Teologická fakulta Katolické soukromé univerzity v Linci má novou děkanku
(KAP) Profesorka starozákonní biblistiky Susanne Gillmayr-Bucher (nar. 1962) se stala novou děkankou Teologické fakulty Katolické soukromé univerzity v rakouském Linci. Děkankou byla zvolena učitelským sborem fakulty v červnu, v říjnu tuto volbu schválila vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu a velký kancléř, kterým je linecký biskup Manfred Scheuer. Jmenovací dekret na funkční období od 1. července 2020 do 30. června 2023 nové děkance předal rektor univerzity Christoph Niemand.
Prof. Susanne Gillmayr-Bucher studovala náboženskou výchovu a germanistiku v Innsbrucku. Absolvoval studijní pobyty v USA, Velké Británii, Izraeli a Belgii. V roce 2002 se habilitovala pro starozákonní biblistiku, od roku 2010 je profesorkou tohoto oboru.
Katolická soukromá univerzita v Linci se v roce 2000 akreditovala jako první soukromá univerzita v Rakousku. Historicky univerzita navazuje na více než 300leté dějiny vysokoškolského studia v Linci, které zde zřídili ve 2. polovině 17. století jezuité. V současnosti má soukromá univerzita dvě fakulty: Teologickou fakultu a Fakultu filozofie a kulturních studií.
Předání Ratzingerových cen odloženo na příští rok
(KAP) Vatikánská nadace Josepha Ratzingera/Benedikta XVI. oznámila, že s ohledem na epidemiologická opatření v souvislosti s koronavirem covid-19 bylo zrušeno předání letošních Ratzingerových cen, které bylo původně naplánované na 14. listopad. Letošní laureáti, kterými se stali francouzský filozof Jean-Luc Marion a australská teoložka Tracey Rowlandová, své ceny obdrží až za rok spolu s oceněnými v příštím roce.
Rowlandová je profesorkou na katolické univerzitě Notre Dame v Austrálii a ve svých dílech se věnovala teologickému myšlení Josepha Ratzingera. Marion patří k nejznámějším francouzským filozofům současnosti, je členem Francouzské akademie v Paříži a profesorem filozofie náboženství na univerzitě v americkém Chicagu.
Představitel francouzských muslimů: Muslimové by měli ignorovat karikatury
(KAP) Předseda Francouzské rady islámského náboženství (Conseil français du culte musulman, CFCM) Mohammed Moussaoui vyzval muslimy, aby nereagovali na publikování karikatur násilím. Muslimové by je podle Moussaouiho měli ignorovat „podle příkladu proroka Mohameda“, který rovněž nereagoval na urážky z davu namířené proti němu. Moussaoui v podstatě zopakoval svoje prohlášení, které zveřejnil již v září poté, co satiristický časopis Charlie Hebdo publikoval karikatury proroka Mohameda.
Téma karikatur znovu rozbouřilo veřejné mínění ve Francii a po celém světě poté, co byl 16. října 2020 zavražděn učitel Samuel Paty, který studentům během diskuse o toleranci ukázal některé karikatury. Přední francouzští politici tento čin odsoudili a zdůraznili právo na svobodu projevu v sekulární republice. Naopak představitelé některých islámských zemí proti tomu protestovali a požadovali bojkot francouzských výrobků.
Francouzská rada islámského náboženství byla založena v roce 2003 na popud francouzské vlády jako nejvyšší veřejný orgán francouzských muslimů. Přes některé kritické hlasy se jedná o poměrně uznávanou instituci s určitou autoritou a respektem mezi samotnými muslimy.
