Nová fáze dialogu luteránů a letničních zahájena
(MV) Ve dnech 21. - 27. února 2025 se uskutečnilo první setkání druhé fáze dialogu mezi Světovým luterským svazem (Lutheran World Federation, LWF) a Světovým letničním společenstvím (Pentecostal World Fellowship, PWF). Setkání luterských a letničních teologů z celého světa se konalo v brazilském městě São Leopoldo, kde se nachází jediný luterský seminář v Latinské Americe. Tématem dialogu byla bohoslužba a křesťanská formace. Navazuje na první fázi dialogu z let 2016–2022, jehož výsledkem byl dokument s názvem „Duch Páně je nade mnou“ (The Spirit of the Lord Is Upon Me), publikovaný v roce 2023.
Dirk Lange, náměstek generálního tajemníka LWF pro ekumenické vztahy, uvedl, že důležitým rozměrem dialogu je propojení teologické diskuse s tématy a ekumenickými výzvami místních farností. Setkání s místními sbory a farnostmi vstupují do teologických úvah například při hledání způsobů, jak se mohou luteráni a letniční přiblížit ve svém chápání bohoslužby, i když se zdá, že rozdíly v této oblasti jsou velké. Podle Johannese Zeilera ze švédské luterské církve, který je luterský spolupředseda skupiny pro dialog, jsou luteráni i letniční v Brazílii svědky rostoucího konzervativního proudu. Je si vědom, že mezi oběma tradicemi bylo napětí a rivalita, proto je potřebné setkání a dialog s cílem spolupráce a nalezení společné řeči v době rostoucího fundamentalismu. Zeiler byl zároveň nadšený z rozmanitosti obou delegací, jak ohledně věku, tak regionů, odkud delegáti pocházejí, např. dva luterští delegáti mládeže z Etiopie a Malajsie.
Členové skupiny dialogu se zúčastnili bohoslužby s letničním sborem v São Leopoldo a v nedalekém Porto Alegre v luterském kostele bohoslužby s ordinací šesti nových kazatelů a jednoho misionáře z různých brazilských regionů.
Během dialogů skupina také čerpá z metodologií a zkušeností z jiných křesťanských tradic: např. Globálního křesťanského fóra, které v Ghaně v roce 2024 uspořádalo čtvrté globální shromáždění nebo také římskokatolické synody o synodalitě, která se konala v říjnu 2024 v Římě.
Příští setkání je naplánováno na duben 2026 v Jakartě v Indonésii.
Třetí setkání lutersko-katolické pracovní skupiny Augustana
(MV) Ve dnech 23. až 25. února 2025 se v Římě konalo třetí zasedání lutersko-katolické pracovní skupiny Augustana (Concordia Lutheran-Catholic Augustana Working Group, AWG). Pod předsednictvím biskupa Juhana Pohjoly, předsedy Mezinárodní luterské rady a německého katolického biskupa Petera Birkhofera, pomocného biskupa ve Freiburg im Breisgau, účastníci diskutovali o prohlášeních Augsburského vyznání o ordinaci a episkopátu z předkonfesní perspektivy a v dalším konfesním vývoji. Jako host vstoupil emeritní profesor Josef Freitag, který představil chápání episkopátu v kontextu Tridentského koncilu.
Pracovní skupina Augustana zahrnuje zástupce Mezinárodní luterské rady a katolické církve. Poprvé zasedala začátkem března 2024 v Rímě. Navazuje na teologické rozhovory mezi Mezinárodní luterskou radou, sdružením luterských církví Concordia a katolickou církví v letech 2014–2019, z nichž vzešel návrh na zřízení pracovní skupiny. Nejedná se o oficiální skupinu dialogu, ale spíš o akademická setkání. Cílem není vytvoření konsensuálního dokumentu. Zveřejnění výsledků společného výzkumu však může obohatit ekumenický dialog. V čele pracovní skupiny stojí dva biskupští předsedové. Jednání skupiny se jako stálý host účastní Augustinus Sander OSB z Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů. S ohledem na blížící se 500. výročí vzniku Augsburského vyznání (2030) usilují o prozkoumání jeho ekumenického potenciálu. Konkrétně je téma formulováno „Katolicita a apostolicita v Augsburském vyznání, prozkoumané v oblastech soteriologie (ospravedlnění) a ekleziologie (duchovní služba, episkopát a ordinace/svěcení): společný lutersko-katolický přehled Augsburského vyznání v před-konfesní a ekumenické perspektivě.“
Druhé setkání pracovní komise se uskutečnilo ve dnech 8. až 11. prosince 2024 ve Wittenbergu. Čtvrté setkání je plánované na říjen 2025 ve formě videokonference.
