Dětská eucharistická liturgie

Reflexe problematiky demonstrovaná konkrétním slavením

V naší obci již řadu let během nedělního slavení eucharistie odchází děti předškolního a mladšího školního věku po vstupní modlitbě na vlastní liturgii slova. Po homilii se vrací do"velkého shromáždění". Tato praxe se vcelku osvědčila. Na jedné straně umožňuje oslovit děti pro ně vhodným způsobem, na druhé straně mohou děti zakoušet jednotu ve vícegeneračním shromáždění. Přesto jedna z asistentek věnující se katechezi dětí navrhla čas od času slavit speciální dětskou liturgii. Liturgii, která bude uzpůsobena zcela pro děti, i když se jí účastní celá obec. Obdobně jako se slaví v evangelických církvích, např. jednou do měsíce,"rodinná neděle".

Tým, který se ujal přípravy liturgie, si vytvořil rámcové zadání:

- mnohem více než u běžné liturgie "dospělých" zdůraznit "řeč těla" před slovy

- hledat nové formy možné aktivní účasti dětí

- volit co nejjednodušší strukturu - vypustit části, které nejsou nezbytně nutné

- zvolit nejspíše pouze jeden biblický text, nejlépe příběh, který dá téma celé liturgii

Toto zadání nakonec vykrystalizovalo v níže uvedený pořad.

V centru liturgického prostoru byl nízký stůl Páně. Kolem něj v těsné blízkosti lavičky ze tří stran pro děti a ze čtvrté pro předsedajícího, diakona a zmíněnou sestru, které byl svěřen hlavní díl realizace. Liturgické role jsme koncentrovali v těchto osobách, aby děti nebyly rozptylovány větším množstvím aktérů. Ve dvou soustředných ne zcela uzavřených kruzích kolem laviček se nacházela místa pro rodiče a další účastníky shromáždění. Zde byla umístěna i skupina instrumentalistů z řad mládeže. Děti měly i své vlastní instrumentalisty tvořící druhou skupinku (flétny, kytara) v kruhu těsně kolem stolu Páně.

1. Instruktáž rodičů

Předsedající krátce uvedl záměr liturgie - být zde dnes výhradně kvůli dětem. Rodiče a ostatní byli vyzváni, aby ve všem dávali dětem přednost, a zároveň se přizpůsobili vyjadřovacím prvkům zvoleným pro děti. Sjednocování ducha i těla je pro "efekt" liturgie důležité (alespoň pro to málo, co můžeme ovlivnit).

2. Následovala úvodní doxologie a liturgický pozdrav v nejstručnější formě:

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.Amen.
Pán s vámi. I s tebou.

3. Jádro úvodních obřadů bylo inspirováno římským obřadem před nedělní liturgií Asperges me. Pokud je tento obřad slaven, pak ostatní části úvodních obřadů (jako akt pokání, Kyrie, Gloria) odpadají. Mimo soustředné kruhy, ve kterých jsme byli shromážděni, jsme měli na nízkém podstavci připravenu větší skleněnou nádobu s vodou. Sestra realizátorka připomněla dětem křest, skrze který jsme se stali Ježíšovými učedníky. Sama šla k vodě, nabrala do dlaně a označila si hlavu. Vyzvala děti, aby ji následovaly. Potom se i ostatní označili vodou. Během označování jsme zpívali žalm 42 Jako laň dychtí Stanislava Ferduse (Hosana 2, str. 486)

/: Jako laň dychtí po vodě bystré, po Bohu touží duše má. :/
1. Po Bohu toužím, po Bohu živém,
kdypak už smím před tvoji tvář,
slzy jsou chléb můj i čase nočním,
/: každý se ptá, každý se ptá, kde je Bůh tvůj. :/

2. Duše má sténá, po tobě touží,
spásu hledám, chválu ti vzdám,
chci k tobě jít, stále tě volám,
/: každý se ptá, každý se ptá, kde je Bůh tvůj. :/

3. Proč duše sténáš a proč se trápíš,
už neumdlévej, Pán přichází,
on tebe zná, tvé kroky chrání,
/: on spásu dá, on spásu dá, on je Bůh můj. :/

4. Předsedající povstal, počkal, až vstanou ostatní a vyzval ke vstupní modlitbě:

Modleme se.

Ticho výjimečně nezařadil, ale sám naznačil gestem prázdných dlaní ochotu přijímat i dávat. Děti i ostatní vyzval k napodobení a pokračoval v modlitbě:

Pane Bože, všechno co máme, dostáváme od tebe.

