Knihovnička Getseman

Další kniha Hanse Künga, slavného katolického teologa, je v češtině. Krédo: Apoštolské vyznání víry dnes? vydalo nakladatelství Vyšehrad. Nejde ani tak o běžný historicko-biblicko-dogmatický výklad Kréda (jakkoli se Küng historii, bibli a dogmatu nijak nevyhýbá), ale spíše o pokus konfrontovat základy křesťanské víry s moderními přírodními a humanitními vědami a se skeptickým pohledem současníků.

Zároveň je tato útlá knížka i vhodným „úvodem do Künga", setkáme se v ní s řadou myšlenek a přístupů známých z jiných, objemnějších jeho knih: šíře záběru, sahající od náboženství Dálného Východu až po staré evropské výtvarné umění, od psychoanalýzy k přírodním vědám; kritický i (křesťansky) sebekritický přístup a schopnost konfrontace nejrůznějších škol a paradigmat; jasný a přehledný jazyk, zdůrazňující podstatné a vyhýbající se šroubovaným větám plným žargonu. Jak píše autor v úvodu: (kniha) „nechce poskytovat esoterickou a sterilně dogmatickou interpretaci, ale takovou, která bere vážně problémy současnosti; neusiluje o tajnou nauku pouze pro věřící, ale o srozumitelnosti pro nevěřící, bez snahy vědecky imponovat a bez jakýchkoli jazykových vyumělkovaností; netvrdí nic, co by očividně odporovalo rozumu, ale shromažďuje argumenty pro důvěru ve skutečnost za hranicemi čistého rozumu (...) nechce napomáhat žádné konfesní mentalitě ghetta, ale usilovat o ekumenickou šířku, v níž by si porozuměly tři velké křesťanské církve a v níž by bylo možné stavět mosty k dialogu se světovými náboženstvími." Tedy velmi otevřený a univerzální program, který by si měli vzít za svůj i jiní teologové, ať již píší o čemkoli. Nechť čtenář posoudí, nakolik se ho Hansi Küngovi podařilo v jeho knížce o Krédu naplnit.

Nakladatelství CDK vydalo životopisnou knihu Pavla Marka nazvanou Emil Dlouhý-Pokorný: Život a působení katolického modernisty, politika a žurnalisty. Dnes pozapomenutý Emil Dlouhý-Pokorný (1867-1936) byl jedním z průkopníků křesťanského socialismu a křesťanské demokracie v našich zemích a patřil k zakladatelským osobnostem Církve československé. Pilný čtenář rozsáhlé a fundované studie se tedy může dozvědět nejen o životě titulní postavy, ale i mnoho zajímavých detailů o náboženském a církevně-politickém zápasu v českých zemích na konci 19. a na počátku 20. století, jehož se Dlouhý-Pokorný aktivně účastnil a který podstatným způsobem ovlivnil náboženský profil Čech a Moravy do dnešních dnů.

Dále CDK vydalo studii francouzského filozofa a politologa Pierre Manenta Proč existují národy: Úvahy o demokracii v Evropě. Citujme z přebalu: „Zastupitelská vláda má být nahrazena ‚demokratickým vládnutím‘, které nám ani nevládne, ani nás nezastupuje. Lhostejně přihlížíme, jak se náš politický život rozkládá, protože se živíme iluzí o nějakém sjednoceném lidstvu, které bude držet pohromadě bez jakékoli politické formy. A už dávno nevíme, co si počít s náboženstvím. (...) Tento esej chce přispět k oživení povědomí a znalosti duchovních zdrojů, díky nimž má Evropa svou živoucí kontinuitu."

Vyšly Souvislosti číslo 3/2007. Karel Zlín (sochař), Witold Gombrowicz (spisovatel), Wojciech Wencel (básník). A mnoho jiných, jako obvykle.

JaS