Zprávy

Humanitární koridory pro uprchlíky

Řím (KAP) Poslední srpnový týden mohlo do Itálie přijít asi 40 syrských uprchlíků z Libanonu přes takzvané „humanitární koridory“. Koridory zaštiťují po dohodě s vládou Federace evangelických církví v Itálii, italští valdenští a katolická komunita Sant'Egidio. S nově příchozími dosáhne počet uprchlíků, kteří přišli přes humanitární koridory, čísla 900. Nezatíží finančně stát, ale náklady nesou církve, farnosti a jednotliví dárci.

„Humanitární koridory“ jsou podle zúčastněných církví pilotním projektem pro Evropu. Ve Francii už mezitím vznikla podobná možnost legálního přicestování uprchlíků. Po prvních zkušenostech z italského ekumenického projektu uzavřela i italská katolická biskupská konference s vládou podobnou dohodu o finanční a organizační záruce za utečence.

Pásmo Gazy odkázáno na humanitární pomoc

Linec (KAP) Z asi 1,9 milionů obyvatel Gazy je již 1,3 milionu odkázáno na humanitární pomoc, sdělil Sami El-Yousef, regionální ředitel papežské organizace Catholic Near East Welfare Association (CNEWA) v aktuálním vydání časopisu Information Christlicher Orient. Elektrický proud je dostupný jen dvě až tři hodiny denně. K tomu přistupuje masivní ekologická katastrofa: podle zahraničních studií bude Gaza do roku 2020 neobyvatelná. Již nyní by lidé bez vnější pomoci sotva přežili. El-Yousef Gazu navštěvuje a uvedl: „Při mé návštěvě před několika měsíci měli lidé především starost, zda nedojde k no-vé válce s Izraelem. Když jsem tam byl zase teď, šlo vlastně už jen o to, sehnat to nejnutnější k přežití.“ Lidé večer sedají při svíčkách v bytech, chladničky a klimatizace už nefungují. Často si už ani nedokáží dobít mobil.

Gaza se často označuje „největší vězení světa“. Po třech válkách s Izraelem je situace podle El-Yousefa bezvýchodná. 15 tisíc domů a bytů bylo zničeno zcela, 46 tisíc zčásti. Tisíce lidí bylo zabito, v chudobě žije 80 % obyvatel, nezaměstnaných je téměř 60 %, mnoho dětí je podvyživených. Zároveň je zde jeden z největších přírůstků obyvatelstva na světě.

Gaza se navíc topí ve špinavé vodě. Čističky byly před několika měsíci vypnuty pro nedostatek proudu. Odpad tak znečišťuje vzduch a poslední zbytky čisté povrchové vody. To s sebou nese závažný nedostatek pitné vody. Za nedostatkem proudu stojí zčásti i palestinské vedení Fatahu ve městě Ramalláh na Západním břehu Jordánu. To výrazně omezilo financování elektřiny pro Gazu, aby vyvinulo tlak na znepřátelenou milici Hamás, která od roku 2007 ovládá Pásmo Gazy. Zároveň Fatah značně snížil plat asi 70 tisícům státních zaměstnanců v Pásmu Gaza. „A větší chudoba znamená přirozeně také větší kriminalitu,“ říká El-Yousef.

Před deseti lety žilo v Gaze ještě asi 5000 křesťanů, dnes již jen něco přes tisíc. Podle katolického faráře Gazy Maria da Silvy je z nich jen 135 katolíků. Zbytek jsou většinou pravoslavní. Katolíci v Gaze provozují dvě školy, kam chodí z 90 % muslimové, a dětský domov. Křesťanská menšina vůbec vykonává pro lidi v Pásmu Gaza cenné služby, a proto ji dnes toleruje i islamistický Hamás. (Další informace v němčině na www.christlicher-orient.at)

Návrat předkoncilní liturgie je vyloučen

Vatikán (KAP) Papež František vyloučil návrat ke staré latinské mši. Reformy liturgie po druhém vatikánském koncilu (1962–1965) jsou podle něj „nezvratné“. Řekl to v Římě v projevu k účastníkům teologického kongresu o liturgii. Samozřejmě je třeba skoncovat s povrchnostmi a deformacemi, ale to neznamená reformu zpochybnit, nýbrž naopak si uvědomit její pohnutky. Koncil chtěl „živou liturgii“ pro celou církev a jeho velké přání bylo dát věřícím aktivní roli, aby nebyli jen „diváky“. Liturgie je ze své podstaty liturgií lidu a ne liturgií kléru, zdůraznil papež: „Je činem samotného Boha pro jeho lid, ale i činem lidu, jenž poslouchá Boha, který hovoří, a odpovídá chválou.“ Proces zahájený koncilem však vyžaduje čas a ještě není dokončen, poznamenal František. Jako zvláštní bohatství církve papež zhodnotil rity a modlitby v různých tradicích a ve východní církvi.

