Zprávy

Katolíci v Německu požadují reformu církve

Bonn (KAP/KNA) V německém Bonnu probíhá plenární zasedání Ústředního výboru německých katolíků (ZdK). Nejvyšší grémium katolických laiků Německa hned první den jednání 23. října schválilo velkou většinou prohlášení, požadující reformy v církvi. K požadavkům patří umožnit ženám přístup ke všem církevním úřadům, zrušit povinný celibát kněží a reformovat církevní nauku o sexuální morálce.

Co se týče probíhajícího skandálu kolem sexuálního zneužívání duchovními, vyslovil se předseda ZdK Thomas Sternberg za ustavení nezávislé komise, která by měla kontrolovat a sjednotit prevenci ve všech německých diecézích a jejíž členové by neměli být zaměstnanci církve.

Kromě řady jiných témat se účastníci na podnět bavorské organice ZdK zabývali také možností zavést po vzoru německého Katolického sjezdu (Katholikentag) celoevropské setkání katolíků anebo dokonce na ekumenické základně setkání evropských křesťanů. S podobnou iniciativou již předtím přišel německý europoslanec za Zelené Sven Giegold.

Nová pravoslavná katedrála v Bukurešti

Bukurešť (KAP) V hlavním městě Rumunska bude 25. listopadu vysvěcen jeden z největších pravoslavných chrámů světa. Na slavnost dorazí i konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a delegace řecké pravoslavné církve, jež přinese darem relikviář s ostatky ruky sv. Ondřeje, patrona Rumunska. Se stavbou chrámu se začalo před více než sedmi lety a stála doposud asi 110 milionů eur, z čehož asi tři čtvrtiny uhradil stát a město Bukurešť.

Nová Národní katedrála je 120 metrů dlouhá, 70 m široká a 120 m vysoká a jejích 600 oken osvětluje podlahovou plochu 7200 čtverečních metrů. Kromě toho jsou zde ještě dva víceúčelové sály pro 1000 lidí, dvě ubytovny pro poutníky a polévková kuchyně. Katedrála nabízí místo pro 5000 věřících a bude zasvěcena Kristovu zmrtvýchvstání a sv. Ondřeji. Kromě toho bude připomínkou všech, kteří položili život za „svobodu, jednotu a důstojnost rumunského lidu“.

Dosavadní katedrála sv. Konstantina a Heleny ze 17. století svými 500 místy již dávno nedostačuje svému účelu. Když roku 1925 vznikl rumunský patriarchát, stal se původem klášterní kostel katedrálou, byl však od počátku vnímán jako provizorium. Politický vývoj však dlouho neumožnil sny o větší katedrále realizovat. Teprve roku 2005 se tehdejší patriarcha Teoctist mohl pustit do prosazování novostavby a téhož roku mu parlament pro tento účel přidělil rozsáhlý pozemek v centru Bukurešti poblíž budovy parlamentu. Práce začaly roku 2011. Záměr má i oponenty, ale podle loňského průzkumu veřejného mínění 61 % obyvatelstva se stavbou impozantního chrámu souhlasí.

Každý sedmý křesťan je diskriminován

Řím (KAP) Z nové studie mezinárodní charitativní organizace Kirche in Not vyplývá, že přes 60 % všech lidí žije v zemích, které nerespektují svobodu náboženství. V každém pátém státě dochází k jejímu těžkému nebo extrémnímu porušování: Věřící jsou otevřeně pronásledování ve 21 zemích, k nimž patří Severní Korea, Saúdská Arábie, Nigérie nebo Afghánistán. Nejvíce jsou postiženi křesťané, fakticky každý sedmý, tedy asi 300 milionů věřících.

Zpráva je již 14. dvouletou analýzou náboženské svobody v řadě a týká se období od června 2016 do června 2018. Jako důležitý rizikový faktor studie označuje rostoucí ultranacionalismus, který považuje některou náboženskou menšinu za hrozbu pro stát; příklady jsou z Indie, Číny, Severní Koreje, Pákistánu a Myanmaru (Barmy). Ohrožení radikálními islamisty se v některých zemích snížilo, v jiných naopak zvýšilo. Dramatická je situace křesťanů také v Palestině; v Pásmu Gaza jejich počet klesl za 6 let na čtvrtinu. V Evropě především roste antisemitismus a problémem je také lhostejnost „sekulárního Západu“ k této lidskoprávní problematice, takže západní vlády dostatečně nepomohly například iráckým křesťanům a jezídům pronásledovaným islamisty. Rovněž předseda italské větve Kirche in Not Alessandro Monteduro při římské prezentaci uvedené zprávy kritizoval Západ, že k náboženské svobodě nepřistupuje jako k důležité oblasti lidských práv.

