Requiem za Václava Konzala
(pH) V pátek 24. září 2020 u sv. Markéty v Břevnově slavila rodina a přátelé zádušní bohoslužbu za Václava Konzala, který zemřel na podzim 2020 (viz Getsemany 332 – prosinec 2020; http://www.getsemany.cz/node/3808), ale z důvodu karantény byla liturgie odložena. Předsedal biskup Václav Malý, kterému asistoval jáhen Jan Rückl. Koncelebrovali břevnovští „jeromonaši“ Václav Snětina a Vojtěch Malina. V úvodu přednesla dcera Daniela na svého otce vzpomínku. Četla též čtení z žalmu 69. Biskup Malý v promluvě zdůraznil, že před Hospodinem se nemusíme stylizovat, bere nás takové, jací jsme (Ž 69,17). Zmínil též překladatelské trio Bouše, Máša, Konzal a množství práce, které pro českou církev vykonalo.
Teologie křesťanských tradic na ETF UK
(MV) Bakalářský studijní program Teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (TKT) zahájil nový akademický rok 2021/2022 desetidenním úvodním studijním soustředěním v budově Staré školy ve Strašicích ve dnech 10.-19. září. Hlavní náplní programu byla výuka všech tří ročníků. Součástí programu byly také besedy s vyučujícími nebo s pozvanými hosty, modlitby, liturgie, výlet a zábavný večer v režii studentů. Do 1. ročníku nastoupilo 9 studentek a studentů.
V pondělí 20. září se na bakalářském oboru TKT konaly obhajoby a státní závěrečné zkoušky. Úspěšnými absolventy a absolventkami se stali: Ondřej Michálek (bakalářská práce na téma: „Teologické motivy ve světech J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise a George Lucase“), Gabriela Buknová („Mystická skúsenosť u Otca Sofronija a Dorothee Sölle: východiská, dôrazy, perspektívy“) a Matúš Kočalka („Otázka ľudskej identity a jej uchopenie v pravo-slávnej a evanjelikálnej tradícii: pohľad Oliviera Clémenta a Stanleyho Grenza“).
Slavnostní zahájení nového akademického roku se uskuteční v neděli 3. října v Club Kinu v Černošicích, při kterém bude uveden Theomuzikál od Františka Bartáka, který je rovněž jedním z absolventů TKT. Od středy 6. října začíná pravidelná výuka, která je kromě dvou až tří víkendů během roku soustředěna do jednoho odpoledne a večera v týdnu, aby se vyšlo vstříc těm, kteří studují další obor nebo již pracují.
Studium TKT je určené především zájemcům o teologii v ekumenických souvislostech. V rámci studia je uplatňován ekumenicky otevřený a odborně fundovaný přístup v kombinaci s úsilím o vytvoření prostředí přátelských vztahů mezi studenty a vyučujícími. Přihlášky ke studiu v dalším akademickém roce je možné podávat do konce března 2022. Více informací je možné nalézt na stránkách Institutu ekumenických studií (https://www.iespraha.cz/), spolupracuje s fakultou při podpoře studia.
Kněz Tomáš Petráček obdržel Stříbrnou medaili předsedy Senátu
(MV) U příležitosti Dne české státnosti 28. září ocenil předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil 15 významných osobností z řad vědců, umělců a dalších oblastí veřejného a společenského života, kterým udělil Stříbrné medaile předsedy Senátu. Mezi oceněnými byl také katolický teolog, kněz a církevní historik prof. Tomáš Petráček. Předseda Senátu uvedl, že laureáti jsou lidmi, kteří významně přispívají k tomu, aby byl náš národ hrdým, sebevědomým a aby nezapomínal na své kořeny. Všichni ocenění lidé mají podle něj tři vlastnosti, které je spojují, a to statečnost, schopnost být příkladem a vzorem a pevnost charakteru, postojů a idejí.
Tomáš Petráček působí na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové jako vedoucí katedry kulturních a náboženských studií a také jako akademický kaplan. Přednáší rovněž na Filozofické a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Je postulátorem procesu blahořečení pátera Josefa Toufara, kněze umučeného Státní bezpečností v roce 1950. Publikoval řadu odborných textů a monografií, působí jako kněz a pedagog, věnuje se popularizaci historie a vzdělávání v médiích či na veřejných přednáškách.
