Zprávy

140 pravoslavných biskupů připravuje koncil

Istanbul (KAP/KNA) V Istanbulu koná zasedání 140 biskupů pro přípravu panortodoxního koncilu plánovaného na rok 2016. Biskupy pozval konstantinopolský patriarcha Bartoloměj. 1. září se konal den modliteb za záchranu stvoření, ke kterému se letos na papežovo přání poprvé připojila i katolická církev.

Plánovaný termín zahájení koncilu jsou letnice 2016. Bylo by to první všeobecné setkání pravoslavných biskupů za více než tisíciletí. Poslední koncil, na němž se zástupci východní i západní církve společně radili o otázkách víry, byl druhý koncil v Niceji (dnes Iznik jižně od Istanbulu) roku 787. Pravoslavní někdy za celocírkevní koncil uznávají i čtvrtý konstantinopolský sněm z let 879/880.

Všepravoslavné setkání se plánuje od roku 1961 a myšlenku samotnou vyslovil již na počátku 20. století konstantinopolský patriarcha Jáchim III., ale dosud se podobný koncil nepodařilo uskutečnit. Kvůli řadě nevyřešených sporů je otázkou, zda se podaří dodržet časový plán. Sporný je i výběr témat. Ruská pravoslavná církev trvá na tom, že se má diskutovat jen o otázkách, se kterými souhlasí všechny národní pravoslavné církve. Velmi konfliktní je také postoj k pravoslavným církvím na Ukrajině a k řeckokatolické církvi.

Na světě je 60 milionů válečných uprchlíků

Vídeň (KAP) Ve Vídni se konala tisková konference, na které hovořili šéf zahraniční pomoci katolické humanitární organizace Caritas Christoph Schweifer a odborník na utečence Kilian Kleinschmidt. Současné evropské uprchlické krizi by se podle nich dalo zabránit, jen kdyby Západ investoval do krizových regionů Blízkého Východu, aby lidé přestali toužit odtud utíkat.

Podle Kleinschmidta je v současnosti na útěku před válkami asi 60 milionů lidí. Jenom v samotné Sýrii je to 12 milionů, z toho 4 miliony utekly do zahraničí a zbytek se přesunul do bezpečnějších regionů Sýrie samotné. Mezinárodní pomoc pro ně je zcela nedostatečná. V utečeneckém táboře, který Kleinschmidt v letech 2013–2014 řídil, se omezení finanční pomoci uprchlíkům ze strany Světového potravinového programu OSN projevilo drasticky: „Rodiny jedly méně, děti opustily školu a musely si někde najít práci. Dívky se vdávaly již ve 14 letech, aby se o ně staral někdo jiný.“ Mnohé skončily také jako prostitutky. Polovina uprchlických rodin v Jordánsku přiznává, že aspoň jedno z jejich dětí musí pracovat, aby se rodina uživila. Práce uprchlíků je v Jordánsku zakázána, ale děti jsou hůře odhalitelné než dospělí.

O novém plotu proti uprchlíkům, který buduje Maďarsko na hranicích se Srbskem se experti vyjádřili skepticky, protože utečenci si do západní Evropy najdou cestu jinudy. Jedním z hlavních důvodů, proč sem míří, je podle Schweifera to, „že doma nevidí žádnou perspektivu pro své děti“. Například 2,7 milionu syrských dětí dnes nemůže řádně navštěvovat školu. Jen v Jordánsku je asi 1,5 milionu syrských uprchlíků, z toho polovina dětí, a to znamená, že malé Jordánsko má zoufalý nedostatek kapacit, a přitom nedostává zdaleka dostatečnou pomoc ze Západu.

Útok na dva křesťanské chrámy v Damašku

Vatikán (KAP) Minometné granáty vystřelené zřejmě z pozic protiassadovských milic poškodily v Damašku dva chrámy: maronitskou katedrálu a poblíž se nacházející katolický farní kostel. Zemřelo přitom 9 lidí a asi 50 bylo zraněno. Sdělil to maronitský arcibiskup Samir Nassar. Lidé všude v Damašku žijí podle něj pod hrozbou bombardování: „je to jako ruská ruleta, vždy nepředvídatelné“.

Maronitská damašská arcidiecéze čítá podle oficiálních údajů 15 tisíc věřících, syrskokatolická 14 tisíc a melchité, jejichž hlavou je v Damašku sídlící patriarcha Gregoire III. Laham, mají asi 3000 věřících.