Na znamení solidarity s pronásledovanými věřícími všech vyznání bylo mnoho významných veřejných budov osvětleno krvavě červeným světlem, v Paříži například bazilika Sacre Coeur na Montmartru, pravoslavná katedrála Nejsv. Trojice, velká synagoga La Victoire i Velká mešita.

Kardinál Cen odchází do ústraní

Paříž-Hongkong (KAP/KNA) Hongkongský kardinál Joseph Cen (86), který byl doposud předním kritikem sbližování Vatikánu s Čínskou lidovou republikou, odchází do kláštera. „Nemohu bojovat proti papeži,“ řekl Cen v rozhovoru pro francouzský deník La Croix. Ačkoli v minulosti smlouvu s Čínou nazval „neuvěřitelnou zradou“ na katolících věrných papeži, nyní se rozhodl, že již nebude nadále poskytovat rozhovory médiím.

Dohoda s komunistickým režimem znamenala uznání všech čínských biskupů Římem, včetně těch, kteří byli vysvěceni proti vůli papežů. Status těchto mužů byl jednou z překážek vztahů, když mezi Vatikánem a ČLR neexistují diplomatické vztahy již od roku 1951 a většina z asi 13 milionů čínských katolíků se organizuje ve státem uznaném „Vlasteneckém sdružení“.

Zemřela Cecylia Roszaková, zachránkyně Židů

Varšava (KAP/KNA) Ve věku 110 let zemřela polská dominikánská řeholnice Cecylia (Maria) Roszaková. Za druhé světové války se podílela na skrývání pronásledovaných Poláků židovského původu v krakovském klášteře svého řádu. Mezi zachráněnými byl i spisovatel Aba Kovner, který později vypovídal v procesu proti nacistickému zločinci Adolfovi Eichmannovi. Sestra Roszaková za svou statečnost získala čestný titul Spravedlivý mezi národy.

Tři hrozby svobodě

Vatikán (KAP) V italské Veroně se 22. až 25. listopadu konal sedmý ročník Festivalu sociální nauky církve. Kongres letos měl motto Riziko svobody. Účastníkům zaslal video s poselstvím papež František. Hovořil o tom, že lidskou svobodu dnes ohrožují zejména tři věci: chudoba, nadvláda technologií a redukce člověka na pouhého spotřebitele. „Musíme se všichni zasazovat za odstranění toho, co muže a ženy obírá o poklad svobody,“ řekl František. Chudí lidé trpí nepříznivými důsledky svobody jiných lidí a zároveň jsou připravováni o možnost rozvinout svoji vlastní svobodu. Technologická nadvláda vede k nesvobodě, pokud rozvoj technologií nedoprovází „odpovídající rozvoj odpovědnosti, hodnot a svědomí“. A redukujeme-li člověka na pouhého konzumenta, vzniká „riziko, že svoboda zůstane jen iluzí“.

Sjednocovací koncil na Ukrajině v prosinci

Istanbul-Kyjev-Moskva (KAP) Pravoslavný ekumenický patriarchát v Konstantinopoli potvrdil že usiluje o konání sjednocovacího koncilu (soboru) ukrajinských pravoslavných církví v letošním prosinci, konkrétní datum má být ještě určeno. Patriarchát rovněž potvrdil, že při té příležitosti poskytne nově zvolené hlavě celého ukrajinského pravoslaví slavnostním dekretem (tomosem) nezávislost (autokefalii). O postavení prvního patriarchy sjednocené církve se zřejmě chtěl ucházet kyjevský Filaret, kontroverzní patriarcha jedné z dosavadních odštěpeneckých ukrajinských církví. Jeho poslední prohlášení však naznačilo ochotu se kandidatury vzdát.

Moskevský patriarchát, který se odtržení Ukrajiny brání, mezitím podniká širokou církevně-diplomatickou ofenzívu a metropolita Hilarion navštívili mimo jiné koptského papeže Tawadrose II. a pravoslavné církevní vůdce v Damašku a na Kypru.