Zprávy

Útok na slavící křesťany

Ve východopákistánském Láhauru došlo na Boží hod velikonoční k sebevražednému atentátu na křesťany slavící Velikonoce. Výbuch v parku Gulshan-e-Iqbal zabil nejméně 70 lidí, většinou žen a dětí. Zraněno bylo přes 250 dalších lidí. K útoku se přihlásila islamistická teroristická buňka spojovaná s pákistánským Talibanem.

Nejstarší katolická zpráva o reformaci

(CIG 9/2016) Daniel Gehrt, vědecký pracovník durynského státního archivu Gotha, objevil raný popis dějin reformace. Pod titulem „Von der Zwispaltung so sich des Glaubens und Religion halben im 1517. Jar in Teutscher Nacion hat angefangen“ napsal neznámý autor již v roce 1535 zprávu o událostech z katolického pohledu. Rukopis je cenný již proto, že nepoužívá jazyk polemiky obvyklý pro letáky, ale informuje neobvykle věcně, takže nabízí náhled bezprostředního vnímání reformace z pohledu starověrce.

Hidup Katolik

V převážně muslimské Indonésii žije poměrně málo katolíků. Přesto zde již vychází sedmdesát let biskupské periodikum „Hidup katolik“ (v překladu doslova „Život“), které označuje arcibiskup Jakarty Ignatius Suharyo za dílo Ducha Svatého. V roce 1940 založili jesuité týdeník „Kerkelijk Weekblad“, který nejprve vycházel dvojjazyčně – holandsky a indonésky. V 80. letech dosáhl svého nejvyššího nákladu 35 000 výtisků. V současnosti se tiskne ještě 15 000 exemplářů pro cca osm milionů katolíků, k tomu existuje ještě digitální vydání.

Odluka v Lucembursku

Silnější odluka státu a církve, která byla dojednána v Lucembursku v posledních letech, na sebe nechá ještě delší dobu čekat. Dohoda předpokládá postupné uvolňování církevních privilegií od státu v průběhu dvaceti let, mimo jiné financování duchovních, kteří dosud dostávali plat od státu. Stále ale není jasné, kdo bude v budoucnu udržovat sakrální stavby a jak bude organizováno vlastnictví a správa různých církevních nemovitostí.

Reformace a pravoslaví

(CIG 7/2016) Výročí reformace v roce 2015 nehraje pro většinu pravoslavných církví téměř žádnou roli. Berlínská církevní historička a expertka na východní církve prohlásila pro evangelickou tiskovou informační službu, že „reformace platí za událost západní církve, která se orthodoxních netýká“. Existují sice jednotlivé akce, jako např. plánované Jubilejní setkání Lutherského světového svazu (Lutherischer Weltbund) a Panorthodoxního hnutí, skutečný zájem ale „není vidět“.

Zemřeli Franz Mussner a Anton Rotzetter

(CIG 11/2016) Švýcarský kapucín Anton Rotzetter, který zemřel ve Fribourgu ve věku 77 let, byl až do poslední chvíle spisovatelsky činný především v oblasti ekologické spirituality. To však byla jen jedna z činností tohoto řeholníka. Sepsal také řadu děl o modlitbě, liturgii a františkánské spiritualitě. Obzvláště se zabýval řádovou tradicí, otázkami chudoby, sociální spravedlností, mírem.

Život je víra a víra je život – každodenně. To byl Rotzetterův vlastní duchovní postoj, v každém případě bojoval sebevědomě proti aroganci moci, která utiskuje duchovní a oduševnělé lidi. K obnově řádového života doporučoval Rotzetter čtyři „kultury“: nejprve je třeba „kultura mlčení“, aby „Bůh mohl přijít“. Pak „kultura slova“, kterou se dosahuje spirituálních hlubin. Nadto si přál „kulturu četby“, zvláště Bible, k prohloubení (osvojení si) „impulsu Krista“, a také „kulturu znamení“, vědomé ztvárnění svátostí, posvátného.

Na postoji obnovy Božího lidu z Ježíšova ducha pracoval neúnavně také novozákoník Franz Mußner, který zemřel v Pasově nedlouho po svých stých narozeninách. Svoje životní dílo zasvětil zvláště sblížení mezi židy a křesťany.

