Zprávy

autor: 

Oficiální katolicko-pravoslavný di­alog: šance naobnovení?

Istanbul (KAP) president papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Walter Kasper, se vyslovil v Istanbulu pro obnoveni oficiálního teologického dialogu mezi katolickou a pra­vo­slav­nou církví. O svátku sv. Ondřeje v ka­tedrále v Istanbulu řekl Kasper, že křesťany spojuje něco více než lidské společenství, a sice společenství víry. Pokud nebylo ještě dosaženo plné jednoty, musí se církve velice snažit, aby pokročily kupředu na cestě k jed­notě. Jak jen to je možné, modlit se spo­lečně a společně pracovat na mezinárodním teo­logickém dialogu mezi sesterskými církvemi.

Při bohoslužbě byl zároveň slaven návrat re­likvií sv. Řehoře Nazianského a Jana Zlatoús­tého. Papež Jan Pavel II. předal předtím ostatky východních církevních Otců v katedrá­le sv. Petra patriarchovi Bartholomaiovi I. Zřetelně došlo mezi oběma k dohodě o obno­vení oficiálních teologických rozhovorů. Kas­per řekl v rozhovoru pro radio Vatikán, že Ře­hoř z Nazianzu a Jan Zlatoústý jsou velmi důležití církevní Otcové prvního tisíciletí. Pro­tože byli ctěni v obou částech církve, tvořili most mezi Západem a Východem. Jsou zna­mením naší společné víry v Trojjediného Bo­ha. V řeči k patriarchovi v svatojiřské katedrá­le kardinál zdůraznil závazek církví, o kterém svědčí relikvie, tj. přinášet národům poselství spásy Ježíše Krista. Tyto ostatky nejsou pouhé kosti, ale smrtelné pozůstatky dvou světců, kteří podle naší společné víry žijí ve věčné ra­dosti našeho Pána. Naše společná úcta k těmto relikviím je projev naší účasti na společenství svatých, darovaného nám Duchem svatým. Spo­lečenství není plná jednota, zdůraznil Kas­per. Jde o to, abychom posílili naši vůli pokra­čovat na cestě k plné jednotě. Věřící, katoličtí i pravoslavní, musí překonat svou nedůvěru a navzájem se uznávat jako křesťané, kteří skrze křest mají podíl na těle Kristově.

Maďarsko: kritika usnesení parlamentu o financování církví

Budapešť (KAP) Maďarští katoličtí bisku­pové kritizují nerovnoprávné jednání s církve­mi při financování škol a sociálních zařízení. Sekretář maďarské biskupské konference, bis­kup Andras Veres, kritizoval parlament za zkrácení financí pro církevní školství na rok 2005 o 20 %. Pozměňovací návrhy církví a opozice nebyly při projednávání zohledněny.

Biskupové budou dále jednat o stejnépří­spěvky státu pro církevní i státní školství. V sociální oblastibudou církevní zařízení přes opačné rozhodnutí ústavního soudu vyloučena z určitých typů podpor. Nadto dochází v roce 2005 ke změnám finančních příspěvků státu pro sociální zařízení, v případě církevního no­sitele z 48 na 41 %. U státních institucí došlo k zvýšení z 48 na 70 %. Pokud by církve v jednání s vládou neuspěly, chtějí se opět ob­rátit na ústavní soud.

Protest G. Hasenhüttla proti odvolání z úřadu zamítnut

Bonn-Vatikán (KAP) Vatikán s konečnouplatností odmítl rozklad saarbrückého kněze a teologa GottholdaHasenhüttla proti jeho od­volání z úřadu. Doručením rozhodnutí,které podle vlastních slov již Hasenhüttl obdržel, nabývá jehosuspendování platnosti. Ha­senhüttl slavil při ekumenickémKirchentagu v Berlíně 2003 společnou večeři Páně s evangelickýmikřesťany a k přijímání pozval i nekatolíky. Podle rozsudkuKongregace pro nauku víry stvrzeném papežem Janem Pavlem II. sejedná o těžký přestupek. Pokud by Hasenhüttl svého činu litoval aslíbil zachovávat normy církevního práva, může být suspenzezrušena. To však není nyní příliš pravděpodobné. Před nějakou dobouHasenhüttl mluvil před novináři spíše o možném opakování skutku nežo lítosti. Ve svém prohlášení říká, že rozhodnutím jsou evangelícideklasováni na křesťany druhé kategorie a eucharistie na hraničnídrát proti nekatolíkům.

Mládež chce opustit Bosnu

Sarajevo-Mnichov (KAP) Bosně aHercego­vině hrozí podle nejnovějšího průzkumu gigantický odlivmladých lidí. Upozornil na to světící biskup ze Sarajeva PeroSudar. Osm­desát procent mladých lidí v zemi by chtělo opustitisvoji vlast, kde pro sebe nevidí žádnou budoucnost, řekl Sudar nasetkání v centrále německé humanitární organizace Renovabis veFreisingu. Katolická církev v Bosně se pokouší postavit se protivystěhovávání. Sudar upozornil na tzv. Evropské školy, založenépřed deseti lety, kde se společně vzdělávají katoličtí Chorvaté,mus­limští Bosňané a ortodoxní Srbové, které na­zval ostrovy míru.Šest školních center v sa­rajevské diecézi navštěvovaly již vícenež čtyři tisíce žáků. Sudar ale vidí budoucnost černě, žácivětšinou chtějí složit maturitu a pak odejít do ciziny. Přátelskésoužití ve škole totiž ne­funguje mimo školní budovy. V Bosněnevidí žádnou budoucnost, a proto odcházejí.

