Neshoda kardinálů o výklad koncilu
Řím (KAP) Církevní historik kardinál Walter Brandmüller odmítl tvrzení jiného kardinála, Kurta Kocha, o „naprosté závaznosti" prohlášení druhého vatikánského koncilu o vztahu k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate. Během prezentace knihy Klíče Benedikta XVI. k interpretaci druhého vatikánského koncilu, jíž je spoluautorem, Brandmüller podle tiskové agentury APIC řekl, že koncilové prohlášení z roku 1965 nemá charakter naukové autority závazné pro každého věřícího.
Spor je důležitý v kontextu rozhovorů Vatikánu s lefebvristickým bratrstvem sv. Pia X. Tradicionalisté z tohoto společenství, jež se oddělilo od Říma roku 1988, totiž většinou deklaraci Nostra Aetate odmítají pro její poměrně vstřícný postoj k židům a dalším nekřesťanům. Kardinál Koch, který je ve Vatikánu odpovědný za ekumenický dialog, přitom již dříve jasně prohlásil, že lefebvristé v případě smíření s Římem musejí akceptovat dialog se židovstvím: „Rozhodnutí učitelského úřadu církve jsou pro každého katolíka závazná. Včetně druhého vatikánského koncilu a všech jeho textů."
Kardinál Brandmüller naopak zdůraznil, že doufá v úspěšný výsledek pokusu o sjednocení s bratrstvem sv. Pia X. a že východiskem „plodného dialogu" s tradicionalisty musí být „historická podmíněnost" každého koncilu.
43 katolických institucí žaluje vládu USA
Washington (KAP) 43 katolických institucí a diecézí v USA podává žalobu proti některým z reformních opatření prezidenta Baracka Obamy v oblasti zdravotní péče. Jejich uplatnění by totiž znamenalo, že tito zaměstnavatelé by museli svým zaměstnancům nabízet a spolufinancovat zdravotní pojištění, které kryje rovněž zákroky odmítané katolickou církví, jako je antikoncepce, sterilizace anebo hormonální přípravky k zamezení otěhotnění po pohlavním styku.
Spor o reformu zdravotního pojištění se táhne již o začátku roku. Vyjednávání mezi církví a Kongresem o této otázce jsou doposud bez výsledků a katolická církev v plánované reformě spatřuje ohrožení náboženské svobody. Církevní zařízení v úzkém smyslu sice antikoncepci financovat nemusí, ale zákon se vztahuje na instituce zřizované církví, jako jsou nemocnice a univerzity. Biskupská konference v USA proto zřídila „ad hoc komisi pro náboženskou svobodu" a mezi 21. červnem a 4. červencem plánuje celonárodní kampaň, která má Američany upozornit na náboženská práva.
„Vatileaks":
Zatčen papežův komorník
Vatikán (ČTK) Ve Vatikánu byl zatčen a obviněn Paolo Gabriele (46), od roku 2006 komorník papeže Benedikta XVI. V jeho bytě byly údajně nalezeny četné důvěrné vatikánské dokumenty. Komorník je podezřelý, že stojí za vynášením informací z papežova prostředí do světových médií; kauza se nazývá „Vatileaks". V případě odsouzení Gabrielemu hrozí až 30 let vězení.
Německé církve vyzývají k boji proti rasismu
Bonn (KAP) Křesťanské církve Německa vyzvaly vzhledem k současným extremistickým rejdům k občanské odvaze. Společné prohlášení uveřejněné v Bonnu a Hannoveru u příležitosti „Týdne vztahů mezi kulturami" (www.interkulturellewoche.de) apeluje na politiky, aby nevnímali přistěhovalce pouze z hlediska jejich užitečnosti, ale aby se orientovali také podle humanitárních standardů. Církve požadují, aby předpisy upravující povolení k pobytu v Německu byly důkladně přepracovány v duchu humanity tak, aby „také staří, slabí, nemocní a rodiče-samoživitelé měli šanci." Je také důležité „odhalovat otevřený i skrytý rasismus a zkoušet protistrategie, umožňující Německu, aby se i dále vyvíjelo jako otevřená, svobodná a demokratická společnost." Vedoucí představitelé německých evangelických, katolických i pravoslavných křesťanů pak vyzvali své krajany, aby „proti každému projevu nepřátelství k člověku vystupovali s občanskou odvahou." V otázce přistěhovalectví do EU také Německo musí převzít více odpovědnosti: „Velké státy ve středu Evropy nesmí svou odpovědnost za ochranu uprchlíků přesouvat na hraniční státy nebo dokonce na země sousedící s Evropskou unií."