Rekviem za mrtvé arménské patriarchy

Vídeň (KAP) Delegace kilikijského arménského patriarchátu sloužila předposlední srpnovou neděli v ruinách katedrály v tureckém Kozanu (dříve Sis) zádušní bohoslužbu za arménské patriarchy (katholikoi), kteří zde působili v letech 1293 až 1915. Od chvíle, kdy odsud v roce 1921 odešly francouzské jednotky, to bylo poprvé, kdy na tomto místě zazněly arménské liturgické hymny. Arménská církev nyní soudní cestou žádá o to, aby se jí pozemek bývalé katedrály a paláce patriarchy po stu letech od zabavení vrátil.

Arméni si také připomněli 70. výročí úmrtí pražského německy píšícího spisovatele Franze Werfela, který ve 30. letech upozornil svět na genocidu východních křesťanů prováděnou Osmany během první světové války, jež vedla k vymizení Arménů z řady oblastí v Turecku.

Indie: roste podíl muslimů, hinduistů ubývá

New Delhi (KAP/KNA) Indie uveřejnila výsledky sčítání lidu podle náboženství z roku 2011. Ukazuje se, že ve srovnání s rokem 2001 narostl podíl muslimů a klesla váha tradičních náboženství indického poloostrova, hinduistů, buddhistů a sikhů. Podíl křesťanů, s odstupem třetí největší skupiny za hinduisty (79.8 %) a muslimy (14,2 %), zůstává ustálený na 2,3 %, což znamená 27,8 milionu lidí. Celkově populace Indie za 10 let vzrostla o 17,7 %, ale muslimů je tam o 24,6 % víc než v roce 2001.

Kardinál Levada řídil pod vlivem alkoholu

Washington (KAP/KNA) Kardinál William Levada (79), bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, byl havajskou policií přistižen, jak pod vlivem alkoholu řídí auto. Byl propuštěn na kauci 500 dolarů, svého jednání litoval a slíbil, že bude „plně spolupracovat s úřady“.

Zajímavé je, že Levadův současný nástupce na arcibiskupském stolci v San Franciscu, Salvatore Joseph Cordileone, byl podle deníku Washington Post odsouzen roku 2012 na tři roky podmíněně rovněž kvůli alkoholu za volantem.

Protižidovský kult v Rakousku vadí církvi

Vídeň (CIG) Protižidovský kult Anderla z Rinnu, tříletého chlapce, který byl roku 1462 podle legendy ze 17. století rituálně zavražděn židy, je z církevního hlediska mrtvý. Jasně to řekl innsbrucký biskup Manfred Scheuer. Malé soukromé iniciativy, které se snaží tento kult dále pěstovat, „se jednoznačně staví mimo společenství církve“, říká se v biskupském oběžníku namířenému proti poutím k „židovskému kameni“. Už roku 1985 Scheuerův předchůdce Reinhold Stecher tyto „pouti“ označil za církevně nepřípustné a roku 1994 je po mnoha diskusích zakázal.

Demonstrace a mše za mrtvé utečence

Vídeň (KAP) Na dálnici ve východním Rakousku bylo 27. srpna nalezeno odstavené nákladní auto, v němž byly natěsnány mrtvoly 71 utečenců pravděpodobně ze Sýrie, kteří se ve vzduchotěsném autě udusili.

Na památku obětí převaděčů a za lepší zacházení s uprchlíky se 1. září konala v centru Vídně demonstrace, na níž se shromáždilo asi 20 tisíc lidí. Následovala bohoslužba v katedrále sv. Štěpána, kterou vedl vídeňský arcibiskup kardinál Schönborn. Mše se mimo jiné účastnila téměř celá rakouská vláda v čele s kancléřem Wernerem Faymannem a vicekancléřem Reinhold em Mitterlehnerem.

„Už je toho dost! Dost umírání, dost utrpení a pronásledování. Nemůžeme se už dívat stranou,“ zahájil kardinál bohoslužbu. Během úvodní promluvy řekl mimo jiné, že je na čase „vytrhnout se ze letargie a rozhodně se postavit snad největší humanitární výzvě, jaké Evropa v posledních dekádách čelí.“ To je možné pouze společně, pomocí spolupráce států, obcí a náboženských společností. „Můžeme připustit, že je to obtížné. Můžeme pojmenovat obavy a starosti. Ale dívat se stranou už nejde,“ řekl dále Schönborn. Podle kardinála je dostatek dobré vůle a dost možností, aby se tato výzva dala řešit.