Křesťanství na Východě v době arabského jara
Linec (KAP) Egyptský jezuita a znalec islámu P. Samir Khalil Samir, který působí jako profesor v Římě a Bejrútu a jako vatikánský poradce, přednášel v rakouském Linci na pozvání iniciativy Křesťanský Orient. Mj. uvedl, že v příštích volbách koncem listopadu v Egyptě vyhrají nejspíš islamisté, protože jejich hnutí jsou nejlépe organizovaná. Od pádu Mubarakova režimu vykrystalizovaly tři hlavní politické bloky, z nichž pouze Egyptský blok sestává z liberálních a sekularistických stran. Islámské náboženské právo šaría se již nyní stává hlavním zdrojem zákonodárství, což křesťané odmítají.
Hlavním problémem Egypta podle P. Samira je nedostatečné vzdělání. „Ačkoli máme povinnou školní docházku již 80 let, je zde pořád ještě 40 % analfabetů."
Za podstatnou příčinu vzpour v arabských zemích jezuita považuje ekonomické důvody. Proto také nepočítá s podobným vývojem v Saúdské Arábii, ačkoli zde jsou tvrdě potlačována lidská práva zejména křesťanských migrantů z Asie. Vláda však bohatství sdílí s občany.
Jako pozitivní příklad soužití křesťanů a muslimů uvedl P. Samir Libanon. Podíl křesťanů, 35 %, je nejvyšší v regionu. V parlamentu jsou však reprezentováni 50 % poslanců a místní muslimové říkají, že křesťany potřebují. Sami se snaží odvrátit zbylé křesťanské spoluobčany od emigrace, protože si cení jejich hospodářského a kulturního přínosu. „Neexistuje tam pronásledování a ni diskriminace. Je to pozitivní příklad pro muslimské země."
Křesťané v dalších zemích Východu očekávají, že budou právně a společensky zrovnoprávněni. To se prý projevilo i na blízkovýchodní biskupské synodě, která se konala ve Vatikánu v říjnu 2010.
Mše za oběti heydrichiády
Praha (KAP) Pražský arcibiskup Dominik Duka sloužil v katedrále sv. Víta bohoslužbu na památku 294 českých vlastenců a jejich rodinných příslušníků, kteří byli v letech 1942 až 1944 popraveni v Mauthausenu jako oběti heydrichiády, pronásledování vyvolaného atentátem na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Duka tím navázal na tradici, již zahájil po válce kněz a parašutista Josef Pojar, kterou však ukončil komunistický puč roku 1948. Vzpomínka patřila jak katolickým obětem heydrichiády, tak také „českým protestantům, pravoslavným, vlastencům židovského vyznání i nenáboženským humanistům," kteří byli mezi zavražděnými.
Mezináboženské mírové setkání v Assisi
Assisi (KAP) Za účasti papeže Benedikta XVI. se v italském Assisi sešlo asi 300 zástupců dvanácti náboženských směrů, tří desítek křesťanských církví a agnostických filosofů. Schválili společný dvanáctibodový dokument odsuzující násilí, války a terorismus a podporující svobodu a mír, jež lze zaručit jen na základě vzájemné důvěry. Výslovně účastníci odsoudili ospravedlňování jakéhokoli násilí náboženstvím a Bohem a slíbili si vzájemné odpuštění omylů a předsudků z minulosti. Tradici mezináboženských setkání v Assisi zahájil před 25 lety papež Jan Pavel II.
Vyšetřování londýnských benediktinů Vatikánem
Londýn (KAP) Vatikánem sestavený vyšetřovací tým má prověřit podezření, která se objevila kolem renomované londýnské školy Saint Benedict's School, vedené benediktiny. Bývalý rektor David Pearce je obviněn, že déle než čtyři desetiletí sexuálně zneužíval žáky. Navíc bývalý opat londýnského kláštera Laurence Soper prý zmizel z římského benediktinského řádového domu a zdržuje se na neznámém místě, aby se vyhnul obvinění se zneužívání dětí. Plánovaná apoštolská vizitace je prvním podobně vedeným vyšetřováním zneužívání ve Velké Británii. Tým vyšetřovatelů údajně povedou biskup a právník John Arnold a benediktinský opat Richard Yeo, závěry a doporučení budou předány vatikánské Kongregaci pro věrouku.
