Zprávy

Dvacet katolických organizací v USA oznámilo 22. 5. 1996 ve Washingtonu, že zahajují podpisovou akci pro petici božího lidu, jako je tomu v Evropě, s cílem dosáhnout nového koncilu. Hnutí má název „My jsme církev" a počítá asi s miliónem podpisů. Akci koordinuje řeholnice Maureen Fiedler.  V Rakousku a Německu se pod petici podepsalo 2,3 miliónu katolíků.  V současné době je petice podepisována v Belgii, Francii, Itálii, Holandsku, Švýcarsku, Španělsku, Kanadě, Austrálii, Nikaragui, Brazílii a Chile.  V Chicagu proběhne ještě letos sjezd tohoto hnutí.

4. ekumenická liturgická konference se bude po tříleté pauze konat 4. - 5. října 1996 v Husově domě v Domažlicích.  Tématem je vliv východní liturgie na novou agendu a zpěvník Evangelické církve Německa. Jako host je pozván Notker Wolf, spirituál evangelických františkánů a autor řady adaptací východních zpěvů do němčiny.  Orientační časy: Pátek 21.00 missa mixta, sobota 9.00 zkrácená liturgie sv. Basila, 16.30 večerní modlitba. Zájemci o nocleh ať se ohlásí předem (tel. 0189/2030).

 Na závěr letního semestru, 6. června 1996, navštívil studenty Institutu ekumenických studí prof. George Vandervelde, ředitel Institutu křesťanských studií v Torontu. Prof. Vandervelde, který byl v uplynulých dvou letech předsedou Severoamerické ekumenické rady církví, patří mezi zahraniční patrony Institutu ekumenických studií v Praze. Z krátké besedy vyjímám několik faktů a myšlenek:

Institut křesťanských studií v Torontu založili před 30 lety kalvínští emigranti jako součást univerzity. Poskytuje vysokoškolské ekumenické teologické vzdělání, přičemž na jiných fakultách studují studenti další neteologický obor. Zpočátku byli všichni učitelé kalvinisté, dnes již pouze tři z deseti.  Studentů je dnes asi 20 % kalvinistů. Celkem zde studují příslušníci asi 50 denominací. Diplomy udílí mateřská univerzita v Amsterdamu.  V diskusi týkající se situace ekumeny v naší zemi, charakterizované scházením se nejvyšších špiček církví několikrát v roce a velmi malým zájmem v terénu, řekl prof. Vandervelde, že tento stav je všeobecným jevem. Použil obrazu stromů, které nelze propojit v korunách. Musí se spojit v kořenech, zvláště když všichni kořeníme v Kristu. Křesťané mají nejprve společně hledat, jak žít spolu, jak spolu sloužit, a pak teprve vyrozumět představitele církví. Doporučoval společnou četbu dokumentů z Limy, které předběhly dobu a které jsou velmi dobrým východiskem. Každý křesťan a každá církev by k nim měla zaujímat stanoviska a odvozovat z nich závěry pro svou praxi.

Prof. Vandervelde je zastáncem hledání plné viditelné strukturální jednoty církví, nechce se pouze spokojovat s jednotou eschatologickou či s pojetím federace církví. Úsilí o strukturální jednotu církví v Americe převládá. Vně dialogu zůstávají pouze evangelikální církve.

Americká společnost je daleko méně sekularizovaná než evropská. Např. bratr pana profesora žije ve městě Jacson v Missisipi. Jediným obdobím během týdne, kdy se tvoří dopravní zácpy, je nedělní dopoledne, kdy lidé navštěvují bohoslužby. Zdá se, že to však ve veřejném životě nemá velký vliv. Procento věřících odhaduje pan profesor podobné v Evropě jako v Americe.

  • pH

V Zurichu mluvil 18. 5. 1996 biskup Jacques Gaillot (61) před pěti sty posluchači s emeritním profesorem teologie Herbertem Haagem (81). Setkání pořádala skupina „Partenia 2000" (nazývá se podle Gaillotovy titulární diecéze, kterou získal po svém odvolání z Evreux). Gaillot řekl, že mu Řím fakticky pomohl, že může být za sesazeni jen vděčný, neboť teď se může plně věnovat lidem vytlačeným na okraj církve. Spravuje svou virtuální diécezi Partenia přes Internet. Herbert Haag řekl, že krize v církvi se případem Gaillota jen potvrdila. „Takoví lidé byli i před II. Vat. a právě oni se potom stali poradci a dokonce i kardinály," řekl Haag. Haag nazval církev „poslední absolutní monarchií". Haag žádal, aby byl svolán nový koncil, který by se zaměřil na strukturální reformu.