Vatikán věděl o popírači holokaustu Williamsonovi
Stockholm (KAP) Vatikán byl podle mluvčí katolické diecéze Stockholm předem informován o tom, že lefebvristický biskup Richard Williamson je popíračem holokaustu. Informace o inkriminovaném Williamsonově televizním interview, kterou církev získala prostřednictvím svých ekumenických kontaktů, byla podle mluvčí stockholmské diecéze předána nunciovi již měsíc před odvysíláním rozhovoru. Nuncius arcibiskup Emil Paul Tscherrig podle vlastního vyjádření tuto informaci pak neprodleně předal do Říma.
Rozhovor, v němž Williamson popřel existenci nacistických plynových komor, byl odvysílán 21. ledna 2009 švédskou televizí. Tři dny poté, 24. ledna, oznámil Vatikán, že ruší exkomunikaci čtyř lefebvristických biskupů, mezi nimi Williamsona. Vatikán později prohlásil, že před zrušením exkomunikace o jeho výrocích nevěděl.
Chorvatský primas poprvé uctil oběti ustašovců
Záhřeb (KAP) Chorvatský primas, kardinál Josip Bozanić, se 24. září účastnil ekumenické bohoslužby v bývalém koncentračním táboře Jasenovac. Bylo to poprvé, co se záhřebský arcibiskup účastnil podobné vzpomínkové slavnosti.
Vyhlazovací tábor Jasenovac zřídil loutkový chorvatský stát, založený roku 1941 po vpádu nacistického Německa a jeho spojenců do Jugoslávie. Chorvatští fašisté - ustašovci - zde věznili Srby, Židy, Romy a odpůrce svého režimu. Odhady počtu zde zavražděných lidí se pohybují v rozsahu 70 až 600 tisíc.
Jedním z velitelů tábora v Jasenovaci byl františkánský kněz Miroslav Filipović, přezdívaný Bratr Satan. Filipović byl také odpovědný za strašný masakr v bosenské vesnici Drakulić 6. února 1942, při kterém byly zavražděny i všechny tamní srbské děti. Poté, co masakr vyšel najevo a dokonce sami Němci ho začali vyšetřovat, postaral se papežský nuncius v Záhřebu o to, aby byl Filipović suspendován. Po válce byl Filipović potrestán oběšením a zemřel bez známky lítosti.
Přítomnost kardinála Bozaniće na bohoslužbě v Jasenovaci uvítali srbští a židovští představitelé v Chorvatsku. Předseda chorvatské židovské obce Ivo Goldstein řekl, že by si přál, aby do Jasenovace chorvatský primas přišel již dříve, „ale lépe pozdě než vůbec."
Zemřel čínský biskup Bartoloměj Jü Čcheng-tchi
Chan-čung (Indian Catholic) Čínský katolický duchovní Bartoloměj Jü Čcheng-tchi z Chan-čungu v provincii Šen-si, který byl v roce 1981 tajně vysvěcen na biskupa, zemřel na rakovinu žaludku 14. září ve věku 90 let. Vatikánu věrný biskup strávil mnoho let pod dohledem komunistického režimu a byl vysoce respektovanou osobností čínské katolické církve. Pracoval taktéž pro smíření s čínskými úřady uznávanou „vlasteneckou" církví, která nemá plné společenství s Římem.
Pohřeb zesnulého biskupa-vyznavače se konal v jeho domovské vesnici Jü-wang a čínské úřady dovolily účast pouze asi tisícovce katolíků. Zakázaly také smuteční průvod, který je v kraji obvyklou součástí pohřbů.
Německá biskupská konference zasedala
Fulda (KAP) Ve Fuldě se konalo podzimní plenární zasedání německé biskupské konference. Její předseda, arcibiskup Robert Zollitsch, v úvodním projevu zmínil „agresivní kritiku náboženství". Kritikové žalují a zesměšňují křesťanství, a přitom jsou motivováni sebestředností a hédonismem, řekl. Jejich kritika má pak také vliv na politiku; v biologických vědách je církev vnímána jako překážka jen proto, že se jasně staví na stranu nenarozeného života.
Arcibiskup dále církev vyzval, aby brala vážně lidské hledání smyslu, dávala lidem novou naději pro „život, který se vyplatí žít" a zasazovala se za skutečně svobodnou a spravedlivou společnost. Křesťané žijí „prorocký nonkonformismus" proti „silám smrti".
