Pocta mučedníkům
Vatikán-Madrid (KAP) Papež František schválil svatořečení 32 blahoslavených, z toho většinu tvoří třicetičlenná skupina nejstarších brazilských mučedníků, známých jako mučedníci z Natalu. Skupina katolíků kolem jezuity Andrého de Soverala (1572–1645), zahrnující 2 duchovní a 28 laiků včetně žen a dětí, byla roku 1645 zmasakrována nizozemskými ozbrojenci. Kalvinističtí Nizozemci chtěli na svých tehdejších územích, dnešních brazilských spolkových státech Pernambuco a Rio Grande do Norte, násilím prosadit reformaci. Papež Jan Pavel II. prohlásil natalské mučedníky blahoslavenými roku 2000. Další dva budoucí svatí jsou portugalští vizionáři fátimského zjevení Francisco a Jacinta Martovi. Svatořečení uvedených osob se bude konat v následujících měsících.
V březnu také bylo blahořečeno 115 mučedníků španělské občanské války 30. let, v jejichž čele byl kněz José Álvarez-Benavides y de la Torre. Celkem šlo o 95 kněží a řeholníků, 18 mužských laiků a 2 ženy. Jednou z žen je Emilia Fernándezová Rodríguezová, první blahořečená Romka v dějinách katolické církve. Tato 24 let stará negramotná košíkářka zemřela po sedmi měsících nelidského zacházení ve vězení, v němž porodila dítě, ale nezradila své přesvědčení ani neprozradila věznitelům svou katechetku.
Většinu ze 115 nových blahoslavených zabili přívrženci republikánské vlády roku 1936. Blahořečení vyhlásil kuriální kardinál Angelo Amato v andaluské Almeríi. Občanská válka, v níž se přívrženci tehdejší levicové legální vlády i pravicoví pučisté generála Franca dopustili mnoha zločinů, není dodnes ve Španělsku plně zpracována a tehdejší události jsou tabuizovány.
Německá církev hledá svou budoucnost
Mnichov, Trevír (KAP/KNA) Německý kardinál Reinhard Marx experimentálně zavádí ve své diecézi Mnichov-Freising nové formy řízení farních obcí. V rámci pilotního projektu budou ve vybraných obcích Bavorska zkoušeny různé modely řízení, zahrnující týmy a také dobrovolníky pracující bez nároku na honorář. Kardinál k tomu uvedl, že zároveň musí dojít k „rozšířenému chápání kněžství“. Kněz by měl být vnímán spíš jako „duchovní vůdce“ a „ne jako ten, kdo řekne, jaké tašky přijdou na střechu“.
Ve stejné době vyhlásila německá diecéze Trevír plán, podle kterého chce do roku 2020 z původních 887 farností, které jsou dnes již sloučeny do 172 farních společenství, udělat pouze 35 velkofarností, takzvaných „farností budoucnosti“. Ty by měly zahrnout mezi 16 a 77 tisíci věřících. Generální vikář Ulrich Graf řekl, že „k farnosti budoucnosti patří také rozloučení“. „Co už se nehodí a dá se udržovat jen s neúměrnými náklady, může a musí skončit.“ Z toho pak vyroste svoboda neudržovat všude staré struktury lidové církve. Farnost budoucnosti bude podle Grafa „síť s mnoha uzly“, v níž budou správní úlohy centralizovány, ale na mnoha místech bude moci vzniknout nový život církve.
Plán se bude nyní diskutovat na všech úrovních trevírské diecéze a biskup Stephan Ackermann uspořádá osm velkých setkání s věřícími. Připomínky pak zpracuje zvláštní komise. Přepracovaný návrh bude v říjnu předložen diecézním grémiím, pak ho v definitivním znění schválí biskup.
Záměr vychází z usnesení trevírské synody duchovních a laiků, jež skončila v květnu 2016. Rozhodlo se tehdy, že má být snížen počet far, laici mají dostat víc rozhodovacích práv a být pověřování „k hlásání a kázání v různých formách bohoslužeb“.
