Nakladatelství Vyšehrad vydalo dvě zajímavě se doplňující knihy o hebrejské bibli, Starém zákonu. Israel Finkelstein a Neil Asher Silberman nazvali svoji práci Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Nejen že spojení moderní historie a archeologie umožňuje zpřesnit a prohloubit naše pochopení či dataci mnoha jednotlivých biblických událostí, ale především kritické čtení „s motykou v ruce“ a s obrovským množstvím nashromážděných historických poznatků nás nutí přehodnotit celý rámec, do kterého si obvykle zasazujeme příběh vyvoleného národa (či možná spíše dvou vyvolených království, jak by asi řekli autoři). Nikoli v duchu „a bible má přece pravdu“, ale ve snaze odhalit, jakou realitu sami autoři bible prožívali, jakých politických a jiných cílů chtěli dosáhnout a jak se to všechno odráží v Knize knih.
Christoph Dohmen a Günter Stemberger nazvali svoji knihu Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona. Na rozdíl od historicko-archeologického přístupu předchozích autorů ji psali z perspektivy katolické teologie. Otázka tedy není jen „jak to tehdy bylo“, ale i „jak se k tomu postavit z hlediska víry“. Kniha nás provede dějinami biblických výkladů a ukáže základní rysy a problémy křesťanského výkladu hebrejského Písma až po současnost.
Další předvánoční knihou z Vyšehradu je svazek věnovaný doyenovi naší katolické teologie Oto Mádrovi (* 1917), jehož editorkou byla Jolana Poláková. Pod názvem V zápasech za Boží věc: Vzpomínky, texty a rozhovory najdeme vzpomínky zaznamenané s pomocí Václava Vaška a řadu drobných textů, zejména Mádrových kratších prací z posledních dekád. Dárek k devadesátinám sice o pár měsíců opožděný, ale jistě velice pěkný.
Pozoruhodnou studii Hugha McLeoda Náboženství a lidé západní Evropy (1789–1989) vydalo nakladatelství CDK. Najdeme v ní analýzu vývoje evropské religiozity od osmnáctého století do našich dnů a diskusi mnoha sociálních a politických příčin, které se na jejím vývoji a dnešní podobě podepsaly. Těžko takovou knihu přechválit: hutná, zasvěcená, čtivá a nepostrádající ani špetku příslovečného suchého britského humoru. Kdo chce pochopit dnešní evropské náboženství, neměl by si ji nechat ujít.
JaS