Zprávy

Dluhy brazilských církví

Brasilia (KAP/KNA) Církve a náboženské společnosti dluží brazilskému státu na daních a odvodech sumu v přepočtu kolem sedmi miliard korun. Týká se to všech v zemi rozšířených vyznání, katolických, evangelikálních i spiritistických organizací. V Brazílii jsou přitom církve částečně osvobozeny od daní.

Počátkem října sice dolní komora brazilského parlamentu hlasovala pro odpuštění těchto dluhů; senát však zákon zamítl a vláda je vzhledem k prázdné státní kase rovněž proti. Iniciativa k odpuštění dluhů vycházela hlavně od evangelikálních církví. Ty často posílají své zisky do zahraničí, a tím snižují své daně.

 

30 000 podpisů na podporu papeže

Vídeň (KAP) Iniciativa Pro Pope Francis, která brání papeže a jeho milosrdný pastorační styl, získala již přes 30 tisíc podporovatelů z mnoha zemí. Ti podepsali otevřený dopis adresovaný přímo papeži Františkovi, který je německy a anglicky vystaven na webové stránce www.pro-pope-francis.com. Iniciativu společně založili dva známí teologové, Rakušan Paul Zulehner a Čech Tomáš Halík.

 

Nevyužíváme stávající možnosti ekumeny

Klagenfurt (KAP) Profesor katolické liturgiky na paderbornské univerzitě Stefan Kopp poskytl rozhovor korutanským církev­ním novinám Sonntag. Na téma ekumenismu mimo jiné uvedl: „Vlastně v liturgii ani zdaleka neděláme vše, co bychom mohli. Místo toho diskutujeme o mnoha otázkách, ve kterých ještě nedokážeme pokročit dál, jako o plném eucharistickém společenství.“ I když je tento ekumenický cíl ještě daleko, cesta k němu podle Koppa vede přes „ekumenické nízkoprahové iniciativy typu bohoslužeb“. Má přitom na mysli především všechny formy liturgie hodin. Podle situace a životního rytmu lidí by bylo možné a žádoucí pořádat ráno, v poledne nebo večer společné modlitby „otevřené sestrám a bratřím z jiných církevních tradic“. Na každém místě a v každém městě by tak bylo potřeba mít aspoň jeden kostel, který by sloužil jako místo nejen osobní, ale i společné modlitby.

Profesor Kopp přitom papežský úřad nevnímá jako potíž, ale spíš jako katolický přínos. Zřetelným se to stalo po nástupu papeže Františka s jeho bratrským přístupem k nekatolickým křesťanům, jak ho ukázala například jeho účast na zahájení oslav 500. výročí reformace. Z toho podle Koppa plyne, „že vedle prohlášení o shodě a dogmatických sblížení může být ekumenický cíl jednoty křesťanstva ve 21. století podstatně prohlouben takovými osobními setkáními se společnými bohoslužebnými iniciativami“. V kontextu sekularizace a náboženského pluralismu může být stále důležitější jasná profilace toho, co je specificky křesťanské.

 

Diplomatická roztržka ohledně kříže

Varšava (KAP/KNA) Francouzskou justicí nařízené odstranění velkého kříže z pomníku papeže Jana Pavla II. (papežem v letech 1978–2005) způsobilo roztržku mezi Varšavou a Paříží. Polská premiérka Beata Szydłová chce pomník svého krajana „zachránit před cenzurou“ a převézt ze severofrancouzského Ploermel do Polska. „Diktát politické korektnosti – státní laicity – vytváří místo pro hodnoty, které jsou naší kultuře cizí a vedou k terorizování každodenního života Evropanů,“ řekla polské tiskové agentuře PAP. „Náš velký Polák a velký Evropan je symbolem křesťanství a sjednocené Evropy.“

Francouzský Nejvyšší správní soud v říjnu rozhodl, že více než metr vysoký kříž musí být z oblouku nad sochou papeže během šesti měsíců odstraněn. Kříž je podle něj v rozporu se zákonem o odluce státu a církve a náboženské symboly jsou ve veřejném prostoru zakázány. Žalobu proti kříži podal spolek volnomyšlenkářů. Případ vyvolal značnou pozornost jak ve Francii, tak i v Polsku.

Pomník vysoký 7,5 metru byl vztyčen na náměstí roku 2006 a byl darem Suraba Zereteliho, předsedy Ruské umělecké akademie. Jan Pavel II. navštívil roku 1996 nedaleké poutní místo Sainte-Anne-d'Auray.