„Fakulta teologií“ možná zahrne islám
Berlín (KAP/KNA) Zřízení Institutu islámské teologie na berlínské Humboldtově univerzitě (HU) pokračuje. Plánuje se start s pěti profesory od zimního semestru 2018/19. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) projekt podpořila a uvedla, že znamená „dobrou a důvěrou naplněnou spolupráci mezi univerzitou, [berlínským] Senátem a muslimskými spolky“. Zároveň přivítala návrh, že nový institut by měl sídlit pod střechou plánované „Fakulty teologií“. Zřízení takové instituce, na níž by se pěstovala společně protestantská, katolická, židovská a muslimská teologie, prosazuje profesor Rolf Schieder z Evangelické teologické fakulty HU. Místopředsedkyně berlínské zemské organizace ZMD Lydia Nofalová k tomu uvedla, že „taková společná fakulta by byla velmi přitažlivá a přiváděla by na Humboldtovu univerzitu ty nejlepší hlavy.“
Pro spojení konfesních teologií do jedné společné fakulty se vyslovil i berlínský vládnoucí starosta Michael Müller. Podle něj by to bylo „důležité, do daleka viditelné znamení“. Na Evangelické teologické fakultě HU nyní pracovní skupina zkoumá možné modely spolupráce a výsledek zveřejní do poloviny dubna.
Madona z Veveří patří katolické církvi
Praha (KAP/KNA) Národní kulturní památka Madona z Veveří patří církvi. Spor s Národní galerií, která se o gotický deskový obraz soudí, tak rozhodl pražský městský soud, když zamítl odvolání galerie proti předchozímu rozsudku. Od března 2016 je obraz vystaven v Brně jako součást výstavy Vita Christi.
Zemřel kardinál Vlk
Praha (vlastní zpráva) Kardinál Miloslav Vlk (84), emeritní pražský arcibiskup, zemřel na následky rakoviny plic v Praze 18. března 2017. Pohřeb za přítomnosti řady osobností církevního a politického života, ale bez účasti prezidenta Miloše Zemana, se konal 25. března v pražské svatovítské katedrále. K Vlkově životu a osobnosti přinášíme více informací uvnitř čísla.
Kardinál Josip Botanik kritizuje nedělní prodej
Záhřeb (KAP) Chorvatský katolický primas kardinál Josip Bozanić ostře kritizoval nedělní provoz obchodů. Ten byl v Chorvatsku zaveden roku 2009. Stalo se tak při bohoslužbě na památku kardinála Franjo Kuhariće, který zemřel v roce 2002 a o jehož blahořečení chorvatská církev usiluje. Bozanić řekl, že bývalý záhřebský arcibiskup Kuharić „rozhodně bránil den Páně“. Bojoval tak proti tomu, aby zaměstnanci obchodů ztratili jediný „volný den pro rodinu a pro Boha“. Kardinál Bozanić pak řekl, že od zavedení nedělního prodeje roku 2009 se stále jasněji ukazuje, že „doposud není žádný ani minimální finanční nebo jiný užitek této praxe“. Naopak práce v neděli podle Bozaniće ohrožuje rodiny, a tím i společnost a stát.
Slovensko chce omezit prodej o svátcích
Bratislava (KAP) Slovenská vláda schválila novelu zákona, podle níž se zvyšuje počet dní, během kterých mají maloobchody zůstat zavřené. Doposud to byly tři a půl dne, nyní by mělo být takových svátečních dní patnáct. Vedle 1. ledna (vznik republiky), velikonoční neděle, Štědrého dne odpoledne a Božího hodu vánočního nyní přicházejí další dny. Jsou to sv. Tři králové, Velký pátek, Pondělí velikonoční do 14 hodin, 1. máj, 8. květen (vítězství nad fašismem), 5. červenec (Cyril a Metoděj), 29. srpen (Slovenské národní povstání), 1. září (Den ústavy), 15. září (Panna Marie Bolestná), Všech svatých, 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) a sv. Štěpán. Ministr práce, sociálních věcí a rodiny Ján Richter uvedl, že pokud prezident Andrej Kiska nebude zákon vetovat, měl by vstoupit v platnost ve druhé polovině roku. Zároveň Richter vyjádřil naději, že parlament nerozšíří zákaz prodeje i na běžné neděle. V Maďarsku se zavedení zákazu nedělního prodeje slavilo jako velký pokrok, brzy se však od něho zase ustoupilo.
Boom církví v Brazílii
Brasilia (KAP/KNA) „Náboženské nebo filozofické organizace“ rostou v Brazílii jako houby po dešti. Je jich 68 tisíc a každý den přibývá asi 25 dalších. Běžně jde o různé evangelikální sbory a sekty. Náboženství ovšem navíc zneužívají lidé, kteří chtějí využít osvobození od daní a na brazilské poměry snadnou registraci takové organizace.