V prosinci 2018 Tomáši Petráčkovi udělil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka napomenutí za rozhovor pro Hospodářské noviny, ve kterém kritizoval kázání Petra Piťhy o budoucí vládě homosexuálů a vymezil se i vůči prohlášení českých biskupů proti Úmluvě Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (známé těž jako Istanbulská úmluva). V květnu 2020 správce sociálních sítí pražského arcibiskupství (pravděpodobně Josef Nerušil, v současnosti jednička na pražské kandidátce SPD) lživě tvrdil, že napomenutí Petráčkovi neudělil kardinál Duka, ale jeho ordinář (tj. královéhradecký biskup Jan Vokál). Tomáš Petráček tuto lež vyvrátil zveřejněním napomenutí, které mimo jiné obsahovalo chybně uvedený odkaz na neexistující odstavec kodexu (kán. 1372, odst. 2 místo správného kán. 1371, odst. 2). Ještě předtím v důsledku pokračujícího sporu kardinál Duka k 1. březnu 2020 uvolnil Tomáše Petráčka z funkce sídelního kanovníka Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském (proboštem kapituly je Petr Piťha).
Polská novinářka a aktivistka o zneužívání v katolickém Polsku
(MV/Heroine) Magazín Heroine zveřejnil rozhovor s polskou novinářkou, feministkou, aktivistkou a levicovou političkou Agatou Diduszko-Zyglewskou, která je mimo jiné spoluautorkou mapy pedofilie a sexuálního násilí v Polsku zachycující případy sexuálního obtěžování v katolické církvi. Během práce na této mapě si uvědomila, že největším problémem nejsou samotní predátoři, kteří sexuální násilí páchají, ale biskupové, kteří na tyto útoky nereagují a zakrývají je. V rozhovoru zmínila některé ze stovek příběhů, které slyšela a přečetla. Všechny jsou příšerné a často se jednalo o věci, které si do té doby nebyla schopna ani představit:
„Například případ kněze, který navštěvoval věřící rodinu se spoustou dětí. S jedním z jejich synů se zavíral do místnosti, kde ho znásilňoval. Místnost přímo sousedila s kuchyní, kde seděla jeho matka, otec, babička a další děti. Když chtěl osmiletý chlapec volat o pomoc, že ho to bolí a že už to nemůže vydržet, kněz mu odpověděl, že když to nehodlá dělat on, bude to dělat s jeho mladším bratrem. Takže tento chlapec, aby ochránil sourozence, skončil dlouhé roky znásilňován doslova za zdí, na jejíž druhé straně seděla celá jeho rodina...
Podobné to bylo v případě chlapce , který žil se silně věřící babičkou. K nim do domu také chodil kněz a jednoho dne se zdržel, takže požádal, jestli u nich může přespat. Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby nechtěl přespat v pokoji vnoučka. Babička i přes to ochotně souhlasila. A tak tam kněz od té doby přespával častěji. Samozřejmě se to nikdy neobešlo bez znásilnění dítěte. A i když pokaždé prosilo babičku, ať ho nenechá spát u něj v pokoji, že nechce, jedinou odpovědí mu bylo, že jde přece o kněze.“
Podle Diduszko-Zyglewské je jedním z hlavních problémů skutečnost, že duchovní mají tak vysoké společenské postavení, že spousta lidí, především starší generace, jsou kněžími „téměř hypnotizovaní“. Takže mohou prakticky beztrestně porušovat pravidla a mají k tomu dokonalé podmínky.
V současnosti dochází zvlášť u mladší generace ke změně. V posledních třech letech výrazně narostl počet žáků ve školách, kteří přestali chodit na náboženskou výuku. Také rok od roku klesá množství lidí, kteří v Polsku pravidelně chodí do kostela. V současné době je to asi jen čtvrtina společnosti, která se pravidelně zúčastňuje bohoslužeb. Podle statistik je víra důležitá jen pro 16 % lidí do 29 let věku. Což podle Diduszko-Zyglewské ukazuje na obrovskou změnu, která se momentálně v Polsku děje.