Paderborn (KAP) Německý teolog, emeritní profesor Heribert Mühlen, jeden z průkopníků charismatické obnovy křesťanských obcí, zemřel ve věku 79 let. Mühlen byl v letech 1964 až 1997 řádným profesorem dogmatiky a dějin dogmatu na teologické fakultě v Paderbornu.
Narodil se v roce 1927 v Mönchengladbachu. Po studiu v Bonnu a Freiburgu byl roku 1955 v Cáchách vysvěcen na kněze. Po dalších studiích v Římě, Innsbrucku, Münsteru a Mnichově se stal nejprve v roce 1962 odborným asistentem a v roce 1964 řádným profesorem v Paderbornu. Jeho vědeckou pověst založily už v 60. letech epochální díla o Duchu svatém a církvi. V roce 1964 ho papež Pavel VI. povolal jako koncilního teologa.
Mühlen uváděl do praxe křesťanských obcí biblickou myšlenku smlouvy: při početných seminářích a bohoslužbách zval Mühlen lidi k tomu, aby vstoupili do „svazku s Bohem". Jeho snahou bylo oživit církev „zevnitř", přímo, osobně a skutečně. Chtěl, aby teologové nezůstávali „v zajetí akademických naukových systémů", ale působili v praktické duchovní správě. Z jeho podnětu vyrostly reformní a žehnací bohoslužby, které byly slaveny nejprve v roce 1994 v paderbornském dómu. Také diecéze Osnabrück, Münster a Salzburg navázaly na tyto „impulsy nové evangelizace".
Historik nabádá Evropany k trpělivosti vůči Turecku
Berlín (KAP) Před zahájením jednání o přístupu k EU s Tureckem varoval berlínský historik Michael Borgolte před chybnou interpretací vztahu mezi křesťanstvím a islámem a vyzval k trpělivosti. Muslimové už od raného středověku podstatně spoluovlivňovali osud Evropy a přispěli tak k rozvoji Západu, uvedl Borgolte. Evropa byla ve svých dějinách tak úspěšná jen proto, že se vždy dokázala produktivně vypořádat s cizími vlivy. Vztah mezi křesťanstvím a islámem v minulosti není třeba nějak přikrášlovat, ale nemusíme mít strach, že „by se v 21. století při pokusu o soužití mělo podařit méně než lidem ve Španělsku nebo na Sicílii v raném a na Balkáně pozdním středověku".
Kritikové přístupu Turecka k EU uvádějí stále znovu protiargument, že neexistuje žádná společná hodnotová základna mezi Tureckem a Evropskou unií. „Muslimové a křesťané žili v Evropě po celý středověk spolu i vedle sebe, často ve vražedném konfliktu a nikdy úplně bez napětí, ale po dlouhá staletí také existovala úspěšná řešení společného utváření života," uvedl Borgolte, který vyučuje v Berlíně středověké dějiny. Poukázal na to, že islámský svět podstatně přispěl k přenesení vědeckých a filozofických poznatků antiky z Řecka, Indie a Číny - také na základě překladatelské činnosti syrských křesťanů - do Evropy. „Bez něho by se nedostavil rozmach evropského Západu od vrcholného středověku", zdůraznil Borgolte.
Velké evropské výhrady zvláště vůči Turkům vysvětluje historik z toho, že hlavně turečtí muslimové bojovali s křižáky ze západu, v 15. století dobyli byzantskou říši a v 16. a 17. století se dostali až do Itálie a do Vídně.
Předsednictvo EU za svobodu náboženství v Turecku
Brusel (KAP) Evropská unie chce podle vyjádření dvou řeckých poslanců evropského parlamentu při vstupních jednáních s Tureckem projednat náboženskou svobodu jako přednostní téma. EU bude požadovat posílení práv náboženských menšin. Jde přitom o statut právnické osoby náboženských společenství, jejich vlastnická práva, vzdělávání jejich duchovních, jakož i o pracovní povolení a povolení k pobytu pro zahraniční duchovní. EU sleduje pozorně vývoj náboženské svobody v Turecku. Pokud se nedostaví pokroky, bude to mít vliv na další průběh vyjednávání.
Evropská cena sv. Ulricha pro kardinála Vlka
Mnichov-Praha (KAP) Kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský, obdrží Evropskou cenu sv. Ulricha. Cena rakouského města a okresu Dillingen an der Donau, dotovaná částkou 5.000,- eur, je udělována osobnostem, které se „příkladně zasadily a zasloužily o jednotu Evropy v křesťanském duchu". Přes osobně vytrpěné bezpráví je Vlk člověkem, který neustále staví mosty mezi politickými, náboženskými a sociálními skupinami v bývalém Československu jakož i mezi evropskými národy, praví se ve zdůvodnění. Navíc kardinál vždy od všech stran požadoval smíření v křesťanském smyslu. Nadace připomíná touto cenou svatořečení augsburského biskupa Ulricha před více než 1000 lety.
Čínský biskup propuštěn
Hongkong (KAP) V Číně byl propuštěn katolický biskup po šestiměsíčním věznění. Informační centrum pro lidská práva a demokracii se sídlem v Hongkongu sdělilo, že se jedná o biskupa Ťia C'-chuo z Čeng-tingu v provincii Che-pej. Sedmdesátiletý biskup, který není čínskými úřady jako biskup uznáván, byl propuštěn již v květnu, aby se mohl podrobit operaci kvůli rakovině. Od jeho jmenování Vatikánem roku 1980 strávil Ťia podle údajů organizace pro lidská práva celkem 20 let ve vězení. Jen od ledna 2004 byl zatčen osmkrát za sebou.
