Jako člen hudební doprovodné skupiny jsem se zúčastnila mezinárodní ekumenické konference International Ecumenical Fellowship (Mezinárodního ekumenického společenství, IEF) v Lutherstadtu Wittenbergu 21.–28. srpna 2017. Jejím hlavním tématem bylo 500 let reformace, 50 let od II. vatikánského koncilu i 50 let IEF.
Účastníci konference
Sešlo celkem 300 účastníků a to z těchto zemí (regionů IEF): Belgie, Česká republika, Francie, Keňa, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Velká Británie
Věkově byli účastníci spíše středního a staršího věku mezi nimiž byli rozptýleni také studenti do 30 let. Konfesní zastoupení odpovídá náboženskému rozvrstvení v jednotlivých zemích.
Program
Náplň jednotlivých dní byla nesena v duchu motta „Za společným pokladem církve (církví) – Znovu společně objevujeme evangelium.“ Každý den měl svoje téma, které se objevovalo v různých podobách ve všech částech velmi nabitého programu. Začínalo se společnou ranní modlitbou ve velké aule Leucorey (rekonstruované historické budově univerzity), kde pokračovaly přednášky hostí s následnou diskusí. Reflexe se děly v menších diskusních skupinách ještě před obědem. Odpoledne v 15.30 začínalo množství workshopů (výběr asi z 15 možných v různých jazykových variantách) nebo prohlídka města z průvodcem. Každý večer byla jiná liturgie. Většina byla v němčině s překlady do angličtiny, španělštiny a francouzštiny.
Modlitby a liturgie
Celou konferenci rámuje vždy úvodní a závěrečná liturgie, obě bývají neseny tématem světla, neboť se při nich mimo jiné také přináší a zase předává společná svíce regionů IEF. Ráno otevírala asi půlhodinová modlitba v aule Leucorey. Budu se jí věnovat zvlášť. Všechny večerní liturgie (kromě katolické – venku) byly v historických chrámech spojených s činností reformátorů. Genia loci jsem si užívala asi nejvíc tehdy, když se organizátoři nebáli s místem tvořivě pracovat. Což se nejlépe povedlo při Limské liturgii obnovy křtu a Thomas Messe. Velkým zážitkem pro všechny účastníky byla ortodoxní modlitba s žehnáním chleba, kde zpíval úžasný rumunský pěvecký sbor. (Vzhledem k přípravám jiné slavnosti s hudební skupinou jsem se této liturgie nemohla účastnit, a předávám tak pouze zprostředkovanou informaci.)
Thomas Messe
Nejzajímavějším zážitkem pro mne byla ThomasMesse ve Stadtkirche. Tato liturgie byla připravována týmem, který podobné bohoslužby připravuje pro hledající a pochybující na různých místech v Německu. Více na webových stránkách této iniciativy: https://www.thomasmesse.org/
Bohoslužba byla nesena jedním tématem, ve Wittenbergu: „Ukaž své nohy – Zkušenosti na pouti životem“ Bohoslužba měla tři části. A. tematická část, B. meditativní část, C. agapé. Struktura ve zkratce:
Tematická část-
Vstupní píseň
neformální pozdrav a uvedení, co je Thomas Messe
píseň (k tématu)
Úvodní liturg. pozdrav
modlitba
společná modlitba (čtení) žalmu 121
píseň
tematické čtení – Ukaž své nohy (podkres meditativní hudba)
meditativní hudba
dramatizace – Poutníci v hostelu, mytí nohou
text Jan 13, 4–5.12–17
meditativní hudba
promluva
píseň
Meditativní část
V meditativní části se lidé mohli zvednout z lavic jít na různá místa v kostele; někde jim služebníci myli a mazali nohy, jinde jste si mohli popovídat, jinde napsat na lístky přímluvné modlitby, které se pak nahlas četly. Tuto část doprovázel meditativní zpěv písní z Taizé.
Po ukončení zpěvu byl přinesen chléb a hroznové víno k požehnání před společným agapé
Čtení přímluv napsaných během bohoslužby.
