Zprávy

Vatikánský bankéř vyšetřován ve dvou kauzách

Řím (KAP) Bývalý ředitel Vatikánské banky (IOR) Ettore Gotti Tedeschi, nedávno správní radou IOR propuštěný „pro nedostatečné plnění pracovních povinností", byl vyslýchán italskými vyšetřovateli a jeho byt i kancelář byly prohledány. Policisté se zabývají podezřením, že italský letecký a zbrojní koncern Finmecanicca s pomocí španělské banky Santander zřídil černá konta určená k podplácení při získávání zakázek v zahraničí. Gotti Tedeschi působil jako zástupce banky Santander v Itálii. Kromě toho se proti němu v Itálii vede již od roku 2010 nezávislé vyšetřování spojené s podezřením, že přes Vatikánskou banku pral špinavé peníze.

Sám Gotti Tedeschi považuje své propuštění z vatikánských služeb za nespravedlivé a tvrdí, že je obětí toho, že usiloval o větší transparentnost.

Maďarské katolické rádio vysílá ze Slovenska

Bratislava-Budapešť (KAP) Trnavský arcibiskup Róbert Bezák otevřel v Komárně studio budapešťské katolické rozhlasové stanice Mária Rádió. V arcidiecézi Trnava žije mnoho maďarsky hovořících věřících, kterým má rozhlasová stanice sloužit. Ze studia při místním kostele sv. Ondřeje se budou zprávy za Slovenska přenášet do centrály v Budapešti a budou je moci slyšet i v jiných oblastech s maďarskou menšinou, především v Rumunsku a Srbsku. Od července se ze Slovenska budou do celé maďarské jazykové oblasti vysílat i bohoslužby.

Turecko: skandální otázka u přijímacích zkoušek

Istanbul (KAP) Ve standardizovaných přijímacích zkouškách na turecká gymnázia, které absolvoval asi milión žáků, se letos mezi jiným objevila otázka, jak se turecký lid vyrovnal s tím, když mu během první světové války vpadli do zad Arméni a Řekové, kteří se spojili s nepřítelem. Otázka tedy automaticky předpokládala, že tyto křesťanské menšiny byly vlastizrádci. Věc vyšla najevo, když otec jedné žákyně v Istanbulu podal na ministerstvo školství žalobu pro podněcování národnostní nenávisti.

Legenda o „ráně dýkou do zad" se po desetiletí požívá v tureckém dějepisectví a školním vyučování jako omluva masakrů, kterých se tehdy Turci na Arménech a dalších křesťanských menšinách dopustili. V poslední době během procesu demokratizace a pod tlakem veřejné diskuse byla tato verze z většiny učebnic odstraněna. Dodnes však turecká vláda odmítá přijmout odpovědnost za genocidu, které podle odhadů padlo za oběť asi 1,5 milionu lidí.

Akademici: transparentní jmenování biskupů

Vídeň (KAP) Svaz katolických akademiků Rakouska (Katholische Akademikerverband Österreichs, KAVÖ) žádá vzhledem k současným sporům v tamní církvi otevřený dialog „bez předchozích podmínek ze strany biskupů, kněží i laiků". Zároveň tato vysokoškolská organizace žádá i „transparentnost při jmenování biskupů". Výběr kandidátů se má dít „při transparentním zapojení příslušných diecézí", jelikož „úzké spojení mezi diecézí a biskupem" je podle akademiků základem „věrohodného a misijního vyzařování života církve". Svaz se přitom odvolává na slova papeže Lva Velikého (+ 461): „Kdo má být představeným všech, má být všemi volen." Pouze zapojení diecézí do výběru podle KAVÖ „zajistí, aby noví biskupové v jednotě s lidem církve mohli rozvinout plodné působení." V Rakousku se v nejbližší budoucnosti očekávají tři nová jmenování biskupů, a sice v solnohradské arcidiecézi a v diecézích Štýrský Hradec a Feldkirch.

Vatikán má konkordát s Černou horou

Vatikán (KAP) Vatikán a Černá hora uzavřely dohodu o právním postavení katolické církve v této jihoevropské republice. Výměnou ratifikačních dokladů mezi kardinálem státním sekretářem Tarcisiem Bertonem a černohorským prezidentem Filipem Vujanovićem smlouva, dojednaná již před rokem, vstoupila v platnost. Smlouva ošetřuje působení církve jak v oblasti kultu, tak i v sociálních službách, vzdělávání a kultuře.

Černá hora je převážně pravoslavný stát, z jejích 730 000 obyvatel je jen asi 21 000 katolíků. Samostatnost získala roku 2006 odtržením od Srbska, brzy poté navázala diplomatické vztahy s Vatikánem.

