Zprávy

Salzburský arcibiskup k pandemii

Kathpress č. 70 Salcburský arcibiskup Franz Lackner poslal lidem v souvislosti koronavirovou krizí slovo útěchy: „Ty nejsi sám“. V rozhovoru pro „Salzburger Nachrichten“ Lackner prohlásil, že je nyní naléhavě potřebná pomocná ruka podaná slabým, nemocným a trpícím, je třeba činů a znamení, která ukáží, že „Bůh je bohem života a lásky, a ne trestu a smrti… Bůh se od nás neodtáhl, ale je tady jako někdo, u něhož můžeme v každé situaci hledat útočiště. On na nás čeká“.

K pastorační podpoře lidí zřídila salcburská arcidiecéze horkou linku a webové stránky. Kromě toho jsou bohoslužby přenášeny na internetu.

Jak arcibiskup řekl, neočekává, že by krize přivedla lidi zpátky do kostelů. „Řekl bych, že budou přemýšlivější. Lidé si uvědomí, že život je křehký a že mohou existovat hodnoty, které trochu ztratil z očí. Víra, která spočívá především na zoufalství, není nikdy dobrá.“

Potřebuje Vídeň patronku?

Kathpress č. 70 Návrh vídeňského církevního historika Prof. Ruperta Kliebera přidat blahoslavenou Hildegardu Burjan (1883-1933) ke sv. Klementu Maria Hofbauerovi (1751-1820) jako spolupatronku města Vídně nenašel podporu vicepostulantky H. Burjan v procesu blahořečení, publicistky Ingeborg Schödl. Ve svém listu Kleberovi rozmlouvá její povýšení na spolupatronku města, protože to není ani aktuální kategorie, která je relevantní pro patronku města, ani ji nelze vytrhávat z kontextu její doby.

Podle Schödlové by sice byla Hildegarda Burjan "jistě patronkou města, která má k tomu všechny předpoklady": Zasazovala se jako politička za dělnice a prosazovala prostřednictvím institutu sester "Caritas Socialis" nové sociální myšlenky. Její působení je jistě vzorem i pro dnešní dobu. Kdo se ale bude jejím životem zabývat důkladně, všimne si, že i její jednání bylo poznamenáno panujícím společenským a politickým myšlením. To samé platí pro Klementa Mariu Hofbauera, jehož život byl poznamenán spory s josefinismem.

Zemřela německá teoložka a řeholnice Maria Neubrand

Kathpress č. 70 20.03.2020 zemřela v Paderbornu ve věku 64 let německá teoložka a řeholnice Maria Neubrand, členka řádu Misionářek Krista (Missionarinnen Christi). Biblistka byla v létě roku 2019 jmenována papežem Františkem poradkyní vatikánské komise pro náboženské vztahy s judaismem. Jak sdělila universita v Paderbornu, měla být znalkyně Nového zákona v příštích letech mimořádnou spolupracovnicí při dalším vývoji dobrých vztahů mezi židy a křesťany.

Rakouský církevní tisk je nyní k disposici zdarma elektronicky

Kathpress č. 68 Kvůli pandemii koronaviru jsou až do odvolání na homepage https://www.meinekirchenzeitung.at/ a přes ePaper-App "Meine Kirchenzeitung" dostupné až do Velikonoc všechna vydání rakouského církevního tisku. Projekt měl původně začít až na Velikonoce, byl ale zahájen už 18. 3. Podle generálního sekretáře rakouské konference církevní tisku Heinze Finstera je to „potrava pro duši i ducha“ pro více než 400.000 čtenářů. Pro starší čtenáře se počítá s větším písmem. Aplikace je dostupná v AppStore i na Google Play. Podle Finstera je aplikaci možné nainstalovat bezplatně snadno na smartphone nebo tabletu.

Před 75 lety zemřel v koncentračním táboře Mauthausen bl. Marcel Callo

Kathpress č. 68 Marcel Callo (*1921), mladý Francouz z bretaňské Remeše, který dobrovolně pracoval mezi nuceně nasazenými pro nacistický režim, aby mezi nimi udržoval a posiloval víru. Rok pracoval ve zbrojovce v Zella-Mehlis v Durynsku a založil skupinu Katolické akce. V dubnu 1944 byl kvůli své víře zatčen gestapem a převezen do rakouského koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl následujícího roku (19. března 1945) ve věku 23 let utýrán k smrti. Papež Jan Pavel II. jej před 28 lety blahořečil jako vzor víry a jako „mučedníka dělnické mládeže“.

Callo se již v mladém věku nadchl jako skaut a ministrant pro víru. Když se ve 13 letech se začal učit typografem, zapojil se do skupiny Křesťanské dělnické mládeže a stal se pak vedoucím. Nechtěl se stát knězem, byl přesvědčený, že jako laik může žít svoji víru lépe. Při dobrovolném nuceném nasazení se naučil německy, a navazoval kontakty s Němci, a vlastně předjímal německo-francouzské smíření po válce. Nacistické úřady ho označili jako „příliš katolického“ a zatkly a později převezly přes koncentrační tábor Flossenbürg v Bavorsku a hornorakouský tábor Gusen do Mauthausenu, kde zemřel na tuberkulózu a úplavici.

Teolog: Jak se připravit na důstojné slavení Velikonoc doma

Kathpress č. 68 Emeritní innsbrucký profesor dogmatiky Jozef Niewiadomski zdůraznil v rozhovoru pro Kathpress, že by bylo dobré, kdyby Církev připravila věřící na to, jak důstojně oslavit nadcházející velikonoční svátky mezi čtyřmi stěnami jejich domovů. Nelze předpokládat, že nařízené a rozumné „social distancing“ bude do Velikonoc zrušené. Proto je nutné včas přemýšlet nad „novým modelem církevně-svátostné přítomnosti“ a ukázat alternativy ke (spolu)slavení bohoslužby přes obrazovkou.

Sledování přenosů bohoslužeb by totiž mohlo být chápáno „nejvýš v logice zákusku“, ne však jako náhrada za požívání eucharistického chleba, říká Niewiadomski, a pokračuje: Eucharistie na obrazovce zůstává nakonec pouhým znamením a odkazuje na reálně slavenou eucharistii na jiném místě, potud eucharistii nenahrazuje: „Dimenze svátostnosti vyžaduje požívání eucharistického chleba“. Je třeba jasně říci, že i přes aktuální pokusy udržet bohoslužebný život mediálním zprostředkováním nesmí vést k setření rozdílů. Mediálně zprostředkované bohoslužby by stály „ve službě likvidace komunikace“ – eucharistie by tak sledovala přesný opak, totiž „uvědomění si události konané v konkrétních místech a v konkrétních časech“.

K navázání na tento vlastní rozměr navrhuje Niewiadomski proto také oživit péči o nemocné. Jinak řečeno: biskupská konference by musela dát doporučení, aby lidé spojení s církví roznášeli ve své obci jejím členům eucharistii. Přitom by byla samozřejmě dodržována všechna bezpečnostní hygienická opatření. Toto znovuoživení staré tradice by plnilo dvojí funkci: zamezilo by obávané likvidaci svátostného slavení a zároveň by bylo znamením, jejich prostřednictvím prolomené každodenní sociální distance (odloučení?). Niewiadomski tak rozvíjí myšlenku vídeňského teologa Jana-Heinera Tücka, kterou nadhodil naposledy v interview pro Kathpress, když mluvil o své nelibosti nad „virtualizací“ bohoslužeb. Tück prohlásil, že “slavíme reálnou přítomnost, ne virtuální“.