Zprávy

Půst za osvobození Bibi Noreenové

Islámábád (KAP) Katolický biskup islámábádský Rufin Anthony vyzval ke dni postu za osvobození Asie Bibi Noreenové, křesťanky, jež byla odsouzena k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. 30. ledna se všichni pákistánští křesťané mají modlit a postit se za záchranu 45leté matky pěti dětí. Její osvobození sice nedávno přislíbil prezident Asif Alí Zardárí, avšak jeho rozhodnutí zvrátil pákistánský nejvyšší soud v Láhauru. Pozorovatelé proto hovoří o zjevných známkách „tálibánizace" pákistánské justice.

Turecký prezident Gül kritizuje diskriminaci menšin

Štrasburk (KAP) Turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy Štrasburku otevřeně kritizoval diskriminaci křesťanů ve své zemi; doslova prohlásil, že je to „hanba". Reagoval tak na dotaz reportérů, kteří připomenuli, že turecký správní soud nedávno zabránil jmenování etnického Arména do úřední pozice. Abdullah Gül novinářům slíbil, že již brzy bude každý turecký občan mít stejné možnosti volby povolání a postupu bez ohledu na svou náboženskou příslušnost. Podrobnosti však prezident nesdělil.

Příslušníci tureckých nemuslimských minorit si již dlouho stěžují, že jim zůstává zavřena možnost úřední dráhy. V zemi neexistují žádní vysocí politici, důstojníci nebo soudci z nemuslimských skupin.

500. výročí reformace by mohlo být ekumenické

Vatikán (KAP) Papež Benedikt XVI. během setkání s vedením Sjednocené evangelicko-luteránské církve Německa (VELKD) vyzval ke společné ekumenické připomínce 500. výročí reformace v roce 2017. Nemělo by jít o triumfalistickou oslavu, ale o společnou modlitbu a prosbu o odpuštění vzájemného bezpráví i viny za rozdělení. K tomuto „očištění svědomí" by měl patřit také dialog o společných 1500 letech před reformací, zdůraznil papež.

Přes přetrvávající teologické rozdíly se v oficiálním dialogu mezi luterány a katolíky dosáhlo řady věcí, řekl Benedikt XVI., a to „posiluje naši naději v pokračování dialogu".

Vedoucí delegace VELKD biskup Johannes Friedrich ve své odpovědi mimo vyjádřil naději, že řada ekumenických textů bude zavedena do praxe církví - i s ohledem na slavení večeře Páně. Požádal také o „spolehlivé dohody ohledně společného přijímání eucharistie manželi různých konfesí" a pozval papeže Benedikta XVI., aby se podílel na plánování jubilea reformace roku 2017.

Praha: demonstrace za pronásledované křesťany

Praha (KAP) Výbor Petice na podporu pronásledovaných křesťanů zorganizoval 18. ledna na Václavském náměstí v Praze demonstraci, na které se sešlo několik set osob. Přítomni byli mimo jiné i arcibiskup Dominik Duka, biskup Václav Malý, ale i židovští představitelé jako ředitel židovského muzea Leo Pavlát či spisovatel Benjamin Kuras. Jak totiž ve svém projevu upozornil arcibiskup, protikřesťanské postoje a antisemitismus „bývají v současnosti spojené nádoby".

Petici (http://cirkev.wordpress.com/petice/) zorganizovali Ignác Pospíšil, vydavatel časopisu Duše a hvězdy, Ondřej Vaněček z občanského sdružení Res Claritatis a Petr Jurčík, předseda Mladých křesťanských demokratů. Podpisy se sbírají do března. Text petice vyjadřuje znepokojení nad sílícím pronásledováním křesťanů ve světě a požaduje po českých politicích a obhájcích lidských práv, aby mu věnovali více pozornosti.

Němečtí politici žádají konec povinného celibátu

Berlín (KAP) Osm prominentních katolických politiků německé CDU v čele s předsedou Spolkového sněmu Norbertem Lammertem podepsalo prohlášení, ve kterém biskupy a Vatikán žádají o to, aby osvědčení ženatí mužové byli připouštěni ke kněžství. Poukazují přitom na nouzi mnoha farností bez kněze, v nichž se v neděli neslaví žádná mše. Němečtí biskupové by se proto měli ve světové církvi „a především v Římě důrazně zasazovat" o možnost svěcení ženatých mužů. Případně by bylo možné dosáhnout alespoň výjimky platné pro Německo, domnívají se politikové.

