II. světové setkání konfesně smíšených manželství
Vatikán (KAP) Účastníci II. světového setkání konfesně smíšených manželství navštívili v Římě Papežskou radu pro jednotu křesťanů. Rozmlouvali zde se spolupracovníky kardinála Waltera Kaspera. Manželské páry, kde jeden z manželů je obvykle katolík a druhý evangelík, očekávají od Vatikánů další kroky – umožnění nekatolickému partneru přistupovat k stolu Páně při katolických bohoslužbách.
Papež Jan Pavel II. ve své encyklice Ecclesia de Eucharistia výslovně připustil společné přijímání při závažných pastoračních potřebách. Kardinál Kasper později upřesnil, že se nejedná o obecné povolení interkomunia pro smíšené manželské páry, ale jejich situace se musí posuzovat případ od případu. Návštěva byla součástí pětidenního setkání v Rocca di Papa v blízkosti papežského letního sídla Castel Gandolfo. Na organizaci se podíleli manželé z anglicky mluvících zemí, stejně jako z Francie, Itálie, Švýcarska, Rakouska a Německa. Toto setkání se konalo pod heslem „Sjednoceni ve křtu a manželství“ – konfesně spojené rodiny vyzývají ke společnému životu v církvi Ježíše Krista, za usmíření našich církví. První setkání se uskutečnilo v Ženevě v roce 1998 s 200 účastníky z 12 zemí.
Sblížení mezi katolíky a letničními církvemi
Stuttgart (KAP) Letniční církve a církev římskokatolická se přibližují. Při posledním setkání v jihoněmeckém Rottenburgu uznali teologové letničních církví učení církevních otců za společné křesťanské dědictví. Také v porozumění křtu došlo k sblížení. Křest stál v posledních pěti letech v centru dialogu mezi Vatikánem a letniční církví. Část letničních totiž neuznává křest dětí, který je v katolické církvi obvyklý. Letniční církve v posledních letech vykazují bouřlivý rozvoj, především v jižních zemích. Podle některých ekumenických pozorovatelů také letniční církve zmírnily ostrou protikatolickou polemiku, která vyplynula z historického dědictví fundamentalistického protestantismu. Vatikán usiluje od roku 1972 o teologický dialog s těmito církvemi.
Oblevave vztazích mezi Vatikánem a Vietnamem?
Vatikán-Hanoi (KAP) Kněz Antoine Vu Huy Chuong byl papežem Janem Pavlem II. jmenován biskupem diecéze Hung Hoa na severu Vietnamu. Po deseti letech nedobrovolného bezvládí získala diecéze opět biskupa. Vu Huy Chuong se v diecézi narodil v roce 1944 a uprchl se svými rodiči před komunistickým pučem do jižního Vietnamu. Po kněžském svěcení pracoval v jihovietnamské diecézi Can Tho. O obsazení biskupského stolce v Hung Hoa Vatikán jednal s vietnamskou vládou již několik let.
Chile: Církev bojuje za nerozlučitelnost manželství
Santiago da Chile (KAP) Chilští biskupové neprosadili mimořádný kompromisní návrh ve věci civilního rozvodu. Předseda chilské biskupské konference, kardinál Francisco Javier Errazuriz Ossa, předběžně požadoval při reformě civilního manželského práva a legalizace rozvodu, aby se partneři mohli před sňatkem sami rozhodnout, zda připustí možnost rozvodu nebo ne. Ačkoliv ústavní experti uznali církevní názor na nerozlučitelnost manželství, označili návrh za zpátečnický. Doposud platí v Chile také v civilním právu, že rozvod není možný.
První setkání katolíků z vietnamské diaspory
Vatikán (KAP) 2000 Vietnamců z 16 zemí se zúčastnilo prvního setkání vietnamských věřících z diaspory ve Vatikánu, které se uskutečnilo pod mottem „Žít a hlásat sjednocené evangelium“. Počet Vietnamců žijících v zahraničí se blíží ke dvěma milionům, a z toho je okolo 30 % katolíků. Společné bohoslužby se zúčastnil prefekt Kongregace pro misie, kardinál Crescenzio Sepe, předseda vietnamské biskupské konference biskup Paul Nguyen Van Hoa a předseda australské biskupské konference arcibiskup Philip Wilson (Adelaide), který přicestoval do Říma s velkou skupinou vietnamsko-australských poutníků. Zvláštní pouť se odehrála k obrazu Notre-Dame-de-La Vang, který je vietnamskou komunitou zvláště uctíván.
Pracovní skupiny tvořili kněží, jáhni, řeholníci, rodiče, mladí lidé, pracovníci médií, umělci. Náplní jednání bylo zhodnotit, jak by mohli katolíci vietnamského původu přispět ve svém okolí k šíření evangelia. Msgr. Joseph Dinh Duc Dao, vedoucí koordinačního úřadu pro pastoraci Vietnamců v celém světě, vyjádřil na závěr setkání přesvědčení o síle víry svých rodáků.