Nález mozaiky z r. 551

Jeruzalém (KAP/KNA) Izraelští archeologové našli při záchranných vykopávkách poblíž Damašské brány dobře dochovanou byzantskou mozaiku. Dílo o rozměrech asi 80 x 100 cm pochází z roku 550 nebo 551 a obsahuje řecký nápis zmiňující „nejzbožnějšího“ císaře Justiniána. Bylo součástí ubytovny pro poutníky, již podle uvedeného nápisu založil jakýsi kněz Konstantin. Vedoucí vykopávek David Gellmann řekl, že je „archeologický zázrak“, že se mozaika dochovala v tak dobrém stavu.

R. Bezák profesorem

Bratislava (KAP) Róbert Bezák se pět let po odvolání z úřadu arcibiskupa trnavského stane profesorem gymnázia v Petržalce. Bezák to řekl v rozhovoru pro televizi Markíza. Dvojjazyčné Gymnázium C. S. Lewise provozuje Církev bratrská a Bezák zde má učit předmět Náboženství a etika. Bezák prý po pětiletém marném úsilí pochopil, že ve smírné řešení jeho případu nelze doufat a že mu zbývá jen „místo na okraji církve“.

Maďarsko věnovalo pravoslavným budovy

Budapešť-Vídeň (KAP) Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. navštívil ve dnech 18. až 21. srpna Maďarsko. Vrcholem návštěvy bylo předání budov v Budapešti pravoslavné církvi maďarskou vládou. Mají v budoucnosti hostit mimo jiné řeckou školu, muzeum byzantského sakrálního umění a konferenční centrum. Bude zde i oficiální sídlo maďarského exarchátu sloužící jako liturgické, pastorační, charitativní a kulturní centrum.

Řeckopravoslavná církev v Maďarsku je řízena z Vídně, kde sídlí metropolita Arsenios. Vede dlouholetý spor o katedrálu Matky Boží s ruskopravoslavnou církví. Katedrálu vybudovali řečtí a rumunští obchodníci roku 1922, ale po vítězství komunistů roku 1945 byla předána moskevskému patriarchátu. Ten ji fakticky drží dodnes, přestože formálně byla roku 1963 navrácena Konstantinopoli a spor již prošel všemi stupni maďarského soudnictví. Řeckopravoslavní proto doposud neměli v Bu- dapešti dostatečný prostor pro svoje církevní a liturgické aktivity.

Nový biskup v Mohuči

Bonn (KAP/KNA) Po více než 15 měsících má německá Mohuč (Mainz) nového biskupa. Nástupcem dlouholetého předsedy německé biskupské konference kard. Karla Leh­manna, který zde působil skoro 33 let a loni odstoupil z důvodů vysokého věku, se stal dosavadní profesor teologie na zdejší katolické vysoké škole Peter Kohlgraf (50). Ten se narodil v Kolíně n. R. a na kněze byl vysvěcen v tamní katedrále v roce 1993. Roku 2010 se habilitoval, poté přednášel pastorační teologii.

Vzor péče o uprchlíky

Mnichov (KAP/KNA) Koordinátor maltézského řádu v Arui Alexander Tacke-Köster dal rozhovor Bavorskému rozhlasu (BR). Chválil přitom uprchlickou politiku „otev­řených dveří“ Ugandy, kterou pomáhal nastavit Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Utečenci se zde také registrují a sbírají se jejich biometrická data, ale potom netrvá tak dlouho jako v Německu, než dostanou pracovní povolení. Přirozeně je v Ugandě těžší práci najít, ale důležité už je mít tu možnost. Kromě samotných uprchlíků se sleduje také to, aby prospěch měli i domácí obyvatelé. Podle zákona musejí organizace, které pomáhají běžencům, dát 30% prostředků na aktivity pro celé obyvatelstvo. Například ve městě Arua tak vznikly ulice, vodovod a nová tržiště.

Katedrála v Prištině

Priština (KAP/KNA) K 20. výročí úmrtí Matky Terezy jí bude v kosovské Prištině 5. zá- ří zasvěcena tamní nedávno dokončená katedrála. Papež František k této příležitosti jmenoval svým zvláštním vyslancem kardinála Ernesta Simoniho (88), dlouholetého politického vězně bývalého albánského komunistického režimu. V Kosovu žije asi 2 miliony lidí, z toho 65 tisíc katolíků.