Petice za svěcení ženatých mužů a žen
(CiG 45/2019) Vídeňský pastorální teolog Paul Zulehner chce pomocí online petice přinést reformy, zamýšlené pro církev v Amazonii, také do německojazyčného prostoru. Jak napsal ve svém blogu, byla Amazonská synoda ve Vatikánu „historickou událostí pro celosvětovou církev“, která „vnesla pohyb i do našich místních církví“. Konkrétně požaduje svěcení „osvědčených mužů (viri probati)“ na kněze a otevření cesty k jáhenství pro ženy. Protože „také ženy hlásají evangelium, mají zkušenosti s vedením živých společenství a jsou v obcích respektovány“. Petice je dostupná na adrese amazonien-auch-bei-uns.com.
Pozitívní diskriminace v Jižní Africe trvá
(CiG 45/2019) Durbanský kardinál a arcibiskup Wilfried Fox Napier kritizuje, že jihoafrická vedoucí strana „Africký národní kongres“ uvázla v někdejší myšlenkové šabloně osvobozovacího hnutí. „Kdo se ozve proti Národnímu kongresu, je považován za nepřítele, kterého je třeba odstranit – ne jako legitimního soupeře.“ Ještě 25 let po konci apartheidu pořád existuje klasifikace podle etnika. Např. černí Jihoafričané jsou při zadávání pracovních míst zvýhodňováni oproti bílým nebo jiným skupinám. „Nezáleží na tom, zda se jedná o černou nebo bílou vládu – obě diskriminují. Národní kongres neuznává, že udržuje apartheid v jiné formě.“
Reformy struktur farností se odkládají
(CiG 48/2019) Vatikánská kongregace pro klérus zastavila plánované spojení dosavadních 887 farností v biskupství Trevír (Trier) do 37 velkofarností. Zasahuje do diecézního práva, aby – jak se píše v jednom dopisu kongregace – „spása duší nedoznala žádných škod“. Proti tomu podala stížnost skupina kněží i laiků a požádala Řím o vysvětlení. Je zde obava ze zhroucení pastorace, svátostné pobožnosti a zbavení farářů moci. Vatikán chce vše církevněprávně prošetřit a žádá o stanovisko biskupa Stephana Ackermanna.
Rozhodnutí Říma by mohlo mít vliv i na další tzv. reformy struktur biskupství v Německu.
Křesťané mohou vést války?
(CiG 48/2019) V evangelických církvích ve středním Německu vypukl spor o článek ze slavného vyznání víry luterských říšských stavů „Confessio Augustana“, které se pokusilo v roce 1530 zabránit rozdělení církve a chtělo nastolit náboženský mír. Regionální biskupka Friederika Spengler(ová) chce v „Církvi spravedlivého míru“ (Kirche des gerechten Friedens) nově formulovat, ba revidovat článek 16. V něm se říká, že křesťané mohou trestat mečem zločince, vést zákonné války a podílet se na nich. Žádost Friederike Spenglerové na poslední synodě evangelických církví Německa o změnu tohoto článku byla odmítnuta.
Zatímco Spenglerová svoji pozici obhajuje s odůvodněním, že církev musí hájit svůj postoj důsledně z posice míru, zaujímá merseburský kapitulní farář Bernard Halver umírněný postoj a tvrdí, že „lépe se smířit s nepříjemným“, stejně jako autoři „Confessio Augustana“ věděli, že násilí může být zneužito i ze strany státu. „Dotčený článek 16 končí poukazem na to, že v pochybnostech je třeba poslouchat Boha než lidi.“
Systematická péče o uprchlíky i ve „východním“ Německu
(CiG 48/2019) SPD, CDU a Zelení v Braniborsku by chtěli vytvořit pevný přijímací postup pro přijetí pronásledovaných křesťanů a dalších osob potřebujících ochranu. Ročně by mohlo být přijato v této spolkové zemi asi 200 potřebných osob. Přitom by měl dále pokračovat i přijímací program pro syrské uprchlíky. Mimoto mají pokračovat i pomocné projekty v Iráku, jejichž cílem je zlepšit životní podmínky pro lidi, kteří se vrátili do své vlasti.
