Dohoda o klimatu má podporu papeže
Vatikán (KAP) Papež František podpořil dohodu o klimatických změnách, kterou na pařížské konferenci uzavřelo 195 států. Signatáři se zavázali, že se budou snažit, aby globální teplota nevystoupila více než dva stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí, a pokud možno ne o víc než 1,5 stupně. František konferenci od počátku podporoval a po jejím skončení prohlásil, že celé mezinárodní společenství musí usilovně „pokračovat ve znamení stále účinnější solidarity“. Také hovořil o tom, že zvláště je třeba pomoci nejpostiženějším zemím.
Rozhovor kardinála Schönborna pro Týždeň
Bratislava (KAP) Vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn poskytl rozhovor slovenskému časopisu Týždeň (vyšel 13. 12.). Mimo jiné se zabýval otázkou uprchlíků:
„Utečenecká skúsenosť je vpísaná do srdca kresťanskej skúsenosti. A aj do srdca židovskej skúsenosti. Židovský ľud musel opustiť Svätú zem, bol deportovaný do Babylonu, do Asýrie. Pre židovsko-kresťanskú tradíciu je teda starosť o utečencov čímsi elementárnym. A v mnohých európskych krajinách, hoci v nich bola kresťanská viera oslabená, ostávajú tieto kresťanské hodnoty naozaj prítomné.“
Kardinál dále kritizoval vlády postkomunistických zemí, které se zdráhají utečencům pomoci: „Všetci sme podpísali Všeobecnú deklaráciu ľudských práv a Európsky dohovor o ochrane ľudských práv a slobôd. A tu predsa stojíme pred základným ľudským právom človeka, ktorý sa nachádza v ohrození. Má byť prijatý bez ohľadu na náboženstvo, vek či rasu. Pravdaže, ide tu o poskytnutie azylu a keď dôvody azylu pominú, nech sa páči, vtedy možno tých ľudí poslať späť. No dovtedy ich treba prijať. Podľa mňa sú teda krajiny V4, hoci samy prežili veľa utrpenia, zaslepené hanebnou propagandou.“ „Pochádzam z Československa, a preto sa hlboko hanbím za tento postoj. Je strašné, že sa opiera o takzvané kresťanské argumenty, podľa ktorých nechceme byť islamizovaní. Strašné. Mojou prvou odpoveďou sú moje osobné spomienky. Mal som jedenásť rokov, keď k nám počas povstania v roku 1956 prišli Maďari. Všade navôkol boli utečenci. Boli ich tisíce. Niektorí moji príbuzní išli k rieke pomáhať im prejsť hranicu. Žili sme vtedy v malom mestečku, kde sme im poskytli každý možný priestor: telocvičňu, farské priestory. Bolo úplnou samozrejmosťou pomáhať. Potom prišiel rok 1968, keď k nám po tisícoch prichádzali československí utečenci. Potom rok 1981 a vyhlásenie výnimočného stavu v Poľsku, a znovu prichádzali utečenci. V roku 1991 prišli utečenci z Juhoslávie, najmä tisíce ľudí z Bosny. Niekto by možno povedal, že to boli kresťania. Vôbec nie. Nešlo vôbec o to, či boli kresťanmi. Boli to ľudia v núdzi. O tom je Evanjelium. Toto samo je Evanjelium. ,Bol som utečencom a ty si mi pomohol,‘ tieto slová mi raz povie Ježiš pri poslednom súde. Som naozaj pobúrený postojom krajín Vyšehradskej štvorky k utečencom.“ (Přejato z http://www.tyzden.sk/casopis/28643/co-sa-to-prosim-vas-stalo/)
Nový primas Belgie
Brusel (KAP) Josef De Kesel (68) se stal novým arcibiskupem Bruselu a primasem Belgie. Slavnostní ceremonie uvedení do úřadu se odehrála za přítomnosti královského páru a dalších nejvyšších představitelů země. Během svého prvního kázání v nové roli De Kesel zdůraznil křesťanskou odpovědnost a solidaritu vůči všem lidem bez ohledu na víru a přesvědčení.
Minulé období, kdy byl arcibiskupem Andre-Joseph Leonard (75), bylo pro belgickou katolickou církev obtížné. Kromě skandálů kolem sexuálního zneužívání mládeže duchovními (včetně biskupa Rogera Vangheluweho, jenž zneužíval svého synovce) k tomu přispěly i nešťastné výroky arcibiskupa Leonarda o morálce, homosexualitě a nemoci AIDS. To silně poškodilo pověst belgické katolické církve a hlavním úkolem nového arcibiskupa je situaci napravit.