Prohlášení dále poukazuje na to, že otázka „viri probati" byla diskutována již na takzvané würzburské synodě, konané v letech 1971-1975. Tehdy se ale kvůli vetu biskupů nedospělo k závěru. „Biskupové však ve svém zdůvodnění výslovně řekli, že pokud by nedostatek kněží nadále rostl, muselo by se o této otázce časem opět hovořit. A tento čas nyní skutečně nadešel," řekl jeden ze signatářů, Bernhard Vogel, který se stejně jako ostatní podepsaní politici této synody také účastnil.

„Laici, kteří se osvědčili ve služně obci," by měli být připouštěni ke kněžství, cituje prohlášení tehdejší výrok dnešního kardinála Waltera Kaspera, a připomíná i vyjádření dnešního papeže z roku 1970 o „nových formách úřadu".

¨Dokument si všímá i situace dnes aktivních duchovních. „Nemnozí kněží, kteří jsou ještě k dispozici," a jimž patří uznání a solidarita podepsaných, se kvůli stále rostoucí pracovní zátěži opotřebovávají. Nesporně proto dnes existuje „mimořádná situace pastorační nouze". Mnoha věřícím se „upírá právo na nedělní slavení mše anebo se naplnění tohoto přání neúměrně ztěžuje." To ohrožuje péči církve o spásu lidí.

Předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch řekl u příležitosti svého nástupu do úřadu roku 2008, že spojení kněžství a celibátu není teologicky nutné. To již tehdy vyvolalo diskusi mezi biskupy. Povinnost katolických kněží žít v celibátu a dodržovat sexuální zdrženlivost je v západním církevním právu všeobecně zakotvena od roku 1139.

Počet muslimů ve světě rychle poroste

Washington (KAP) Za 20 let bude podle studie amerického Pew Research Center každý čtvrtý člověk muslim. Počet muslimů poroste každoročně o 1,5 %, zatímco ostatních lidí jen o 0,7 %. To povede k tomu, že do roku 2030 počet muslimů vzroste z 1,6 na 2,2 miliardy a jejich podíl na světové populaci bude činit 26,4 %. V Evropě se počet muslimů zvýší z 44,1 na 58,2 milionu a podíl ze 6 na 8 %.

Německo: masové výstupy katolíků z církve

Freiburg (KAP) Podle freiburského sociologa Michaela Ebertze lze po skandálech kolem sexuálního zneužívání mládeže kněžími očekávat nebývale vysoký počet odchodů z církve. „Pro rok 2010 počítám s asi 200 až 250 tisíci výstupů z katolické církve. To je asi o 80 % víc než roku 2009," řekl Ebertz. Doposud rekordní roky byl v tomto smyslu 1992, kdy výstupů bylo skoro 200 000. Poprvé také vystupuje více lidí z katolické než z evangelické církve, také se prý více katolíků rozhoduje přestoupit k evangelíkům.

Jako příčinu Ebertz uvádí „silné vyhrocení krize církve následkem sexuálních násilností a jejich zamlčování představiteli církve, zejména kněžími a řeholníky," a také „veřejnou skandalizaci případů zneužívání". Za odchody stojí mj. i pocit, že „instituce církve je odpovědná za zamlčování a tabuizaci". Sociolog zdůraznil, že církev již v oblasti zvládání a prevence zneužívání dosáhla mnohé, ale že není pravda, co si myslí mnozí biskupové, že totiž krize už přešla a církev ji ustála.

Polsko: klerikalismus vadí

Varšava (KAP) Podle dvou třetin Poláků (o šest procent víc než roku 2007) hraje církev příliš velkou roli v politice. Každý čtvrtý je s rolí církve spokojen.

Podle listopadového průzkumu agentury TNS OBOP polská církev dále ztrácí důvěru: věří jí 66 % občanů, 29 % naopak jí nedůvěřuje. To je nejnižší hodnota od roku 1995; roku 2007 církvi důvěřovalo ještě 70 % lidí. Skoro polovina dotázaných ovšem věří, že státní úřady mají jednat v duchu katolické nauky.