Zprávy

Rekordní čísla výstupů z katolické církve v Německu

(DBK/MV) Německá biskupská konference a 27 (arci)diecézí katolické církve v Německu 28. června 2023 zveřejnily církevní statistiky za rok 2022. V Německu tvoří katolíci 24,8 % z celkového počtu obyvatel (20.937.590 členů církve).

Po pandemii koronaviru došlo k mírnému nárůstu u většiny svátostí: Účast na bohoslužbách činila 5,7 % (v roce 2021: 4,3 %). Uskutečnilo se 155.173 křtů (2021: 141.992). Výrazně se zvýšil počet církevních svateb na 35.467 (2021: 20.140). K prvnímu svatému přijímání přistoupilo 162.506 dětí (2021: 156.574). Celkem bylo biřmováno 110.942 mladých lidí (2021: 125.818). Pohřbů bylo 240.144, tedy téměř stejně jako v předchozím roce (2021: 240.040).

Probíhající strukturální úpravy v diecézích snížila počet farností na 9.624 (2021: 9.790). Kněží bylo celkem 11.987 (2021: 12.280), z toho 6.069 farářů (2021: 6.215). V ostatních pastoračních službách je podle statistik z roku 2022 celkem 3.184 stálých jáhnů (2021: 3.253), 3.117 pastoračních asistentů/referentů (ženy: 1.509, muži: 1.608) a 4.167 farních asistentů/referentů (ženy: 3.289, muži: 878). Počet kněžských svěcení v roce 2022 byl 45 (z toho 33 světských a 12 řeholních kněží).

V roce 2022 vstoupilo do katolické církve 1.447 osob (2021: 1.465) a 3.753 osob bylo znovu přijato (2021: 4.116). V roce 2022 došlo k dalšímu masivnímu nárůstu počtu osob vystupujících z církve, a to o 522.821 osob (2021: 359.338).

Pro úplnost je třeba dodat, že rekordní čísla výstupů z církve v roce 2022, zveřejněná už na jaře 2023, zaznamenala také Evangelická církev v Německu (EKD): 380.00 (2021: 283.975).

Texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů pro rok 2024

(DPCU/MV) Dikasterium pro podporu jednoty křesťanů a Světová rada církví zveřejnily texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2024. Na severní polokouli je tradičním obdobím pro Týden modliteb od 18. do 25. ledna, zatímco na jižní polokouli, kde je leden často obdobím dovolených, slaví církve Týden modliteb kolem Letnic. Téma Týdne modliteb 2024 vychází z textu z evangelia svatého Lukáše: "Miluj Hospodina, Boha svého ... a svého bližního jako sebe samého" (Lk 10, 27). Příprava materiálů byla svěřena ekumenickému týmu z Burkiny Faso, který zprostředkovala místní komunita Chemin Neuf.

Na přípravě modliteb a úvah spolupracovali zástupci katolické arcidiecéze Ouagadougou, protestantských církví a místních ekumenických organizací. Politická a sociální situace v Burkině Faso je nestabilní a mír a sociální soudržnost jsou v mnoha ohledech ohroženy. Příprava textů pro Týden modliteb za jednotu křesťanů v tak nejistém období dějin své země pomohla ekumenické redakční skupině uvědomit si, že Kristova láska spojuje všechny křesťany a je silnější než jejich rozdělení.

Po úvodním procesu přípravy návrhu se mezinárodní tým jmenovaný společně Dikasteriem pro podporu jednoty křesťanů a Komisí pro víru a řád Světové rady církví sešel v Římě v Casa San Giuseppe di Cluny, kterou od roku 2016 spravuje komunita Chemin Neuf, jejíž členové se zvláště zasazují o jednotu křesťanů. Tento mezinárodní tým spolupracoval s místní redakční skupinou na revizi a finalizaci materiálů. Čtyři členové místní skupiny, kteří se měli zúčastnit setkání v Římě, se bohužel nemohli dostavit osobně, ale zúčastnili se prostřednictvím videokonference.

Texty společně vydávají Dikasterium pro podporu jednoty křesťanů a Komise pro víru a řád Světové rady církví. Jsou nabízeny křesťanům na celém světě s tím, že pokud to bude možné, budou upraveny pro použití v místních podmínkách s ohledem na místní sociální a kulturní kontext a liturgické a bohoslužebné zvyklosti. Takové přizpůsobení by mělo v ideálním případě probíhat ekumenicky.