Budoucí kardinál Kambanda: Papežská encyklika podporuje smíření ve Rwandě
(KAP/MV) Podle Antoine Kambandy, 61letého arcibiskupa v Kigali, který se koncem listopadu stane prvním rwandským kardinálem, vyšla papežova encyklika „Fratelli tutti“ s důrazem na bratrství všech lidí ve správný čas, aby podpořila proces smíření ve Rwandě. V této zemi nyní končí roční vzpomínka na genocidu, ke které došlo před 25 lety. Podle Kambandy je třeba předat dědictví procesu usmíření mladší generaci, která nebyla svědkem zvěrstev. Důležité je podle něj trojí usmíření: s Bohem, se sebou samým a s ostatními. Být smířený sám se sebou je důležitým předpokladem pro mírové soužití s druhými.
Své jmenování kardinálem považuje Kambanda za poctu celé církve ve Rwandě, která se významně podílí na procesu smíření a obnovy společnosti. Během genocidy ve Rwandě v roce 1994 byla zavražděna celá jeho rodina. Násilnou smrtí zahynuli oba rodiče a pět sourozenců, přežil pouze on a jeden bratr. Kambanda se narodil ve východní Rwandě, ale vyrůstal v Keni. Po návratu do Rwandy se připravoval ke kněžství v seminářích v Kigali a v Butare. V září roku 1990 přijal kněžské svěcení od papeže Jana Pavla II. během jeho návštěvy ve Rwandě. Později studoval v Římě, kde na papežské akademii redemptoristů (Accademia Alfonsiana) získal doktorát z morální teologie. V květnu 2013 jej papež František jmenoval biskupem v Kibungu a v roce 2018 arcibiskupem ve rwandské metropoli Kigali.
Na genocidě ve Rwandě v roce 1994 se podílela také řada kněží.
Nový filipínský kardinál překvapen jmenováním
(KAP/MV) Jose Fuerte Advincula, arcibiskup z filipínské provincie Capiz na ostrově Panaj, který v konsistoři dne 28. listopadu bude jmenován kardinálem, byl podle svých slov touto zprávou velmi překvapen. Jeho první reakcí byla obava z odpovědnosti, která mu bude svěřena.
Po studiu teologie a kněžském svěcení v roce 1976 byl Advincula spirituálem. Poté pokračoval v dalším studiu, nejprve studoval psychologii v Manile, poté církevní právo v Manile a na papežské univerzitě Tomáše Akvinského v Římě (tzv. Angelicum), kde získal doktorát. Papež Jan Pavel II. ho v roce 2001 jmenoval biskupem v San Carlos, od roku 2011 je arcibiskupem v Capiz. Advincula byl předsedou biskupské komise pro domorodé obyvatelstvo Filipín a členem různých komisí, např. komise pro ženy, rodinu a život nebo pro duchovní povolání.
Vedle Luise Antonia Tagleho (63 let), Gaudencia Rosalese (88) a Orlanda Queveda (81) bude 68letý Advincula čtvrtým Filipíncem v současném sboru kardinálů. S ohledem na věk však budou mít pouze dva z nich (Tagle a Advincula) možnost účasti v konkláve při volbě papeže. Kardinálská hodnost je na Filipínách nejčastěji spojována s arcibiskupským sídlem v hlavním městě Manile. Tento stolec je momentálně neobsazený, resp. spravovaný apoštolským administrátorem, protože kardinál Tagle byl v prosinci 2019 povolán do Vatikánu, kde se stal prefektem Kongregace pro evangelizaci národů.
Arcidiecéze Capiz se nachází na ostrově Panaj ve Visayském souostroví. S rozlohou 12.000 km² se jedná o šestý největší ostrov Filipín, který je se 4,4 miliony obyvatel čtvrtý nejlidnatější.
Nové složení sboru kardinálů
(MV) Po oznámení o chystané konsistoři, na které bude 28. listopadu 2020 jmenováno 13 nových kardinálů, je zřejmé, že zastoupení kardinálů evropského původu mezi voliteli bude 41 % (tj. 53 ze 128). Zůstane tedy na současné nejnižší úrovni v dosavadní historii (po rezignaci italského kardinála Becciu). Naopak zastoupení kardinálů-volitelů z Afriky (14 %, 18) a z Asie (12,5 %, 16) bude nejvyšší, jaké kdy bylo.