Dej prosíme, abychom se o to dokázali rozdělit s druhými.

Skrze Krista našeho Pána. Amen.

5. Přinášení bible a svíce na stůl Páně je inspirováno pravoslavným "malým vchodem" - je zřetelným předělem mezi úvodem k liturgii a blokem slova. "Zaměstná" minimálně dvě děti. Během přinášení jsme zpívali Šma Izrael, synagogální zpěv před začátkem čtení.

Š´ma, Izrael, Adonaj elo khejnum Adonaj echad.

6. S ohledem na počátek liturgického mezidobí jsme zařadili text ze začátků Ježíšova působení, dětmi uchopitelný. Jediné čtení Mk 1,16-20; 3,14-19 - o povolání Dvanácti - četl nejstarší z cílové skupiny dětí, chlapec chodící do 3. třídy. Na čtení byl dobře připraven, užívali jsme největší dostupnou bibli s relativně velkými písmenky. Jediný problém mohl být ve slyšitelnosti na vzdálenějších místech.

7. Sestra sloužící homilií využívala klasický "flanelograf" - tabuli umožňující připevňovat jednotlivé figury. Ve středu tabule byl už od začátku bohoslužby Ježíš. Homilie probíhala formou rozhovoru s dětmi, při kterém figurky Dvanácti postupně vytvořily kolem Ježíše kruh a v další fázi byl kruh doplněn figurkami přítomných dětí.

8. Jako odpověď na zvěstované slovo byla zvolena píseň Ježíš vyvolil si dvanáct učedníků od skupiny Učedníci (Hosana 1, str. 369)

1. Ježíš vyvolil si dvanáct učedníků
a říkal nebojte se farizejských zvyků.
/: Pravda je jediná a ten kdo ji zná, pravou láskou oplývá. :/

2. Petra, Jakuba, Filipa a Ondřeje,
Tomáše, Matouše, Jana, Bartoloměje.
Jakuba Alfeova, Judu Jakubova,
Jidáše, také Šimona.

...

9. Sestra uvedla přímluvy, které spontánně přednášely děti (prosby měly zřejmě částečně připravené z domova, částečně vznikaly na místě). Aktivně se zapojila asi polovina dětí. Jako odpověď bylo zvoleno Amen, aby to nedělalo problém ani nejmenším. Později se připojili i dospělí, ovšem s přímluvami odpovídajícími dětskému světu. Krátká konkluze patřila předsedajícímu.

10. I když by měli dary přinášet ti, kdo potom přijímají, volili jsme, tak jako je na jiných místech obvyklé, přinášení dětmi, i když ještě nepřijímají. Děti ovšem nepřicházejí v průvodu najednou, ale postupně tak, aby jáhen stačil donesené upravit na stůl Páně. Během přinášení jsme zpívali Přijď již Duchu stvořiteli

1. Přijď již Duchu stvořiteli, Duchu smíření,
přijď již a proměň svět náš celý v nové stvoření.
R.: Duchu svatý, nás svou mocí v lásce obnovuj,
nezanech nás bez pomoci, daruj pokoj svůj.

...

11. Ihned po přinesení darů následovala anafora, kterou předsedající pronášel zpaměti. Děti stály kolem nízkého stolu, předsedající a ostatní dva dospělí seděli. Tím se srovnal výškový rozdíl. Strukturně je eucharistická modlitba inspirována starými západosyrskými anaforami. Po obvyklém dialogu následuje preface obsahující díkůčinění Hospodinu za stvoření neživého světa, rostlinstva, živočichů, lidí a poté za Ježíše. Děti jednotlivé díky doplňovaly a všichni vyjadřovali souhlas aklamacemi. Na závěr preface jsme zařadili zpěv Hosana jako vzpomínku na nedávné Vánoce. Klasickou aklamaci obvykle zařazovanou po instituci jsme umístili až po anamnézi, kam logicky patří. Aklamace je potvrzením toho, co přednesl předsedající. Díky svému anamnestickému obsahu má být zařazena po anamnézi.

Pán s vámi. I s tebou.

Vzhůru srdce. Máme je u Pána.

Pánu, našemu Bohu, vzdávejme díky. Je to důstojnéa spravedlivé.

Děkujeme ti, Pane Bože, že jsi stvořil tento velký a krásný svět:

- hory, skály, potoky, řeky i moře

Děkujeme ti, Pane Bože

- stromy, rostliny dávající potravu zvířatům i lidem i hezké květiny

Děkujeme ti, Pane Bože

- zvířata žijící na zemi i ve vodě, létající ve vzduchu

Děkujeme ti, Pane Bože

- člověka jako muže a ženu, aby se měli rádi a narodily se jim děti

Děkujeme ti, Pane Bože

Děkujeme ti i za nejdůležitějšího člověka kterého známe - Ježíše.