Soud první instance rozhodl roku 2015, že je potřeba odstranit celý památník. Odvolací soud rozsudek zrušil. Nejvyšší správní soud nakonec přikázal odstranit pouze výrazný kříž. Starosta Ploermelu Patrick Le Diffon podle francouzského tisku zvažuje napadnout rozhodnutí u Evropského soudu pro lidská práva. „Pomník je už dvanáct let součástí obce a obyvatele neruší,“ řekl starosta. Pro obec je spíše „turistickým trumfem“.

Pomník byl však sporný již od svého vztyčení na konci roku 2006. Ve Francii jsou náboženské symboly předmětem neustálých diskusí. Roku 2004 byly na školách zakázány pokrývky hlavy a jiné náboženské symboly, roku 2016 rozhodl Nejvyšší správní soud, že ve veřejných budovách smějí být vystavovány jesličky jen za určitých podmínek.

 

Papež prý zvažuje svěcení ženatých mužů

Hamburk (KAP) Podle německého týdeníku Die Zeit z 26. října papež nyní zkoumá návrh, podle kterého by mohli v západní církvi vy­sluhovat mši i ženatí mužové. Takzvaní „viri probati“, osvědčení muži, by tak mohli zčásti převzít důležitou úlohu dosavadního celibátního kléru. To by mohlo řešit nedostatek kněží například v rozlehlé oblasti kolem jihoamerické řeky Amazonky. Bývalý dlouholetý biskup Amazonie Erwin Kräutler připravil příslušný návrh, který prý nyní „již leží na papežově psacím stole“.

V některých případech již ženatí katoličtí kněží fungují, a sice v uniatských církvích sjednocených s Římem anebo jako výjimka v případech, kdy ke katolicismu přestoupí ženatý duchovní jiné křesťanské církve. Možnost rozšíření na viri probati, osvědčené ženaté katolíky, se v katolické církvi již dlouho diskutuje. Z Rakouska pocházející biskup Kräutler již léta volá po zavedení alternativ k celibátu. Na rok 2019 se plánuje v Amazonii synoda. Ta se podle Kräutlera má vzhledem k „hrozivému nedostatku kněží“ a mnoha „farnostem bez eucharistie“ zabývat novými formami pastorace. „V první řadě se nemá diskutovat o celibátu, ale o farnostech, které nemohou v neděli slavit eucharistii.“ Proto je třeba se zabývat otázkou podmínek připuštění ke kněžství a „snad i svěcením jáhenek, protože malé církevní obce jsou většinou vedeny ženami,“ řekl Kräutler. „Snad bychom se dokonce mohli chopit návrhu emeritního biskupa Fritze Lobingera,“ poukázal Kräutler na návrh německého misijnho biskupa z jihoafrického Aliwalu. Lobinger navrhoval, aby obce bez kněze řídil „tým starších“, tedy zkušených a schopných křesťanů, kteří by byli i ordinováni, aby mohli se svými obcemi slavit eucharistii.

 

Ortodoxní židé se přou o brannou povinnost

Jeruzalém (KAP/KNA) V Izraeli se vyostřil spor o brannou povinnost mezi různými ortodoxními skupinami židů. Umírněnější hlavní proud židovské ortodoxie zahájil kampaň proti radikálním odpůrcům branné povinnosti z řad ultraortodoxní „jeruzalémské frakce“ a vyzval k bojkotu obchodů jejích příslušníků. Demonstrace jeruzalémské frakce proti službě v armádě předtím mívaly násilný průběh a docházelo k zatčením. Násilí ze strany ultraortodoxních židů odsoudilo také Sdružení ortodoxních rabínů Ameriky (TORA): „Ilegální veřejné protesty“ prý „v žádném případě nereprezentují velkou většinu studentů ješiv (židovských náboženských škol)“. Spor o osvobození studentů talmudu od branné služby v Izraeli probíhá již léta.

 

Olomouc: dva biskupové, jeden kněz

Praha (KAP) V olomoucké arcidiecézi vysvětili 14. října dva pomocné biskupy – ale jen jednoho kněze. Poukázal na to v kázání arcibiskup Jan Graubner a vyzval jednak k modlitbě za kněžská povolání a jednak rodiče k tomu, aby měli více dětí, aby z nich mohl Bůh někoho povolat.

Vysvěceni na biskupy byli kancléř olomoucké arcibiskupské kurie Antonín Basler (61) a generální vikář olomoucké arcidiecéze Josef Nuzík (51).