Modlitba Otče náš
Agapé
Pozvání do menších skupin k žehnání darů
meditativní hudba
Modlitba chvály za dary
píseň
požehnání chleba a hroznů
píseň
prosba o Ducha svatého
píseň (Heiliger Geist, komm zu uns...)
rozdílení chleba a hroznů
Děkovná modlitba
píseň – Ubi caritas
poslání a požehnání
píseň
Stadtkirche, kde byla slavena Thomas Messe, je historickým chrámem s množstvím lavic. Pozornost v prostoru poutá reformační oltář Lucase Cranacha st., velká kazatelna a množství náhrobků po stěnách presbyteria. Proto byly zvlášť oživující všechny aktivity v meditativní části bohoslužby, protože umožňovaly se jaksi znovu lidsky nadechnout v prostoru velmi tradičně utvářeném.
Ranní modlitby
Úvodní ztišení každé ráno navozovala meditativní hudba. Po té následovaly vždy tři části:
I. Úvodní chvála, II. Téma dne, III. Díky a prosby
Části I. a III. byly každý den stejné, prostřední část se měnila.
Část I. Úvodní chvála
Úvodní dialog
Hymnus chvály – Santo, santo (každý den v jiném ze čtyř konferenčních jazyků)
Lutherova ranní modlitba
Lutherova píseň (Gott in der Höh sei Preis und Ehr)
Část II. Téma dne
Biblické čtení k tématu dne
Instrumentální meditativní hudba
Lutherův citát
Ticho
Píseň (laděná k tématu dne)
Část III. Díky a prosby
3x díky spolu se zpěvem Laudate omnes gentes (Taizé)
Žalm 148 čtený v různých jazycích, v úvodu a na konci zněla zpívaná odpověď všech
Požehnání
IEF Hymna Christus sei König (zpívaná každý den v jiném jazyce)
Ranní modlitby byly dle mého pečlivě připravené, hudba a slovo tvořily jeden celek a dávaly možnost i v tak velké skupině začít den velmi inspirativně.
Inspirace
Mezi nejvýznamnější inspirace pro mě byly diskuse, liturgie a vlastní sdílení v diskusních skupinách a při neformálních setkáních během kávy a jídla. Milým občerstvením byl gospelový koncert skupiny Njeri Weth, který se podobal spíše tzv. healing service než koncertu. Účinkující dokázali vlídně vtáhnout publikum do akce, že se téměř stíral rozdíl mezi „hvězdami“ a „posluchači“.
Promluvy a kázání nabízely setkání s mnoha „hybateli“ německé církve, takže i místní si skladbu osobností velmi cenili.
Určité momentky z konference bych nazvala ekumenou v akci. Jako např. když se na smysluplnou, byť nešťastně formulovanou otázku na konec diskuse katolický biskup Feige zvedl ze židle a bez rozloučení odešel.
Jakýsi zvláštní podtón jako by měla i ekumenická eucharistická liturgie z Limy na závěr konference. Katolický a ortodoxní biskup se totiž neúčastnili společného lámání chleba v kruhu, byť jejich slovní vyjádření směrem k ekumeně byla velmi vstřícná a nanejvýš otevřená.
Velkým povzbuzením naopak byla vyjádření luterského biskupa Mantzkeho (věnuje se duchovenské službě u policie), který v diskusi o konkrétních krocích ekumeny poznamenal, že evangeličtí i katoličtí duchovní jsou ve službě u policie vzájemně zastupitelní, protože si to situace žádá.
Závěrem doufám, že církev zítřka, kterou si IEF přeje být, bude tvořivě pracovat se svým pokladem, aby nezůstala jen historickým muzeem, o které už lidé mladší 30 let nemají zájem. Neboť životní dynamika i otázky sedmdesátiletých a mladých se mohou značně lišit. Myslím, že v situaci, kdy většina členů IEF je v důchodovém věku čeká IEF množství sebereflexe a věřím, že i svěžích změn v organizování konferencí. Příští má být v Polsku v r. 2019.