Sporné svěcení žen

autor: 

Dne 29. června2002 v neveřejném obřadu, konaném na lodi plující na Dunaji, přijalaskupina devíti žen kněžské svěcení. Světitelem byl argentinský biskup Romulo Braschi,původně římskokatolický arcibiskup, nyní však působící v Církvi JežíšeKrále. Svěcenkyně pocházejí z Německa, Rakouskaa USA. Argumentují, že církevní zákaz kněžského svěcení žen se neopíráo bibli „Jak nauka o nemožnosti ordinace žen, takcírkevní právo na ní postavené jsou projevem hereze, “ napsaly teoložky Ida Ramingová a Iris Muellerová,jež byly rovněž vysvěceny. Svůj čin vysvětlují jako prorocký akt, který má býtsignálem k zásadní změně v církvi.

Reakce ze stranyoficiálních představitelů římskokatolické církve byly jednoznačně negativní.Svěcení žen bylo totiž papežem Janem Pavlem II. výslovně odmítnuto.Římskokatolická církev hájí názor, že v církvi byli vždy svěceni mužia že kněz reprezentuje muže Ježíše. Rakouský biskup Kurt Krenn proto pohrozil vyloučením vysvěcených ženz církve. Teolog Augustin Pötscher argumentoval:„Jakékoli svěcení proti vůli církve je samo o sobě rozporná představa,a proto je neplatné. Jakákoli služba se přece vykonává z pověřenícírkve pro nějakou církevní obec. Člověk se do církevního úřadu nepovolává sám,ale je povolán v rámci přesně stanoveného postupu. Svátost není žádnýhokuspokus, ale děje se jen tehdy, když udílející i přijímající chtějídělat to, co má církev v úmyslu činit.“

Od akce se všakdistancovali i představitelé hnutí Kirchenvolk-Begehren (Petice lidu církve), které samo možnost svěcenížen požaduje a na něž se mj. vysvěcené ženy odvolávaly. Podle jejichprohlášení této platformě jde o postupnou změnu církevního právav těch věcech, jež lze změnit, a nikoli o „ilegální akce“, kterémohou „přivolat nebezpečí rozštěpení církve“.

Svěcení ženv katolické církvi bylo prováděno i v normalizačnímČeskoslovensku, kdy se k němu rozhodl tajný biskup Felix Maria Davídek.Tehdy bylo svěcení lépe odůvodnitelné z hlediska účelu tohoto aktua církevní obce, pro níž svěcení měla být určena. Přesto byl Davídkův kroki v rámci podzemní církve vnímán jako velmi kontroverznía bezprostředně vedl k rozštěpení Davídkova hnutí. Oficiální místařímskokatolické církve také nikdy žádné takové svěcení neuznala.

Snad tedy lzevyslovit názor, že přinejmenším dokud se nezmění oficiální linie současnéhopapeže, nebudou kněžská svěcení žen akceptována. Případné pokusy o jejichuskutečnění tak budou vždy riskantní a pravděpodobně lehkomyslné. Přitomvšak současný důraz na rovnoprávnost pohlaví, který přerostl v silnépolitické a kulturní hnutí, církev akutně staví před problém, jak svůjpostoj k ženskému svěcení ospravedlnit před věřícími. Úbytek ženv členstvu církví se začal v Západní Evropě projevovat již předdlouhou dobou, a tento trend pravděpodobně signalizuje jejich rostoucínespokojenost s církevní praxí.

Svyužitím zpráv agentur BBC a KAP připravil JaS