16. valné shromáždění Konference evropských církví v Tallinnu

(MV) Ve dnech 14. - 20. června 2023 se v estonském Tallinnu uskutečnilo 16. valné shromáždění Konference evropských církví (KEK/CEC) s mottem: „Pod Božím požehnáním – utvářet budoucnost“. Shromáždění hostily členské církve KEK/CEC v Estonsku, Estonská evangelická luterská církev a Estonská pravoslavná církev.

K hlavním řečníkům valného shromáždění patřila běloruská opoziční politička a aktivistka Svjatlana Cichanouská, která se v letech 2020-2023 stala symbolem mírového zápasu o demokracii a silného ženského vedení, s příspěvkem na téma: Co mohou církve nabídnout evropské společnosti. Dále pak prof. Hartmut Rosa, německý sociolog a politolog, který přednesl příspěvek na téma "Jaké jsou sociologické souvislosti Evropy". S projevem na téma "Jak teologicky pracujeme s naší rolí v evropské společnosti" vystoupil také bývalý anglikánský arcibiskup z Canterbury (v letech 2002–2012) Rowan Williams.

Na valném shromáždění vystoupil také ekumenický patriarcha Bartoloměj s projevem na téma "Jaké jsou naše ekumenické úkoly v budoucí Evropě?". Ve svém textu, který do češtiny přeložil český delegát Petr Jan Vinš, patriarcha varoval před tzv. novým ekumenismem:

„Někteří volají po „novém ekumenismu“, tedy po sjednocení křesťanských církví na základě tzv. „tradičních hodnot“. Tato forma ekumenismu nevyhnutelně vytváří podivná spojenectví mezi křesťanskými církvemi. Církve, které se dříve stavěly proti jakémukoli typu vzájemného ekumenického rozhovoru, jsou nyní ochotny se podílet na tomto tzv. „novém ekumenismu“, který prosazuje tyto tradicionalistické hodnoty. Například někteří američtí evangelikálové, kteří dříve považovali katolické a pravoslavné křesťany za pohany uctívající modly, se nyní zdají být ochotni spolupracovat s některými katolickými a pravoslavnými křesťany, jen aby tyto hodnoty podpořili. Tento „nový ekumenismus“ zašel dokonce tak daleko, že za svého politického zastánce pomazal prezidenta Ruské federace Vladimira Putina a za svého duchovního vůdce patriarchu Ruské pravoslavné církve Kirilla.

Jestliže ve dvacátém století byl ekumenismus chápán jako způsob, jak přispět k vizi společného lidství a společného dobra, pak je „nový ekumenismus“ dvacátého prvního století naopak silou, která přináší rozdělení a destrukci. Důsledky této rozdělující a destruktivní mentality vidíme v plné síle v současném brutálním útoku Ruska proti Ukrajině, stejně jako v církevním ospravedlňování této války, která je vydávána za záchranu Ukrajiny před údajnými svody bezbožného, sekulárního a liberálního Západu. Tento „nový ekumenismus“ je bohužel ve své podstatě neekumenický, ne-li antiekumenický, protože se staví proti ostatním křesťanům, kteří nepodporují jeho výlučné zaměření na určitý soubor hodnot. Nakonec tento „nový ekumenismus“ podporuje étos polarizace, který je založen spíše na dualistickém než na inkarnačním chápání vztahu Boha ke světu.“

Valné shromáždění zvolilo nové vedení KEK/CEC. Odstupujícího předsedu Christiana Kriegera nahradil arcibiskup thyateirský a britský ekumenického patriarchátu Nikitas, který je koordinátorem pracovní skupiny Ekumenic-kého patriarchátu pro obchodování s lidmi a novodobé otroctví, působil jako předseda patriarchátního výboru pro mládež a spolupředseda a člen řídícího výboru mezináboženské nadace Elijah. V současné době je spolupředsedou Evropského katolicko-pravoslavného fóra. Místo- předsedy byli zvoleni anglikánská biskupka Huntingdonu Dagmar Winter a Frank Kopania, výkonný ředitel pro globální služby v Evangelické církvi v Německu a člen správní rady KEK/CEC. Do řídícího výboru byl opět zvolen Petr Kratochvíl, delegát Českobratrské církve evangelické. Zastupujícím členem řídícího výboru byl znovu- zvolen Petr Jan Vinš, kněz Starokatolické církve a generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR.

Valné shromáždění se schází každých pět let, aby přijala důležitá rozhodnutí o budoucnosti KEK/CEC. Na shromáždění se scházejí delegáti členských církví, partnerských organizací a evropských národních ekumenických rad církví.