Zákaz nošení řeholního šatu
(CiG 48/2019) Státní rozhlasová stanice France Bleu přinesla zprávu o absurdním rozhodnutí: postarší řeholnice nedostala ve východofrancouzském Vesoulu místo v domově důchodců, protože trvala na nošení svého řádového oděvu včetně závoje. Vedení pečovatelského domu se odvolává na zákaz muslimského zahalování celé hlavy, platný ve Francii a přísné oddělování státu a náboženství zakotvené v zákoně. Pro dobro všech v domě by prý zcela dostačovalo, kdyby řeholnice nosila jen decentní křížek. Ta naproti tomu prohlásila, že celý svůj život nosila hábit se závojem a nedokáže si proto představit svůj život bez něj.
Kněz, sloužící v tomto klášteře vidí v tomto rozhodnutí znamení stoupající „christianofobie“, tedy strachu před křesťanstvím. Nevěří, že závoj poškozuje společnost nebo že škodí přísnému oddělení církve a státu. Závoj v tomto případě není znamením podřízenosti, nýbrž výrazem svobodného přijetí Krista.
Křesťané většinově podporují euthanazii, muslimovéí ne
(CiG 48/2019) I mezi pokřtěnými v Nizozemí převládá většina těch, kteří jsou pro aktivní pomoc k umírání. Více než devadesát procent katolíků a téměř osmdesát procent evangelíků připouští ze určitých podmínek usmrcení na požádání. Mezi muslimy se počet těch, kteří souhlasí s euthanazií naproti tomu pohybuje zřetelně pod polovinou (43 %).
Náboženství není vítáno
(CiG 45/2019) Evangelická spolková farářka pro studující Corinna Hirschberg z Hannoveru si stěžuje, že náboženství je na vysokých školách stále více považováno za rušivý element. Náboženské společnosti už nejsou pro vedení vysokých škol přirozeným partnerem pro dialog, neboť university chtějí být nábožensky- světonázorově neutrální, k tomu se některé obávají náboženského fundamentalismu.
Zemřel biskup Kočiš
Dne 4. prosince 2019 zemřel v požehnaném věku 93 let mons. Ján Eugen Kočiš, emeritní pomocný biskup řeckokokatolického Pražského apoštolského exarchátu. V době, kdy řeckokatolická církev u nás formálně neexistovala, byl 3.12.1967 v Brně tajně konsekrován biskupem Felixem M. Davídkem, ovšem podstoupil další konsekraci (sub conditione) v 2004 v Praze. Pohřben je v Prešově.
Katolická eucharistická slavnost v centru kalvinismu
(KAP) V Ženevě, městě kalvinismu, se uskuteční ekumenická událost historického významu: V únoru bude v katedrále sv. Petra v Ženevě poprvé od roku 1535 sloužena katolická mše, které bude předsedat katolický biskup diecéze Ženeva-Lausanne-Fribourg, Charles Morerod. Švýcarský prezident Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Kurt Koch popsal nadcházející událost v hlavním městě protestantismu jako velký symbol křesťanské jednoty. Ve švýcarských a francouzských médiích bylo zdůrazněno, že něco takového by bylo ještě před několika lety naprosto nemyslitelné. Petr je hlavním kostelem reformované Ženevy. Ekumenické přijetí biskupa Moreroda v tomto kostele má proto zvláštní význam. Podle kázání Guillaume Farela, který 8. srpna 1535 oznámil principy reformace ve sv. Petru, byly v Ženevské katedrále odstraněny znaky katolicismu. Jan Kalvín poté 23 let v této katedrále kázal.
V roce 2019 bylo zavražděno 29 katolických misionářů
(KAP) Podle Vatikánu bylo v roce 2019 na celém světě zabito kvůli své víře 29 katolických misionářů. Šlo celkem o 18 kněží, stálého jáhna, dva řeholníky, dvě řeholnice a šest laiků. Stejně jako v předchozím roce se většina případů udála v Africe.