Aby udržela maturanty v zemi, poskytuje jimkatolická církev stipendium pro další stu­dia. Tím chce přispět krozvoji Bosny. Zřízení Evropských škol bylo financováno hnutímRenovabis, italskou biskupskou konferencí a rakouskou biskupskoukonferencí. K příz­nivcům akce patřil také kardinál FranzKönig.

Saúdská Arábie musí připustit náboženskou svobodu

Řím (KAP) Mezinárodní společenství bymělo vyvíjet větší tlak na Saúdskou Arábii, aby v zemi bylauplatňována náboženská svo­boda. Vyjádřil se tak šéfredaktormisijní tis­kové agentury Asia-News, P. Bernardo Cer­vel­lera.Doslova řekl, že v Saúdské Arábii se smí veřejně vyznávat pouzewahábitský islám. Ještě před pár lety se křesťané nesměli modlitani ve svých domovech, což se změnilo právě tlakem mezinárodníveřejnosti. Bohužel toto malé uvolnění neakceptovala ani náboženskápolicie ani saúdská společnost a stále docházelo k zatýkáníkřesťanů.

Je mnoho případů, kdy jsou křesťané mu­čeni,propuštěni díky zájmu mezinárodního společenství a vyhoštěni. Vládyby se neměly obávat nahlas kritizovat takové poměry, pro­tože nenímožné, aby Saúdská Arábie hřešila v jednání s cizinci na to, že jeropným státem. Země kořistí z práce cizinců, a přitom jim ne­dovolívyznávat jejich víru.

Stoupající počet umělých přerušení těhotenství vNěmecku

Berlín (KAP) V posledních třechměsících roku 2004 stoupl v Německu počet umělých přerušenítěhotenství. Podle zprávy spolkové­ho statistického úřadu veWiesbadenu jich bylo nahlášeno okolo 31700, což je o 0,9 % více nežve stejnou dobu minulého roku. V době interrupce bylo 57 % žensvobodných, 44 % vdaných. U 70 % těchto žen se věk po­hyboval mezi18 a 35 lety, 7 % bylo starších než 40 let. 40 % neporodilo předtímto potra­tem živé dítě. Pouze ve 3 % případů byl potrat provedenz lékařských nebo kriminologických důvodů.

Dialog mezi Římem a Utrechtem

Bern (KAP) V Bernu se setkala podruhév těchto dnech mezinárodní komise pro dialog mezi římsko-katolickoua starokatolickou církvi. V centru rozhovorů je Petrův úřad, vztahymezi místními církvemi a universální církvi a stejně tak důsledkydohody o interko­muniu mezi evangelíky a starokatolíky v Ně­mecku zroku 1985. Rozhovory mají pokra­čovat v příštím roce. Už od II.Vatikánského koncilu se odvíjí historie dobrých vztahů meziřímsko-katolickou a starokatolickou církví. Ve Svatém roce 2000 sejednalo o podmínkách budoucího mezinárodního dialogu. Potévy­tvořili Mezinárodní biskupská starokatolická konference apapežská Rada pro jednotu křes­ťanů mezinárodní komisi pro dialog.Ze strany starokatolické je tvořena švýcarským staroka­tolickýmbiskupem Fritzem-Rene Mül­lerem, z katolické strany pak emeritnímwürzburgr­ským biskupem Paulem-Wernerem Scheelem.

Střední Amerika: Projekt Miriam dává šanci ženám

Vídeň (KAP) Již 15 let připravujerakousko-nikaraguijský rozvojový projekt Miriam že­nám v LatinskéAmerice přístup ke vzdělání a povolání. Obecně prospěšný spolektohoto jména poskytuje v Nikaragui a Guatemale stipendia a vevlastní škole pořádá kurzy čtení a psaní. Poskytuje i právníporady. Absol­ventky získávají i přes obecný nedostatek pra­covníchmíst kvalifikované pracovní pozice anebo se osamostatňují. Oprojektu hovořila jeho zakladatelka, vídeňská teoložka DorisHuberová. Ženy jsou v Latinské Americe zne­výhodněny vůči mužům,ale mohou díky vzdělávání rozvíjet svou osobitost a schop­nosti.Podpora žen znamená především pod­poru celkového rozvoje země,řekla Huberová o filosofii projektu. Jako vedoucí projektu sevzdala svého povolání a věnuje se zcela řízení organizace. Za 15let své existence se projekt Miriam rozrostl; doposud byloposkytnuto stipendium 219 ženám - dvě třetiny jsou z Ni­karagui,letos pomáhá 65, z toho 40 z Nikara­gui a 25 z Guatemaly. Cílovouskupinou jsou především ženy v těžké hospodářské situaci, jež mohoudoložit dobré studijní výsledky a jsou společensky angažované.Zvláštní po­zornost je věnována tělesně postiženým.

Oblíbený je kurz čtení a psaní a také zá­kladní školní kurz v Estelu v severní Nikara­gui. Počet účastnicstoupl z 30 v roce 1996 na 400. V roce 2002 vybudovali i vlastníškolní budovu. Další důležitý počin je vybudování internátu prostudentky Casa Miriam v Mana­gue. Bydlí zde deset studentek afunguje zde i právní poradna. Projekt je financován ze soukromýchzdrojů i veřejných míst Rakous­ka, Švýcarska a Německa.