Pražská obec ES pořádá již řadu let "Dálkový kurz teologie". Kurz vychází ze stejnojmenné předlohy vydané Německou biskupskou konferencí pro vzdělávání diakonů. V současné době studuje v několika skupinách celkem 38 žáků. 17 žáků je z Prahy, 11 z okolí Prahy a 10 je ze vzdálenějších míst jako z Plzně, Děčína, Havířova, Hradce Králové či Bratislavy. Základní kurz, obsahující 24 kapitol, je rozvržen zhruba na 3 roky. Stejnou dobu trvá kurz nástavbový. Kurz není členěn podle teologických disciplín, ale podle témat, jak je v moderní teologii obvyklé. Nepředkládá hotová řešení. Často klade různé názory vedle sebe a nutí žáky přemýšlet a zaujímat stanoviska. Po listopadu 89 jsme dlouho váhali, zda otevírat nové skupiny. Ukázalo se však, že zájem o kurz neustává, i když je k dispozici "katechetický" či "jáhenský" kurz pořádaný teologickou fakultou. Proto jsme v uplynulém školním roce otevřeli novou skupinu. Ačkoliv jsme přijali 12 zájemců (dle našich zkušeností maximální ještě únosný počet), nepodařilo se všechny uspokojit. Proto otevřeme v říjnu další běh. Potěšitelné je, že o tento kurz katolické teologie mají zájem i křesťané jiných denominací. Koncem června konala závěrečné zkoušky základního kurzu skupina, která začala studovat v r. 1988, rok před listopadovou revolucí. Tato skupina byla nejvíce postižena euforií tehdejší doby, očekávající v církvi velké změny, a silně prořídla. Přesto 6 žáků nyní kurz dokončilo. Čtyři z nich zkoušky vykonali a dva si je odložili na podzim, aby se mohli lépe připravit. Kupodivu všichni mají zájem zahájit v říjnu pokračovací kurz.
Na závěr základního kurzu předkládali žáci mimo jiné písemně zpracovanou odpověď na otázku "Proč jsi vlastně kurz dokončil?" Vybral jsem z odpovědí mladého manželského páru: ONA: Jen málo se toho v mém životě za dobu studia nezměnilo. Na první hodinu jsem přišla jako svobodná a teď máme s Martinem dvě děti, bydlíme na pátém místě - možná i proto zůstala škola trochu na okraji. Ani ne tak místně, jako spíš časově - v zběsilosti proměn, vždy jednou za měsíc. "Škola", jak jsme říkali, nás naučila se zastavit, pomáhala nám se měnit a zrát. ON: . . . Jednu chvíli se zdálo, že se kurz rozpadne. Jeho vedoucí se začal připravovat na misii, někteří přestali cítit jeho význam a odešli. Tady začíná odpověď na danou otázku. Protože jsme nepřestali vnímat jeho podíl na formování vlastního prožívání víry, nepřestali oceňovat i jeho faktografickou významnost. A ačkoliv některá témata z okruhu církevních dějin či práva, o nichž jsem se dozvěděl až z kurzu, mnou hluboce otřásla, stále jsem cítil, že tyto věci chci znát a chci se s nimi vnitřně srovnat. Vzpomínám si pravda i na období, kdy se mi zdálo, že neklid a jakási nejistota, které četbou těchto textů a diskuzemi na mne dotírají, ohrožují vlastní víru. . . . . .Dnes to nahlížím jako zhroucení byť zcela malého, ale fundamentalisty ve mně, a to považuji za velký přínos tohoto kurzu. . . . . .Obávám se však, že otázka mířila hlouběji. Ano, zcela jistě jsem tento kurz dokončil především s vědomím, že nabité vědomosti, pocity a postoje k otázkám mi s pomocí Boží mohou pomoci tam, kde budu přímo tázán na svůj vztah k Bohu, na své svědectví lidem, kteří lačnějí po Bohu, ale i těm, kteří o něm nechtějí ani slyšet. . .
Případní zájemci o kurz se mohou hlásit na adresu vydavatele Getseman. Pavel