Dary míru - spiritualita a ekologie

Barbara Woodová

B. Woodová (1946), matkašesti dětí, dcera známého britského ekonoma německého původu Dr. E. F. Schumachera a neteř tvůrce maticové kvantové mechaniky WerneraHeisenberga, vystudovala ekonomii a historii a věnujese problematice rozvoje třetího světa

Přihledání odpovědi na otázku „Proč dochází k tomuto ekologickému zhroucení“ –k hynutí lesů vlivem kyselýchdešťů, k rozšiřování pouští, k znečišťování ovzduší, půdy, řek a moří, kcelkovému oteplování klimatu a k díře v ozónové vrstvě – jsme zůstali stát u slůvka „jak“, což je otázka vědecká atechnologická, otázka metod v průmyslové a zemědělské výrobě. Už jsmenepokračovali dál k úvaze „proč“.

Toto„proč“ je jednoduché a přivádí nás do rozpaků – slouží totiž našim přáním.Všechna ta zla, o nichž jsme uvažovali, jsou tady proto, že my chceme jejichprodukty. Bez naší spoluúčasti by neexistovala. Svět obchodu nabízí spoustupříkladů, jak mnoho věcí se přestalo vyrábět, protože je nikdo nekupoval.

A tak jsmev situaci, ve které by nám Ježíš patrně řekl, abychom se nestarali o třísku voku svého bratra a starali se o břevno v oku svém.

Když vyjadřujemesvé zděšení nad tím, jak elektrárny znečišťují ovzduší, jak zemědělci ničíúrodnou půdu a otravují nám vodu, udělali bychom lépe, kdybychom se rozpomnělina příběh ženy, přistižené při cizoložství. Patrně by nám Ježíš řekl: „Kdo zvás může první hodit kámen na elektrárnu, když chcete mít otočením vypínačeelektřinu za nejnižší možnou cenu a čekáte, že pojedete autem třeba kousíčekcesty, kdykoli se vám zachce? Kdo z vás může první hodit kamenem na farmáře,když chcete mít po celý rok bezvadné a co nejlevnější potraviny v největšímvýběru?“

Takto jetřeba uvažovat při každé činnosti, jež ohrožuje naši planetu, abychom odhalilisvou vlastní účast na jejím ničení. Tím neospravedlňujeme ty, kteří kvůli námznečišťují svět – Ježíš přikázal ženě, aby už nehřešila. Vybídl však ifarizeje, aby pohlédli sami na sebe – a to je výzva k pokání a k sblížení sJežíšem.

Zdá se, ženám Ježíš dává takové pozvání v dnešní krizi. Zve nás k hlubší lítosti nadnásilím v našich životech tím, že nám ukazuje nový rozměr tohoto násilí: jakjsme z každodenního života vyloučili Boha, neboť jsme si zvolili věci,které vedou k smrti, a ne věci, které vedou k životu. Je to výzva, abychomvnesli Boha do svého života, a zároveň nabídka nového, hlubšího míru. A myse obracíme z touto výzvou zpět k Bohu, aby vstoupil do našich životů. Játomu říkám „klást Boha do nákupního košíku“. Znamená to novým způsobemobjevovat násilí, jímž je náš život naplněn, a toto násilí krok za krokemodstraňovat tím, že budeme zkoumat, jak žijeme, co kupujeme, čeho užíváme a jakse to dotýká druhých od výroby až po spotřebu. Znamená to ptát se důsledně sámsebe: „Opravdu toto potřebuji k tomu, abych lépe sloužil Bohu a jeho pokoji?“

Pravý mír je dán těm, kdo stavějí Boha dostředu svého života. A postavit Boha do středu svého života znamená vést způsobživota, který je v harmonii s celým Božím stvořením.

Pak sedary míru stanou zřejmými. Jsou to dary Blahoslavenství. Šťastní mírumilovní –dnes můžeme říci: nenásilní – oni dostanou Zemi jako dědictví.

Jsou todary zdrojů světa, dostatečně bohatých pro potřeby všech, pro jejich výživu,přístřeší, pro vyjadřování a sdílení lásky.

Jsou darysvěta přírody, jak ji Bůh stvořil, dávající život, obnovující, očišťující,uzdravující – svěží čistý vzduch, sladká čistá voda, zdravá životodárná půda,hojnost v mořích i v lesích.

Jsouobsaženy v Janově vizi nového nebe a nové země. Zde Bůh žije mezi lidmi. Učinísi domov mezi lidmi; budou Jeho lidem a On bude jejich Bohem; Jeho jméno bude„Bůh s nimi“. Setře každou slzu s jejich očí. Nebude tam více smrti, ani zármutku,ani smutku. Svět minulosti pominul. Pak Sedící na trůnu řekl: „Nyní dělám celéstvoření nové“ (Zj 21, 3-5).

Výňatek z přednášky proslovené v Manchestru6. května 1989 přeložil Jiří Nečas