Spor o „ekumenizaci" dublinské katedrály
Dublin (KAP) Robert MacCarthy, děkan anglikánské katedrály sv. Patrika v Dublinu, navrhl, aby se jeho chrám změnil na „národní katedrálu" pro všechny irské křesťany a mohli v ní sloužit bohoslužby vedle anglikánů také katolíci a presbyteriáni. Svůj návrh zaslal všem kandidátům na úřad irského prezidenta před letošními prezidentskými volbami a požádal je o vyjádření. Jeho návrh ovšem narazil na rozhodný odpor ze strany dómské kapituly a řady dalších irských anglikánů. Děkan MacCarthy totiž svůj návrh zveřejnil, aniž by jej předtím projednal s kapitulou a vedením církve.
Anglický čekatel trůnu si již smí vzít katolíka
Londýn (KAP) Šestnáct států britského společenství národů (Commonwealth) se v australském Perthu dohodlo na modernizaci zákona, který upravuje následnictví britského trůnu. Vedle přednosti mužských sourozenců před ženskými bylo také zrušeno ustanovení z roku 1701, které stanovilo, že kandidát trůnu ztrácí právo následnictví, pokud vstoupí do manželství s katolíkem. Britský premiér David Cameron rozhodnutí uvítal slovy „představa, že se mladší syn stane králem místo starší dcery jen proto, že je muž, anebo že si budoucí monarcha smí vzít příslušníka jakékoli víry, jen ne katolíka - to je myšlení, které se nehodí k moderním zemím, jimiž jsme se stali." Zároveň zdůraznil, že i nadále musí budoucí monarcha být ve společenství víry s anglikánskou církví, „protože je hlavou této církve".
Změnu zákona přivítal za katolickou církev arcibiskup Vincent Nichols, předseda biskupské konference Anglie a Walesu, jako „odstranění nespravedlivé diskriminace".
Odstranění zákazu manželství s katolíky se v britských politických kruzích diskutovalo již několik let, anglikánská církev proti návrhu argumentovala římskokatolickým církevním právem, podle něhož se katolický partner v nábožensky smíšených manželstvích má zasazovat za katolický křest a výchovu dětí. To by pak mohlo časem vést k tomu, že by na špici anglikánské státní církve stanul katolický monarcha, který by ovšem musel formálně jmenovat anglikánské biskupy.
Irské řády postižené skandály prodávají majetek
Dublin (KAP) Osmnáct katolických řeholních společenství v Irsku, postižených sexuálními skandály, jež je nutí platit náhrady postiženým, prodalo v uplynulé dekádě pozemky v celkové hodnotě přes 667 milionů euro. Uvedl to deník Irish Examiner. Přesto řádům stále zůstává většina jejich majetku.
V minulosti církev v Irsku vlastnila 10 700 nemovitostí a řídila téměř 6700 škol a náboženských institucí. Podle irské biskupské konference se připravuje transformace, která většinu nemovitostí převede do podoby nadací.
Ostatky císaře Karla I. v Bratislavě
Bratislava (KAP) Dóm sv. Martina v Bratislavě získal relikvii posledního habsburského císaře Karla I., který zemřel roku 1922 v portugalském exilu a byl roku 2004 papežem Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného. Arcibiskup Stanislav Zvolenský relikvii přivítal během slavnostní latinské mše konané při příležitosti 100. výročí svatby Karla a Zity Bourbonsko-Parmské 21. října 1911. Karlovu relikvii, umístěnou nyní na oltáři Svatého kříže, chrámu darovala rodina blahoslaveného a do Bratislavy ji přivezl Michael Habsburg-Lothringen. V promluvě Zvolský zdůraznil, že se Karel I. v „jím nechtěné" první světové válce snažil o co nejhumánnější válčení a snažil se o uzavření míru.
Výstava o Josefu Beranovi v Miláně
Milán-Praha (KAP) Milánská Biblioteca Ambrosiana uspořádala mimořádnou výstavu o českém vyznavači kard. Josefu Beranovi (1888-1969) u příležitosti 100. výročí jeho kněžského svěcení. Výstavu otevřel pražský arcibiskup Dominik Duka, který na zdejší Univerzitě Sacro Cuore rovněž pronesl přednášku o kulturní a náboženské jednotě Evropy.