Izrael: nezájem o dialog s křesťany

(CIG 2016) V Izraeli je jen malý zájem o křesťanství, o dialog s katolickou církví. To potvrdila vídeňská židovská historička Dina Poratová. Existuje sice určitá pozornost při politických rozhovorech, třeba když se jedná o uznání státu Izrael Vatikánem či o zřeknutí se křesťansky motivovaného antisemitismu. Kromě toho ale mají její krajané „překvapivě malý zájem“ o křesťanství jako náboženství. Pozornost ovšem narůstá, i na základě pozitivních impulsů z Vatikánu.

Duchovní mentální anorexie“  ve všední dny

(CIG 11/2016) Cášský profesor teologie Ulrich Lüke kritizoval rušení slabě navštěvovaných bohoslužeb v pracovní dny. „Bohoslužba je náš střed,“ řekl Lüke v interview pro církevní periodikum své diecése: „Vyškrtnutí posledních mší v pracovní dny je duchovní mentální anorexie. Ta skončí smrtí. Někdy je zrušena v nějakém kostele z důvodu nákladů také i poslední nedělní bohoslužba, protože je údajně slabě navštěvována.“ Teolog se také vyslovil pro vyšší kvalitu při slavení bohoslužby slova. Pomůže pouze „existenciálně a spirituálně náročnější realizace bohoslužby“.

Přípravy na pravoslavný koncil na Krétě

Istanbul-Athény (KAP/KNA) Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. a dvanáct biskupů konstantinopolského posvátného synodu rozeslali pozvání na panortodoxní koncil, který se bude konat 18. až 27. června v Kolymbari na Krétě. Na koncilu se má jednat o vnitřním životě a strukturách pravoslavné rodiny církví, o vztazích k ostatním křesťanům a o úkolech církve v naší době.

Řecká pravoslavná církev zároveň jako první ze zastoupených církví určila své zástupce, kteří ji budou na koncilu reprezentovat. Každá ze 14 pravoslavných církví bude na koncilu mít 25 zástupců s právem promlouvat na zasedání, ti však dohromady budou mít jen jeden hlas při hlasováních. Řečtí zástupci v čele s athénským arcibiskupem Liapisem jsou většinou členové nejvyššího vedení církve, obvykle konzervativně a antiekumenicky smýšlející, je mezi nimi jeden laický teolog a žádná žena. Rýsuje se tak možnost, že koncil bude čistě mužskou záležitostí, což již někteří pravoslavní teologové kritizují.

Zároveň vyšlo najevo, že katolická církev bude moci mít mezi ekumenickými pozorovateli koncilu dva zástupce, zatímco ostatní církve a zastřešující církevní organizace jen po jednom. Katoličtí legáti nesmějí ovšem být jmenováni z řad uniatů.

Prastarý římský kostel opět otevřen

Řím (KAP) Nejstarší kostel na římském Fóru, basilika Santa Maria Antiqua, byl po 30 letech opět otevřen návštěvníkům. Budova z doby kolem přelomu letopočtů byla na kostel přestavěna v 5. nebo 6. století a vyznačuje se mimořádně kvalitními a dobře zachovanými freskami z 6. až 7. století. Kostel se tak dobře dochoval zřejmě proto, že byl roku 847 zasypán troskami při zemětřesení a opuštěn. Znovu ho pak nechal vykopat až v 19. století archeolog Giacomo Boni. V 80. letech minulého století pod vedením Wernera Schmida započaly rozsáhlé opravy. Jejich zdárné dokončení nyní tento klenot raně středověkého umění umožnilo zpřístupnit veřejnosti.

Výzva k odstoupení kardinála Barbarina

Paříž (KAP/KNA) Francouzská státní tajemnice Juliette Meadelová vyzvala lyonského arcibiskupa kardinála Philippa Barbarina, aby odstoupil ze své církevní funkce. Kardinál je podezřelý, že v roce 1990 nesuspendoval kněze, který byl tehdy obviněn ze sexuálního zneužívání šestnáctiletého chlapce. Samotné provinění kněze je již promlčené, poškozený ovšem nyní žaluje kardinála, který podle něj o záležitosti věděl a neřešil ji. Socialistická politička napsala, že odstoupení je „to nejmenší“, co by nyní Barbarin ještě mohl udělat, namísto co by se „schovával v právnických kličkách“.