Pozoruhodných výsledků dosahují věřící ženy z heidelberské Birke - jedné z poraden pro konflikty v těhotenství. Některou z těchto poraden musí v Německu navštívit žadatelka o interrupci. Co tam vyslechne, může být na různých místech diametrálně odlišné. Ženy z Birke vycházely z feministického hnutí. Když se toto hnutí počátkem sedmdesátých let zvrhlo v hnutí interrupční, nejprve jen objektivně sledovaly působení interrupcí na ženy, a nakonec dospěly k závěru, že se tímto způsobem ženám nepomáhá, ale ubližuje. Postupně se tato skupinka přiklonila ke křesťanství. Specifikum Birke je v tom, že v ženě žádající o interrupci vidí především ženu v nesnázích. „Co se stalo s ženou, která jistě byla kdysi mladou dívkou, jíž by nenapadlo o interrupci uvažovat, že o ni nakonec žádá?" Většina žadatelek jsou - pro někoho překvapivě - ženy po třicítce, které (v manželství či mimo ně) se pokusily těhotenstvím zachránit rozpadající se vztah. Když se jim to tímto způsobem nepodařilo, těhotenství se stalo nežádoucím a žádají v zoufalství o interrupci. Ženy z Birke jim ukazují, že interrupce jejich skutečný problém neřeší, ale jen zakrývá. Snaží se řešit skutečný problém, jímž je rozpadlý vztah. Někdy je celkem snadno možné jej dát dohromady, jindy žena dospěje k závěru, že je schopna a ochotna žít i bez něj. Někdy dokonce stačí i jen materiální pomoc. Více než devadesát procent žadatelek od své žádosti nakonec ustoupí. O křesťanství ženy z Birke nemluví, přesto se vysoké procento žen nakonec ke křesťanství přikloní - většinou však až po narození dítěte, kdy neuvažují ve stresu, ale spíše s výhledem do budoucnosti.