Anglikáni prosazují zákaz homo-sňatků kněží
Londýn (KAP) Anglikánská diecéze Winchester zakázala vykonávání kněžského úřadu Jeremymu Daviesovi poté, co si tento penzionovaný anglikánský kněz vzal za manžela operního zpěváka Simona McEneryho. McEnery pak církev obvinil z „institucionální homofobie“.
Od roku 2014 mohou homosexuální páry v Anglii a Walesu uzavírat sňatky. Anglikánská i katolická církev proti příslušnému zákonu protestovaly a v únoru 2014 vydali anglikánští biskupové směrnici, podle které se uzavírání těchto sňatků klerikům zakazuje.
Zabavena falešná papežská požehnání
Řím (KAP) Římská policie zabavila asi 3500 pergamenů s údajným „poutnickým požehnáním“ papeže Františka. Dokumenty se prodávaly v obchodu se suvenýry poblíž dómu sv. Petra. Bez autorizace Vatikánem byly opatřeny papežským erbem a portrétem papeže Františka. Jejich prodejní cena činí přes 70 tisíc euro.
Kupující v obchodě museli vyplnit formulář žádosti o požehnání, který pak měl být předán papežskému almužníkovi arcibiskupu Konradu Krajewskimu, jenž má zprostředkování papežských požehnání na starosti. Ve skutečnosti však k tomu nedocházelo. Majitel obchodu byl obžalován z produkce a šíření falšovaného zboží.
Gambie prohlášena islámskou republiku
Banjul (KAP) Prezident Gambie Yahya Jammeh prohlásil svou zemi islámskou republikou. „Ode dneška je Gambie islámský stát. Budeme islámským státem, který respektuje práva občanů,“ prohlásil. Křesťané a jiná náboženství prý budou smět i v budoucnosti svou víru praktikovat svobodně a ženy nebudou nuceny nosit předepsaný oděv. „Osud Gambie tak spočívá v Alláhových rukou,“ uvedl prezident, který zemi řídí od puče v roce 1994. Roku 2002 změnil ústavu tak, aby mu umožňovala vládnout neomezeně dlouho.
Asi 90 % z 1,9 milionu obyvatel Gambie jsou muslimové. Pozorovatelé spatřují v prezidentově prohlášení pokus sblížit se s arabským světem. Bývalá britská kolonie Gambie patří podle údajů OSN k nejchudším státům světa. Před dvěma roky Gambie vystoupila z britského společenství národů Commonwealth. Nyní se po Mauretánii stává druhou islámskou republikou Afriky. Dalšími zeměmi, které se tak označují, jsou Írán, Pákistán a Afghánistán.
Zemřel Jiří Paďour
Praha (KAP) Bývalý českobudějovický biskup Jiří Paďour zemřel ve věku 72 let. Paďour se dlouhá léta výrazně podílel na životě katolické církve, zejména na obnově kapucínského řádu po roce 1989. Působil jako pomocný biskup v Praze a pak dvanáct let vedl českobudějovickou diecézi. V březnu 2014 rezignoval ze zdravotních důvodů, jeho nástupcem se stal Vlastimil Kročil.
Původním povoláním byl Jiří Paďour herec, v 60. letech mimo jiné působil ve slavném Divadle na zábradlí v Praze, kde poznal i budoucího prezidenta Václava Havla. Roku 1970 začal studovat teologii, vysvěcen byl roku 1975. Roku 1977 ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. O rok později tajně vstoupil do kapucínského řádu a stal se tajemníkem kardinála Tomáška. Protože odmítl spolupracovat s tajnou policií StB, tuto práci musel opustit a pracoval jako uklízeč. Roku 1983 Paďour složil věčné sliby a roku 1986 opět získal státní souhlas.
Setkání Taizé ve Valencii
Madrid (KAP/KNA) Modlitbou a zpěvy začalo ve španělské Valencii 38. evropské setkání ekumenické komunity Taizé. Tentokrát se sešlo kolem 25 000 mladých lidí z 52 zemí světa. Vzhledem k aktuální politické situaci stojí v centru setkání témata míru a milosrdenství. Představený komunity Taizé bratr Alois (61), který strávil Vánoce se syrskými křesťany ve válkou zničeném městě Homs, vyzval účastníky, aby se stali „lidmi pokoje“.