Situace církve v Turecku se zlepšuje
Benátky-Istanbul (KAP) Istanbulský apoštolský vikář, biskup Louis Pelatre, se v rozhovoru pro agenturu Oasis vyjádřil o situaci katolické církve v Turecku s mírným optimismem. „Musíme mít trpělivost, ale pozitivní znamení nechybí," řekl mimo jiné. Například byli katoličtí biskupové přizváni k diskusím o podobě nové turecké ústavy. Národní shromáždění v Ankaře se nejdříve v této věci obrátilo na vůdce řeckopravoslavné, arménské apoštolské a syrskopravoslavné církve, na podnět apoštolského nuncia však byli pak ke konzultacím pozváni i katolíci.
Za ústřední problém katolické církve v Turecku označil biskup Pelatre to, že v zemi není právně uznána: „Oficiálně neexistujeme, ale jsme zde." Pravděpodobně turecká církev časem přijme podobný status jako ve Francii, kde po odluce z roku 1905 není katolická církev jako taková rovněž uznávána, existují však diecézní náboženská sdružení („associations cultuelles"), jež mají schopnost vstupovat do právních vztahů, jako jsou koupě, prodeje a pronájmy. V současnosti si však apoštolský vikář dokonce ani nemůže pro své oficiální aktivity otevřít účet v bance, protože ani jeho církev, ani jeho úřad z právního hlediska neexistují, takže je nucen používat svůj soukromý bankovní účet, což je velmi nepohodlné.
Podobně neřešená je situace v oblasti pozemků a nemovitostí. Katolické kláštery a kostely v Turecku vesměs existovaly už v dobách Osmanské říše, tedy před rokem 1923, Jejich nároky na vlastní majetek však jsou neustále zpochybňovány.
Během konzultací o ústavě v Ankaře se ukázalo, že situaci církví nebude možné řešit v ústavě, mluví se proto o obyčejném zákoně. Biskup Pelatre je však skeptický, že se podaří takový zákon přijmout. Jako základní příčinu překážek cítí obavu muslimů z křesťanského proselytismu. Proto také podporuje přistoupení Turecka k EU; od toho očekává, že „ulehčí řešení našich problémů".
Slovensko: společná modlitba poslanců
Bratislava (KAP) V budově slovenského parlamentu se v prostorách křesťanskodemokratického klubu (KDH) konala první společná modlitba poslanců. Účastnilo se jí osm lidí, sedm z opozice a jeden z vládní sociálnědemokratické strany. Krátká pobožnost se má během zasedání parlamentu konat vždy o polední přestávce. Josef Mikloško, poslanec za KDH k tomu řekl, že taková modlitba není žádná senzace, ale koná se v téměř všech parlamentech světa. Křesťané jsou v každé z parlamentních stran a vítání jsou i buddhisté a ateisté. Iniciátorem setkání je strana Obyčajní ľudia.
Brno: založena škola církevního práva
Brno V moravské metropoli Brně byla založena Akademie kanonického práva, jejímž posláním je „poskytovat odbornou pomoc věřícím, kteří pracují na církevních soudech nebo vykonávají činnost v jiných oborech kanonického práva", zprostředkovávat „studium ve studijních programech kanonického práva" a poskytovat „duchovní podporu pracovníkům církevních soudů v rozvoji a ve zvyšování úrovně jejich vzdělanosti v oblasti kanonického práva". Prezidentem nové akademie se stal soudní vikář Diecézního církevního soudu v v Brně Mons. Karel Orlita. Podle něho projekt vznikl „z přesvědčení, že kanonické právo má nezastupitelné postavení v životě církve a zaujímá v ní úlohu, kterou papež Pavel VI. označil jako diakonii práva." Právo je „nástrojem růstu církevního společenství ke svatosti ... v konkrétních dimenzích každodenního života."