Mezinárodní luterská rada ( International Lutheran Council, ILC) je celosvětové sdružení luterských církví, které je třeba odlišit od známějšího a většího Světového luterského svazu (Lutheran World Federation, LWF). Mezinárodní luterská rada oficiálně vznikla na setkání 23 představitelů luterských církví v roce 1993 na shromáždění konaném v Antigue v Guatemale, ale její kořeny lze sledovat v sérii setkání konfesně zaměřených luterských církví, které se konají od prvního setkání v roce 1952 v německém Uelzenu. Na svých webových stránkách (http://ilcouncil.org) uvádí 56 členských luterských církví z celého světa, přičemž k nejznámějším a největším patří Luterská církev – Missourská synoda (Lutheran Church - Missouri Synod, LCMS), která je s přibližně 2 miliony členů druhá nejpočetnější luterská církev v USA (po Evangelické luterské církvi v Americe, Evangelical Lutheran Church in America, ELCA s cca 3 miliony členů).
Pocta kardinálu Kurtu Kochovi
(MV) Dne 22. března 2025 byl švýcarský kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů (DPCU), poctěn vydáním slavnostního sborníku „Einheit und Einzigkeit. Ekklesiologische Konkretionen in ökumenischer Perspektive“. Slavnostní událost u příležitosti 75. narozenin, kterých se kardinál dožil 15. března, se konala v římském kostele „Santa Maria della Pietà“ na Campo Santo Teutonico.
Sborník shrnuje přednášky přednesené během sympozia, které se konalo od 6. do 8. března 2024 na Papežských univerzitách „Angelicum“ a „Gregoriana“. Editory publikace jsou prof. Stefan Heid, ředitel Římského institutu Görresovy společnosti a zaměstnanci dikasteria Hyacinthe Destivelle OP a Augustinus Sander OSB.
Dne 8. ledna 2025 obdržel kardinál Kurt Koch čestný doktorát teologických věd na Univerzitě Karlově v Praze.
Kardinál Koch byl do čela vatikánského úřadu (před reformou římské kurie, ke které došlo v červnu 2022, se nazýval Papežská rada pro podporu jednoty křesťanů) jmenován papežem Benediktem XVI. v roce 2010 a je tak momentálně nejdéle sloužícím prefektem v čele některého z úřadů římské kurie a jediným z doby předchozího papeže. Po dosažení věku 75 let předkládá povinnou rezignaci, což ještě nemusí znamenat automatickou výměnu. Ještě starší jsou prefekti Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, kanadský kardinál českého původu Michael Czerny (78 let), Dikasteria pro laiky, rodinu a život, americký kardinál irského původu Kevin Farrell (77), Dikasteria pro svatořečení, italský kardinál Marcello Semeraro (77) a prefekt Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, anglický kardinál Arthur Roche (75),
Poděkování Miroslavu Zvelebilovi
Dlouholetý spolupracovník redakce Getseman, autor řady článků a pravidelných úvodních portrétů, které psal od ledna 2015 (267) do června 2016 (283) a od ledna 2018 (300) do března 2025 (379), především pečlivý korektor celého čísla požádal redakci o „uvolnění“ ze svých služeb s ohledem na pracovní zatížení. Patří mu velký díl za tuto mnohaletou dobrovolnou práci.