení je však nutné ocenit některé její aspekty. Bez toho, aniž by byla snižována důležitost Kristovy oběti za hřích a jeho utrpení, je zde vyzdviženo, že člověk je schopen dobrých věcí a že tato dobra mají v Božích očích cenu, potažmo k Bohu samému odkazují. Dále je na tehdejší dobu neobvyklé, že schopnost konání dobra (tedy i schopnost navázat a kultivovat duchovní přátelství) neomezuje Aelred pouze na mnichy, tuto schopnost mají všichni, tedy i laici a ženy (a další, tehdejším mocenským aparátem církve přehlížení). V neposlední řadě koncept duchovního přátelství poukazuje nejen na to, že lidé k Bohu většinu nesměřují jako sólisté. Potřebují také lidské vztahy, místa, kde mohou sdílet své touhy, naděje i svá břemena. Aelred je si ovšem vědom toho, že i církevní komunita, byť správně fungující, může být odlidštěna.⁵ Podobně důležitý a pro tehdejší dobu jedinečný je tu fakt volby. V době, kdy se předpokládalo, že věřící⁶ budou poslušným stádem, je volba toho, s kým je člověk ochoten sdílet své nejniternější věci, skutečně výsadou. Proto, ač není možné souhlasit se všemi Aelredovými názory, je na místě nad jeho viděním duchovního přátelství alespoň přemýšlet.

Použité zdroje:

Freeland, J. P.; Dutton, M. L. Aelred of Rievaulx: The Lives of the Northern Saints. 2006

Coutts, J. Spiritual Friendship: Finding God In Our Human Relationships. 16.5.2021. Online na: newedenministry.com [25.5.2022]