Narodil se v judské zemi ve městě Betlémě Josefovi a Marii.

Když se narodil, zpívali andělé tuto píseň:

/: Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi :/
Jméno slavíme tvé, chválí tě srdce mé,
vyvýšen buď o Bože náš, hosana Bohu na nebi.

/: Sláva, sláva, sláva všech králů Králi. :/
Jméno slavíme tvé, chválí tě srdce mé,
vyvýšen buď o Bože náš, sláva všech králů Králi.

Když Ježíš dospěl, vybral si dvanáct učedníků

a začal s jejich pomocí pomáhat těm,

kteří byli smutní, osamělí, chudí nebo nemocní.

Chodil s učedníky po celé zemi

a vypravoval o tobě, Pane Bože, jak máš rád všechny lidi.

Předtím, než byl Ježíš jedním z učedníků Jidášem zrazen,

slavil se svými dvanácti učedníky večeři na rozloučenou.

Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkůmse slovy:

Vezměte a jezte z toho všichni.

Toto je moje tělo, které se za vás vydává.

Po večeři vzal kalich s vínem, znovu ti vzdal díky,

podával svým učedníkům a řekl:

Vezměte a pijte z něho všichni.

Toto je má krev, která se prolévá za vás a za všechny.

Dělejte to i vy na mou památku.

Při této slavnosti vzpomínáme, Pane Bože, na Ježíšovo ukřižování,

na to jak jsi ho vzkřísil z mrtvých a on přišel dotvého království.

Věříme že se jednou vrátí, aby nás vzal k sobě.

Jáhen:

Tajemství víry.

Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.

Pošli nám, prosíme, nyní Pane Bože, svého svatého Ducha,
aby byl Ježíš a námi skrze toto jídlo přítomen již nyní.

Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva
Bože, Otče všemohoucí v jednotě Ducha svatého,
po všechny věky věků. Amen.

12. Lámání chleba doprovázené zpěvem Beránku boží, dokud chléb není nalámán.

13. Modlitba Otče náš uvedená sestrou, přikteré se jednotlivé kruhy držely za ruce.

14. Stále se držíme za ruce. Embolismus byl vynechán, hned následovala doxologie a po ní modlitba o pokoj a pozdravení pokoje v celém kruhu najednou.

15. Ihned následovalo přijímání, při kterém akolyté nejprve podali dětem a požehnali těm, kteří nepřijímají. Přitom jsme zpívali píseň Eucharistia. Od začátku bohoslužby až k této písni doprovázel zpěv soubor starší mládeže, tvořený zkušenými hudebníky. Během přijímání dospělých se ujal této role soubor dětí, který doprovázel zpěv Pán Bůh je síla má (Zpěvníček Luďka Rejchrta Tobě buď sláva, str. 72)

1. Pán Bůh je síla má, všechny obrana má! / Bezpečněmá státi, aniž se lekati / duše má.
2. Byť vojsko povstalo, proti mně se bralo, / byť jich bylo mnoho, nebojím se toho / za málo.
...

16. Po přijímání pokračovalo doprovázení dětským souborem při zpěvu Díky (Zpěvníček Luďka Rejchrta Tobě buď sláva, str. 40)

1. Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den.
Díky za to co už je za mnou, jako těžký sen.

...

17. Závěrečná modlitba probíhala obdobně jako vstupní.

18. Oznámení diakona

19. Požehnání

20. Na závěr jsme zařadili píseň, kterou si děti zvláště oblíbily - "Šly z rána ke hrobu" (Hosana 1, str. 356)

Ohlasy na liturgii byly vcelku dobré. Děti udržely celou dobu pozornost, zůstaly na svých místech a neodcházely k rodičům. Z pléna obce vzešly dvě připomínky: 1. Na sestru, která byla aktérkou liturgie, bylo naloženo příliš. 2. Předsedající neměl pojímat prefaci dialogicky, protože pak ztrácí charakter modlitby.

Nemyslím si, že tento postup může někomu posloužit jako doslovná předloha. Liturgie, a zejména dětská, musí být vždy šita na míru podle místních podmínek. Popis ale na druhou stranu může dobře posloužit jako inspirace k odpovědnému a kreativnímu přístupu při přípravě dětských liturgií.