Kardinál Lehmann kritizuje Ratzingera a Meisnera
Berlín(KAP) Předseda německé biskupské konference, kardinál Karl Lehmann, kritizoval neobvykle přímo své dva kolegy v úřadu, Josepha Ratzingera (Vatikán) a Joachima Meisnera (Kolín). Jejich výroky k ekumenickému Kirchentagu v Berlíně se mu zdají nepřiměřené a v jistém smyslu urážlivé. Kritika je samozřejmě možné a dovolená. Mohučský biskup však odmítá Ratzingerovu kritiku, že celkové uspořádání bylo beztvaré. Práce s biblí, bohoslužby, rozhovory na Kirchentagu zanechaly mnoho radosti nad následováním, křížem a vírou tak, jak prefekt Vatikánské kongregace pro nauku víry požadoval. Za urážlivé považuje kardinál Lehmann Meisnerovy výroky o tom, jak mnoho desorientace a zmatku vnesl ekumenický Kirchentag do našich společenství. Ekumenický Kirchentag byl dle Lehmanna jednou velkou slavností a prožitkem. Skutečně zde bylo bezpočet účastníků, kteří mu dodali duchovní, etickou a spirituální rozmanitost. Podle Lehmanna je zarmucující, jestliže je tato skutečnost na dálku ignorována. Doslova řekl: „Proč oba spolubratři, kterých si cením, šest týdnů po ekumenickém Kirchentagu rozviřují palčivou debatu o Berlínu 2003? Přitom se ke Kirchentagu nevyjádřil ani papež. Německým biskupům se nedostalo žádného jasného vyjádření k jejich názorné reakci a solidaritě v pohledu na obě nevydařené bohoslužby v Berlíně. Pokud někdo vidí jen nedostatky anebo stále maluje čerta na zeď, pak těžko odkryje radost a sílu evangelia.“
Kolínský arcibiskup, kardinál Joachim Meisner, kritiku kardinála Karla Lehmanna na své ohodnocení ekumenického Kirchentagu odmítl. Nejde odlišnost názorů, ale o podstatu víry, řekl kolínský kardinál. Meisner se obává, že ekumenický Kirchentag způsobil tolik hluku, že signály obrácení ke křesťanům vůbec neproniknou. Ekumena žije z realismu, a ne z mlhavých představ, tvrdí v pohledu na závěrečnou bohoslužbu. Biskupové dluží lidem jasné odpovědi. V ekumeně je žádoucí střízlivá, dost často k střízlivosti vedoucí poctivost, říká Meisner. Jinak se dospěje k pocitovému náboženství. Veřejnost vnímá Kirchentag jako velkou bohoslužbu. V tomto směru Meisner mluvil o desorientaci a zmatku.
Zakladatel politické teologie, J. B. Metz, se dožívá 75 let
Münster-Vídeň (KAP) Johann Baptist Metz, jeden z nejvlivnějších současných katolických teologů, se dožívá 75 let. Zakladatel politické teologie platí za nejvýznamnějšího německého teologa po II. vatikánském koncilu. Měl velký vliv na vznik latinskoamerické teologie osvobozeni a zpětně jí byl ovlivněn. Během II. vatikánského koncilu působil jako poradce kardinála Franze Königa, předsedy římského Sekretariátu pro nevěřící. Teologie je pro Metze, který vždy varoval před změšťáčtěním křesťanství, snahou prožívat víru v dějinách a společnosti.
Metz byl inspirován frankfurtskou školou Theodora Adorna, Maxe Horkheimera a Jürgena Habermase. Osvětim je podle něj příčinou pro mnohé dnešní krize společnosti. Holocaust hluboce zeslabil metafyzické a morální hranice studu mezi lidmi a poranil svazky solidarity. Nejen člověk, ale i sama idea lidství je zjevně otřesena. Dnešní orgie násilí rozbíjejí podle Metze civilizační pradůvěru i ještě existující morální a kulturní reservy. Lidem na počátku 21. století zmizel nejen Bůh, ale i člověk zdá se více a více mizí. Metz požaduje, abychom nedopustili, aby se bolest vzpomínky na šoa dále vytrácela. K tomu poslouží jak náboženství, tak literatura a umění, které jako vyjadřovací formy rozumějí cizímu utrpení a umějí ho zobrazit. Všechna díla filmového umění, která upomínají na utrpení a vinu, nám, kteří s oblibou zapomínáme, historii opět připomenou.
Naděje pro křesťany v Tur Abdin
Ženeva (KAP) O naději pro Tur Abdin – srdce syrské ortodoxní církve v jihoanatolské příhraniční oblasti Turecka mluvil linecký teolog prof. Hans Hollerweger na zasedání OSN věnovaném problematice původních obyvatel, které se konalo v Ženevě. Ještěje třeba udělat mnoho, ale jdeme kupředu, řekl teolog, který se za navrácení klášterů v Tur Abdin, památky z římského údobí (4./5. století) zasazuje již mnoho let. Na normalizaci situace podle Hollerwegera ukazuje umožnění svobodného pohybu bez omezen a zlepšení zásobování vodou, silniční infrastruktury, mobilních sítí, hospodářský růst a obnova staveb v klášterech a obcích. Ve třech vesnicích, ve kterých žijí pouze Kurdové, financovali křesťanští emigranté obnovu kostelů, která byla provedena kurdskými pracovníky. Je to známka zlepšení vztahů mezi kurdským a křesťanským obyvatelstvem. Křesťanské obce v Tur Abdin, jako jediné v Orientu, vykazují populační nárůst. Politická situace se zlepšuje úměrně s úsilím Anakary o vstup do EU. Positivní vývoj nemohou zastavit ani potíže vyvolávané fundamentalisty a pravicovými radikály, kteří nahlížejí návrat křesťanů do Tur Abdin jako potenciální nebezpečí. Ještě před několika lety bylo nemyslitelné, aby turecká strana uspořádala symposium o Tur Abdin. Nyní se v červnu takové setkání konalo za účasti odborníků z Ankary a Istanbulu. Z hlediska církve se uspíšilo obsazení biskupského stolce v Mardinu, od roku 1969 prázdného, mladým arcibiskupem Philoxenem Özmenem. Bydlí nyní v klášteře Der-ul-Zafaran– historickém sídle syrsko-ortodoxních antiošských patriarchů – a pokouší se v Mardinu a ve vesnicích v okolí vybudovat živou obec. Hollerweger je emeritní profesor liturgiky v Linci a iniciátor akce Přátelé Tur Abdin.