Většina belgických lékařů schvaluje eutanázii
Brusel (KAP) Většina belgických lékařů schvaluje podle nové studie přímou eutanázii. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že pacient trpící nevyléčitelnou nemocí má právo sám určit čas své smrti. Asistovat při sebevraždě odmítá 58 procent lékařů. 62 procent se domnívá, že přímá eutanázie nesmí být izolovaným aktem, nýbrž musí být v úzké souvislosti s péčí o umírající lidi. Asi polovina dotázaných uvedla, že by chtěli vyhovět pacientovi, pokud by si přál eutanázii. Především nevyléčitelná rakovinová onemocnění považují belgičtí lékaři za důvod pro ukončení léčení nebo vůbec jeho nezahájení.
Od roku 2002 je v Belgii eutanázie u dospělých za určitých podmínek dovolena. Podmínkou beztrestnosti je, že dospělý nemocný v plné duševní síle vyjádří „dobrovolně, uváženě a opakovaně" přání zemřít. K tomu musí trpět nevyléčitelnou nemocí, která dělá další život pro pacienta tělesně i psychicky nesnesitelným.
Vatikán proti korupci
Vatikán (KAP) Před celosvětovým šířením fenoménu korupce varoval prezident Papežské rady pro spravedlnost a mír (Iustitia et Pax), kardinál Renato Raffaele Martino. Martino svolal před Letnicemi do Vatikánu mezinárodní konferenci, jež měla za cíl rozvinout obranné strategie proti fenoménu korupce. V rozhovoru pro Radio Vatikán uvedl doslova: „Korupce dnes působí stále silněji na jednotlivce, ale i na národy a společnost jako takovou. Ty všechny korupce okrádá o dobro legality, které je nezbytné pro správné fungování hospodářství a politiky." Vzhledem k míře, jakou fenomén korupce dosáhl, je velmi nutné „nahradit praxi a kulturu korupce praxí a kulturou legality". Korupce dnes podkopává politický a sociální vývoj, dotýká se stejnou měrou „bohatých i chudých národů, rozvinutých i rozvojových zemí, totalitních i demokratických států". „Kultura ilegality" má tragické důsledky pro život, „obzvláště pro život chudých".
Mezi významnými referenty mezinárodní konference byli prezident Světové banky Paul Wolfowitz a Antonio Maria Costa, vedoucí vídeňské kanceláře OSN pro potlačování drog a zločinu. V závěrečném projevu zdůraznil sekretář Iustitia et Pax, biskup Giampaolo Crepaldi, že pro potlačování korupce je nutné „propojit zachovávání právního státu, smysl pro společnost a morální vědomí". Chybějící respekt před zákonem vede ke společenské nedůvěře a ústupu do soukromí. Dále Crepaldi vyzdvihl úzké spojení mezi etikou a ekonomikou. Otevřené trhy jsou méně náchylné pro korupci, přesto je potřeba především etické vědomí jednajících osob.
Dlouhá noc kostelů ve Vídni již podruhé
Vídeň (KAP) V pátek 9. června se ve Vídni uskutečnila již podruhé Dlouhá noc kostelů. Premiéra Dlouhé noci kostelů v loňském roce přilákala do vídeňských kostelů více než 100 000 návštěvníků. Úspěch Dlouhé noci je třeba vnímat jako znamení, „že kostel je pro mnoho lidí velmi důležitý jako střecha a čerpací stanice pro duši", uvedl kardinál Christoph Schönborn v jednom z prvních výstupů. Je velmi povzbudivé, že pozvání do kostelů a možnost zažít kostel zevnitř oslovuje tolik lidí. Velmi pozitivně se vyjádřil kardinál k rozmanitému programu, který nabízelo letos 180 kostelů a far. Přitom zdůraznil, že všechny farnosti a společenství, které se Dlouhé noci účastnily, mohly svůj program utvářet zcela samostatně.
Dlouhá noc kostelů se už setkala s velkým zájmem i v zahraničí, uvedl vídeňský biskupský vikář Karl Rühringer. Také velká rakouská města sledují dění ve Vídni se zájmem. Navíc Rühringer zaznamenává také stále silnější sebevědomí zúčastněných farních obcí: „Prezentují se rádi veřejnosti a představují bohatou nabídku církve". Stále znovu ho překvapuje, jak mnoho vysoce motivovaných místních spolupracovníků církve přispívá ke zdárnému průběhu Dlouhé noci. Dlouhá noc kostelů byla od počátku plánována jako společná akce všech křesťanských církví ve Vídni. Také letos se zúčastnilo asi 30 evangelických nebo pravoslavných kostelů. Při společné přípravě se církve mohly k sobě zase přiblížit o další krok, uvedl biskupský vikář. Kardinál Schönborn je též velmi vděčný za atmosféru důvěry a respektu, která v Rakousku mezi jednotlivými církvemi panuje. To je podle něho v neposlední řadě také zásluhou kardinála Franze Königa. Nyní je podle něho důležité rozhodně pokračovat na této cestě důvěry a spolupráce.