Jsou otázky, které nevysloveny a neřešeny provázejí člověka celým životem. Řekli mi kdysi jako povzbuzující fakt: „Pouze o jediném člověku víme zcela určitě, že nedošel spásy a je v pekle - o Jidášovi Iškariotském." Byl ale Jidáš skutečně ten, kdo byl vinen Ježíšovou smrtí? Nevydal sám Bůh svého Syna, aby ten, kdo v něho uvěří, nezahynul, ale měl život věčný? Co kdyby se byl Jidáš zachoval jako hrdina? Nebylo by pak spásy? „Krev Jeho na nás a na naše děti," volali Židé a skrze tuto krev prý svolali na sebe pronásledování a pogromy příštích století. Může být Kristem prolitá krev pro Žida zavržením a pro křesťana zdrojem vykoupení? Ježíš na kříži zavolal: „Bože, odpusť jim, neboť nevědí, co činí." Bůh tedy svého Syna nevyslyšel? Anebo Bůh odpustil a pouze my lidé nedokážeme odpustit? A co Pilát? Nevyšel z celého procesu příliš snadno? „Nebyla by ti dána nade mnou žádná moc, kdyby ti ji nedal můj nebeský Otec," říká Ježíš. Proč totéž neplatí pro Jidáše a ostatní aktéry Ukřižování? „Duši mou přemnohé hříchy tíží, za které trpěl jsi na svém kříži," zpíváme při mši svaté. Není to moje vlastní vina, Ježíši, která tě přivedla až na kříž?
Kdo byl vinen Ježíšovou smrtí?
Je dobře, když se otázky vysloví nahlas. Je dobře, když se problémy řeší a nehledají se zástupní viníci. Je dobře, že Pinchas Lapide napsal svoji knihu:
Kdo byl vinen Ježíšovou smrtí? (Vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury).