Haiti: 60 procent všech kostelů v diecézi zničeno zemětřesením
(KAP) Deset dní po ničivém zemětřesení, ke kterému došlo 14.srpna 2021 v karibském státě Haiti, představila místní katolická církev bilanci škod po katastrofě. Dosud je po zemětřesení o síle 7,2, které zanechalo enormní škody na nesčetných budovách včetně mnoha kostelů, sečteno 2.207 mrtvých, 344 pohřešovaných a 12.268 zraněných. Jak sdělil místní biskup Joseph Gontrand Decoste organisaci Kirche im Not, bylo v nejhůře postižené diecési Jeremie dokonce zničeno 60% všech kostelů. Předtím nebyly kvůli přerušeným přístupovým cestám žádné informace z jižních církevních provincií této země. Některé z nyní zničených kostelů byly podle biskupa silně poškozeny již hurikánem Matthew v roce 2016. Při současném katastrofálním zemětřesení utrpělo 26 kostelů jeho diecéze těžké škody, z toho jedenáct kostelů bylo zničeno úplně. K postiženým kostelům patří i Decostova katedrála sv. Ludvíka.
Epicentrum zemětřesení se nacházelo v diecézi Les Cayes, jejíž církevní stavby jsou zrovna tak silně zasaženy. Její biskup kardinál Chibly Langlois nebyl, jak říkaly první zprávy, zasypán při zřícení svého biskupského domu. Podle prezidenta Kirche in Not Thomase Heine-Gelderna potvrdil místní projektový partner, že kardinál stačil ještě včas utéct. Mezinárodní nadace přislíbila bezprostředně po zemětřesení církvi na Haiti nouzový balíček ve výši půl milionu euro, např. podporou místního kléru mešními stipendii, životně nezbytnými předměty, obnovou diecézních médií, např. místního katolického rádia. Obnovovací práce a doprava humanitární pomoci jsou podle informací místních zástupců církve narušeny chybějícím telefonním spojením a zničenou infrastrukturou. Situaci podle zpravodajské agentury AP komplikují pouliční kriminální bandy, které vykrádají transporty s pomocí a kradou zásoby. Občas musejí pomocníci dopravovat materiál vrtulníky.
Diskuse o reformě kalendáře Syrské pravoslavné církve
(KAP) Poslední synoda Syrské pravoslavné církve, na které se koncem června sešli v Libanonu syrští pravoslavní biskupové z celého světa, projednávala otázky pastorační, sociální, liturgické a spirituální. Na základě žádostí syrských pravoslavných obcí z různých částí světa jednali biskupové o snahách ohledně dosažení jednotného data slavení Velikonoc ve všech církvích. Diskuse se soustředila na dva návrhy možného řešení. Podle prvního by celá syrská pravoslavná církev přijala gregoriánský kalendář. Podle druhého návrhu by syrští pravoslavní věřící na Západě slavili podle gregoriánského kalendáře, zatímco syrští pravoslavní na Východě by se přidrželi juliánského kalendáře. Nakonec bylo rozhodnuto, aby se k otázce vyjádřili věřící, které svým dopisem požádal o stanovisko syrský pravoslavný patriarcha Antiochie Afrem II.
Otázka kalendáře není snadná ani v samotné syrské pravoslavné církvi, která má podle vlastních údajů 5,5 až 6 milionů věřících. Čtyři miliony věřících žijí v Indii, kde patří k autonomní Malankarské syrské pravoslavné církvi v Jižní Indii. Ostatní syrští pravoslavní jsou rozptýleni po celém světě, žijí hlavně v Brazílii, Evropě, USA a Kanadě. Na Blízkém Východě (Sýrie, Turecko, Libanon, Irák, Egypt) žije maximálně 250.000 věřících. V roce 2014 došlo k výraznému nárůstu počtu věřících. Před 20 lety v Guatemale vystoupilo z římskokatolické církve hromadně 850.000 až 900.000 věřících. Roku 2012 požádali o přijetí do syrské pravoslavné církve. Tato žádost byla v roce 2014 schválena.
Zatímco v syrské pravoslavné církvi je obecně používán juliánský kalendář, věřící v Indii a v Latinské Americe slaví podle gregoriánského kalendáře. Patriarcha Afrem ve svém dopise zdůraznil, že by shoda na termínu slavení Velikonoc byla pro církev důležitá. Přesto nechce prosazovat jednu z možností bez předchozího dotazu věřících. Doufá, že biskupové na příštím jednání synodu otázku rozhodnou.
Poslední spoluzakladatel společenství v Taizé oslavil 100. narozeniny
(KAP/KNA) Švýcarský kalvinista Daniel de Montmollin (nar. 1921), poslední žijící zakládající člen ekumenického společenství v Taizé, oslavil 27. srpna 100. narozeniny. Montmollin je vedle Rogera Schutze (1915-2005), Maxe Touriana (1921-1996) a Pierre Souvairana (1928-1998) považován za čtvrtého bratra komunity v Taizé. Již v roce 1942 se v Ženevě stýkal s těmito třemi prvními členy vznikajícího společenství. Poté, co v roce 1946 dokončil studium teologie, stal se členem komunity. Při hledání svého pracovního zapojení se Montmollin na konci 40. let seznámil v Cluny s hrnčířstvím a zdokonalil se v něm. Stal se průkopníkem kameniny a glazury z popela rostlinného původu. Je autorem mnoha publikací a výstav. De Montmollin založil obě hrnčířské dílny, které patří k životu společenství v Taizé a z velké části zajišťují hospodářské zabezpečení. Působil také jako básník a filozof na pomezí přírody, umění a vědy. V posledních letech se stáhl z života ve společenství, ale i nadále s ním byl v kontaktu.
Vesnice Taizé v jižním Burgundsku je symbolem ekumenického hnutí. Křesťanské společenství, vzniklé v roce 1940, se stalo místem setkávání pro mládež z celého světa. K bratřím patří asi 100 mužů z cca 25 zemí. Zhruba jedna čtvrtina z nich žije v malých komunitách v Asii, Africe, Jižní Americe a na předměstí Paříže. Tito bratři sdílejí svůj život s dětmi ulice, vězni, umírajícími a osamělými.
Od roku 1974 se scházejí desetitisíce zájemců na „koncilu mládeže“. Bratří z Taizé pořádají pravidelná setkání mladých ve všech částech světa. Každoročně na přelomu roku se konají v některém z evropských velkoměst setkání Taizé. Řádové sliby bratří z Taizé zahrnují chudobu, celibát a poslušnost. Těžiště práce dnes spočívá vedle ekumenismu v solidaritě s chu-dými a bezprávnými světa.
Doba stvoření 2021
(MV) Tématem letošní ekumenické Doby stvoření (Season of Creation) je motto: „Domov pro všechny? Obnova Božího domu“. Doba stvoření začíná 1. září, tj. Světovým dnem modliteb za péči o stvoření, který poprvé vyhlásil ekumenický patriarcha Demetrios I. v roce 1989. Tento den totiž začíná pravoslavný církevní rok připomínkou stvoření světa. Světová rada církví se zasloužila o rozšíření tohoto dne mezi různá církevní společenství a rozšířila ho na delší dobu, která končí 4. října na svátek sv. Františka z Assisi. Světový den modliteb za péči o stvoření vyhlásil pro katolickou církev papež František v roce 2015 v souvislosti s vydáním papežské encykliky Laudato si´. K slavení Doby stvoření vyzval papež František poprvé v roce 2018.
U příležitosti letošní Doby stvoření pronesl papež František krátké videoposelství, ve kterém vyzvedl úsilí mladých lidí: „Velice mne těší, když vidím mladé lidi, kteří mají odvahu k zahájení projektů zlepšujících jak přírodní, tak sociální prostředí, což jsou dvě reality jdoucí ruku v ruce. My dospělí se od mládeže můžeme mnohému přiučit, protože ve všem, co se týká péče o planetu, jsou mladí lidé průkopníci. Vezměme si z nich příklad a zamysleme se nad svým životním stylem, zejména v těchto krizových momentech – zdravotnické, sociální a ekologické krize. Nad způsobem naší obživy, spotřeby, dopravy a nakládáním s vodou, energií, plasty a dalšími materiálními statky, které je často pro Zemi škodlivé. Rozhodněme se pro změnu! Ubírejme se spolu s mladými lidmi směrem k jednodušším životním stylům, které si váží životního prostředí. Modleme se, abychom se my všichni odvážili zvolit si skromný životní styl šetrný k přírodě a radovali se při pohledu na mladé lidi, kteří o to odhodlaně usilují. Nejsou to pošetilci, protože se zasazují za svou budoucnost. Chtějí změnit to, co zdědí, až my už zde nebudeme.“
V rámci Doby stvoření se v církvích po celém světě konají různá setkání a modlitby.