Před padesáti lety popravili nacisté jednoho z prvních průkopníků ekumenického a mírového hnutí, katolického kněze dr. Metzgera. Pro povzbuzení v našich dnešních zápasech přinášíme úryvek z jednoho jeho dopisu z vězení:
Jsem katolickým knězem a jsem jím tělem i duší. Moje duchovní zaměření ovšem neodpovídá představě, která se často spojuje s knězem. Kultická byrokracie, odvrat od světa, odtrženost od života, duchovní úzkoprsost, legalismus a tradicionalismus jsou mi na hony vzdálené. Jsem člověkem se samostatným úsudkem a aktivním zájmem o události ve světě. Můj náboženský postoj je zcela určován myšlenkou Božího království a etosem evangelia, který jsem se po celý život pokoušel brát vážně a který jsem hájil před jednotlivci i společností. Již záhy jsem se zabýval všemi sociálně etickými otázkami, zvláště také otázkami řádu ekonomického, státního a mezinárodního ve shodě s křesťanským etosem. V této práci jsem se nikdy nenechal svázat stranickou příslušností, zdálo se mi, že kněžskému povolání odpovídá jedině osobní nezávislost na všech omezujících stranickopolitických vazbách a ohledech. Ačkoli jsem byl uznáván za kněze věrného církvi, hájil jsem i uvnitř církve určitou samostatnou linii tím, že jsem vystupoval proti všemu zélotství a farizeismu a všemu úsilí o politickou moc a usiloval jsem o náboženský postoj, odpovídající ideálům prvotního křesťanství. Založení .Společnosti Krista krále - Bílého kříže" jako zvláštního nového církevního řádu (1919) sloužilo této vnitřní obnově církve. Ve všech otázkách jsem se snažil vytvořit si ve svědomí samostatný názor. Kde jsem po důkladném zkoumání dospěl k jasnému přesvědčení, hájil jsem je sice s opatrností, ale odvážně a všem překážkám navzdory a často jsem v zájmu pokroku nesl svou kůži na trh tam, kde ostatní hleděli na své osobní výhody. Viděli-li ve mně mnozí zatvrzelého idealistu, pak mí přátelé říkali, že mé neštěstí spočívá v tom, že hájím pravdu o roky nebo desetiletí dříve, než ji lze pochopit.
(převzato z Kirche intern)