Společnost se podle Zollitsche v mnohém chová příliš pragmaticky a snaží se jen udržet krátkodobě nad vodou. Přitom rezignuje na velké vize. Právě v čase globalizace se životní horizont mnoha lidí zužuje na jejich sociální okolí. Velké ideály jako lidská práva a spravedlivé uspořádání světového ekonomického řádu přitom lidé ztrácejí z pohledu.
Zollitsch se vyjádřil i k současné hospodářské krizi a řekl, že mezi jejími příčinami je i slábnoucí důraz na mravný život, a tím možná i slábnoucí víra v Boha. Mnoho lidí si totiž klade otázku, proč by se měli chovat mravně „ve světě bez velkých nadějí", když to zjevně není výhodné: „Nemá se egoista často lépe než ten, kdo se chová solidárně?"
Robert Zollitsch církev vyzval, aby neztrácela ze zřetele jádro křesťanské zvěsti a chránila křesťanskou identitu. „Cesta církve musí být cestou žité naděje," zdůraznil. Touha po naději přesahující hranice dnešního dne se totiž nenaplní ve stále větším konzumu. Církev reprezentuje boží zaslíbení. Její poselství naděje je něco úplně jiného než duchovní nabídky relaxační religiozity, řekl Zollitsch.
Papež svolal mimořádnou synodu pro Blízký Východ
Vatikán (KAP) Papež Benedikt XVI. svolal na 10. až 24. říjen 2010 mimořádnou synodu pro Blízký Východ. Ústředním tématem bude zajištění míru. V současné napjaté situaci jsou blízkovýchodní křesťané ohroženou menšinou a církve čelí též silné emigrační vlně, kdy jejich věřící utíkají do bezpečnějších zemí.
Kasper: ekumena je „staveniště církve zítřka"
Salzburg (KAP) Na setkání Iniciativy křesťanský Východ (Initiative Christlicher Orient, ICO) v Salzburgu hovořil kard. Walter Kasper, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů. Prohlásil zde, že ekumena „je staveniště církve zítřka", že je „příkazem této chvíle" a že „není volbou, ale povinností". Doslova řekl: „Ekumena není diplomacie. Není to také technika, je to umění, totiž umění překonávat nedůvěru a budovat důvěru, získávat přátele a zakládat přátelství." Podle Kaspera přitom jde o „vzdálenou přípravu budoucího, ve vlastním smyslu ekumenického koncilu, který jediný bude moci rozhodnout o tom, že budou všichni přijati do plného společenství, koinonie, komunia."
Kardinál Kasper poukázal výslovně na to, že ekumenický dialog nespočívá pouze na teologické diskusi. Vyžaduje stále nová symbolická a důvěru zakládající gesta přátelství, vyžaduje vzájemné návštěvy a překonávání vzájemného nedostatečného poznání. Úspěšný může být jen „vroste-li do pletiva osobních vztahů, sociálně-kulturní výměny a v neposlední řadě do setkání na hluboké duchovní úrovni."
Západ také musí jasně vidět, že křesťanství „začalo na Východě" a také „všechny koncily starého křesťanstva, na jejichž základech dodnes stojíme, se konaly na Východě."
Že přitom došlo k rozdělení, spojenému se symbolickým datem 1054, je vinou dlouhého „procesu vzájemného odcizení", politického, kulturního a pak i církevního. Církve si „přestaly rozumět už čistě jazykově, a proto ani správně nechápaly věroučné výroky druhé strany." Nyní tedy jde v ekumenickém dialogu podle Kaspera o opačný „proces sbližování a smiřování", k němuž nutí také sekularizace a pronikání islámu.
Církev je podle Francouzů příliš přísná na rozvedené
Paříž (KAP) Většina francouzských katolíků považuje jednání církve se znovusezdanými rozvedenými věřícími za příliš přísné. Dvě třetiny praktikujících katolíků dotázaných ve výzkumu časopisu Le Pelerin řeklo, že by v tomto ohledu měla být církev mírnější. 85 % z asi tisíce dotázaných považuje jejich nepřipouštění ke svátostem za nesrozumitelné. Na druhou stranu přes třetinu dotázaných vyjádřilo porozumění pro zákaz nového sňatku rozvedených.
Časopis Le Pelerin uvedl, že rozvodovost praktikujících katolíků, nyní 13 %, se ve Francii jen mírně liší od celkové rozvodovosti, která dnes obnáší kolem 17 %.