První konzervativní rabínský seminář v Evropě

Berlín (KAP) V německé Postupimi vznikl první konzervativní rabínský seminář na evropské půdě, Zacharias Frankel Campus Europe. Jde o pobočku losangeleské rabínské školy Ziegler School. Seminář je pojmenován po zakladateli konzervativního židovství a někdejším vrchním rabínovi Drážďan, Lipska a Vratislavi Zachariasi Frankelovi (1801-1875). Konzervativní židovství hledá střední cestu mezi židovskou ortodoxií a liberálním judaismem. Stejně jako již existující postupimský liberální rabínský seminář Abraham-Geiger-Kolleg chce nová škola spolupracovat s postupimskou univerzitou.

Freiburg: Jiné zacházení kněží s rozvedenými

Berlín (KAP) Třináct kněží německé katolické arcidiecéze Freiburg sepsalo a na internetu vystavilo požadavek, aby církev změnila zacházení s lidmi, kteří se po rozvodu znovu ožení či vdají. Jejich žádost, aby těmto lidem nebylo bráněno přijímat eucharistii, podepsalo mezitím dalších asi 200 duchov-ních. Současně mnozí dali najevo, že v rozporu s předpisy ve svých farnostech znovusezdaným rozvedeným účast na svátosti dovolují.

Freiburský arcibiskup a předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch přislíbil, že bude spolu se signatáři freiburské farářské iniciativy pracovat na rozvoji pastorace rozvedených věřících žijících v dalších manželstvích. Podle něj je se signatáři zajedno v tom, že je potřeba v dohledné době dospět k řešení, jež bude „v souladu s evangeliem i církevním právem". Zollitsch se také sešel s osmi iniciátory kněžského prohlášení a jednal s nimi dvě hodiny.

Protože manželství je podle katolického učení nerozlučitelné, jsou lidé, kteří uzavřou další civilní sňatek po rozvodu, vyloučeni z přijímání eucharistie, ale i od zpovědi, jelikož podle církevního práva trvale žijí ve stavu těžkého hříchu.

Kontroverzní biskup Milovan odstoupil

Vatikán-Záhřeb (KAP) Papež Benedikt XVI. přijal rezignaci biskupa porečsko-pulské diecéze Ivana Milovana (71). Biskup se loni zapletl do právního sporu o nemovitosti mezi diecézí a jedním severoitalským benediktinským klášterem. Poté, co odmítl podepsat dohodu, jež byla vyjednána s pomocí Vatikánu, jmenoval Řím zvláštního komisaře, který dohodu podepsal místo něj.

Již loni v listopadu dostal Milovan pomocného biskupa, jímž je Dražen Kutleša (44), který se teď stal Milovanovým nástupcem. Kutleša předtím působil ve Vatikánu na Kongregaci pro biskupy.

Ve sporu trvajícím od roku 2004 jde o 250 hektarů s klášterní budovou a vilou na nejlepším místě istrijského pobřeží. Komunisté majetek roku 1948 církvi odebrali a po rozpadu Jugoslávie jej Chorvatsko vrátilo místní diecézi. Klášter však pozemek vlastnil již v 19. století. Spor mezi klášterem a diecézí kvůli Milovanově neochotě podpořit názor Vatikánu eskaloval v chorvatských médiích, ta brojila proti „italizaci" údajného chorvatského vlastnictví, a toto stanovisko nyní zastává i chorvatská vláda.

Sýrie: ohrožení křesťanů

Vatikán (KAP) Křesťané v Sýrii jsou terčem radikálních islamistů, kteří na nich chtějí pomstít masakr v Húlá. Podle zdrojů Vatikánu jich také stále více prchá ze země. V situaci hrozící občanské války navíc pociťují silný tlak jak ze strany opozice, která násilně verbuje mladé muže z jejich řad, tak i ze strany Asadova režimu.

Zemřel Jan Dobrovolský

Praha (pH) 11. června 2012 zemřel ve věku 80 let nestor české ekumény Jan Dobrovolský. Koncem 60. let, v době po II. vatikánském koncilu, která se v naší zemi kryla s politickým uvolňováním, působil v Uhříněvsi evangelický farář Jiří Petřík. Katolík Jan Dobrovolský se stal jeho zetěm a společně zde organizovali ekumenická setkávání. Jejich náplní byla modlitba, kázání či přednáška a diskuse. Zúčastňovalo se 20-30 osob většinou dojíždějících z Prahy, z katolické strany laici. S postupující normalizací se setkávání přesunula do Prahy do bytu manželů Gottwaldových (on evangelík, ona katolička). Významnou roli zde sehrál evangelický farář Miroslav Heryán.

Jan Dobrovolský byl pasířem. Krátce po sametové revoluci znovuinstaloval v Bratislavě na nábřeží Dunaje sochu československé státnosti - několik metrů vysokého bronzo-vého lva. Během práce uvnitř sochy mu ujel žebřík a Jan utrpěl zranění s trvalými následky.

Ačkoli neměl lehký život, byl Jan Dobrovolský „nenapravitelným" optimistou. Ekuméně se věnoval celý život. V posledních létech i v českém regionu Mezinárodního ekumenického sdružení (IEF). Pokud mu zdraví dovolilo, nechyběl na žádném setkání.