Užívá se v byzantské liturgii desetkrát v roce o nedělích Velkého postu (s výjimkou neděle Květné), na Velký čtvrtek a Velkou sobotu, v předvečer Narození Ježíše Krista a Bohozjevení a v den svátku svatého Bazila (1. ledna). Strukturně se podobá anafoře v liturgii sv. Jana Zlatoústého. Patří do velké rodiny anamnetických anafor původně vzniklých v jeruzalémském a antiochijském patriarchátu. Překlad, který přinášíme, pochází od dr. Karla Chytila.
Jáhen: Stůjme důstojně, stůjme s bázní, a v pokoji přinesme svatou oběť.
Lid: Oběť smíření a chvály.
Kněz: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boha Otce a společenství svatého Ducha s vámi se všemi.
Lid: I s tebou.
Kněz: Vzhůru srdce.
Lid: Máme je u Pána.
Kněz: Vzdávejme díky Hospodinu.
Lid: Je důstojné a spravedlivé klanět se Otci i Synu i svatému Duchu, nerozdílné Trojici jedné podstaty.
Kněz: Vpravdě je důstojné a spravedlivé, hodné tvé převelebné svatosti, abychom tě, Vládce, Pane, Bože, Otče všemohoucí, velebný, chválili, tobě zpívali, dobrořečili, klaněli se a děkovali, tebe jediného pravého Boha oslavovalia se srdcem zkroušeným a duchem pokorným přinášeli tuto naši liturgickou službu, neboť tys nám daroval poznání své pravdy. Kdo jen může vyslovit tvou moc, zvěstovat všechnu tvou slávu, nebo vypovědět všechny tvé činy, jež stále konáš. Vládce všech, Pane nebe a země i všeho stvoření, viditelného i neviditelného: ty sedíš na trůnu slávy a prohlédáš hlubiny. Jsi věrný, neviditelný, nevystižitelný, nevýslovný, nezměnitelný, Otče našeho Pána Ježíše Krista, velikého Boha a Spasitele, naší naděje. On je obraz tvé dobroty, pečeť zjevující v sobě tebe, Otče. On je živé Slovo, pravý Bůh,věčná Moudrost, život, posvěcení, moc, pravé světlo. V něm se zjevil Duch svatý, Duch pravdy, dar synovství, závdavek budoucího dědictví, počátek věčného blaha, životodárná síla, v něm sílí všechno rozumné a duchovní stvoření, slouží ti a ustavičně tě chválí. Tebe chválí andělé, archandělé, trůnové, panstva, knížectva, mocnosti, síly i cherubové, všude před tebou stojí serafíni, jeden na druhého volají a zpívají neumlkající chvalozpěv:
Lid: Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosanana výsostech.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Hosanana výsostech.
Kněz: S těmito blaženými mocnostmi voláme, lidumilný Vládce, i my hříšní a pravíme: Vpravdě jsi svatý, jsi nesmírně svatý a nesmírná je velebnost tvé svatosti. Jsi podivuhodný ve všech svých skutcích a všechno, co pro nás děláš, je spravedlivé a správné. Člověka jsi stvořil z prachu země ke svému obrazu, Bože; ano, takovou jsi mu prokázal čest. Usadils ho v ráji rozkoše a zaslíbil jsi mu nesmrtelnost života a požívání věčného blaha, bude-li zachovávat tvá přikázání. Když však odepřel tobě, pravému Bohu, svému Stvořiteli, poslušnost, a sveden hadovou lstí se stal pro své hříchy mrtvým, ty jsi ho, Bože, podle svého spravedlivého soudu vyhnal z ráje do tohoto světa a navrátil jsi jej zemi, ze které byl vzat. Ale neodvrátil ses od svého stvoření, Dobrotivý, a nezapomněl jsi na dílo svých rukou. Člověku jsi připravil spásu skrze znovuzrození v samotném tvém Kristu. Ve svém velikém milosrdenství jsi nás navštěvoval rozličnými způsoby: Posílal jsi proroky, konal jsi mocné činy skrze své svaté, kteří se ti v každém pokolení zalíbili, mluvil jsi k nám skrze ústa svých služebníků proroků, předpovídaje nám budoucí spásu. Dal jsi nám napomoc Zákon a anděly za ochránce. Když pak přišla plnost času, promluvil jsi k nám skrze samého svého Syna, jímž jsi i věky učinil. On je odlesk tvé slávy, obraz tvé osoby a všechno drží slovem své moci, a přece, Bože a Otče, nelpěl nasvé rovnosti s tebou, ale přestože je odvěký Bůh, zjevil se na zemi a žil slidmi. Narodil se ze svaté Panny, sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka a stal se podobný tělu našeho ponížení, aby nás učinil podobné obrazu své slávy. A protože skrze člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, narodil se tvůj jednorozený Syn, který je ve tvém lůně, Božea Otče, z ženy, svaté Bohorodičky a vždy Panny, Marie. Podrobil se Zákonu, odsoudil ve svém těle hřích, aby ti, kdo v Adamovi umírají, byli oživeni v tvém Kristu. Žil na tomto světě, dal nám přikázání vedoucí ke spáse; odvrátil nás od klamů modloslužby a přivedl nás k poznání tebe, pravého Boha a Otce, a vydobyl nás pro sebe jako vyvolený lid, královské kněžstvo, svatý národ. Očistil nás vodou a posvětil svatým Duchem. Dal sebe jako výkupné smrti, v jejíž moci jsme byli drženi jako zaprodaní hříchu. Byl ukřižován a sestoupil do pekel, aby všechno naplnil sebou. Roztrhl okovy smrti. Třetího dne vstal z mrtvých a otevřel i nám cestu zmrtvýchvstání; neboť nebylo možné, aby dárce života podlehl rozkladu. Pro zesnulé se stal novým počátkem, prvorozeným z mrtvých, aby tak měl ve všem prvenství. Vstoupil na nebesa, usedl po pravici tvévelebnosti na výsostech a přijde odplatit každému podle jeho skutků.
Na památku svého spasitelného utrpení nám však zanechal to, co podle jeho příkazu konáme. Neboť když se chtěl dobrovolně vydat na svou památnou a oživující smrt, v noci, v níž se vydal za život světa, vzal do svých svatých, přečistých rukou chléb, ukázal jej tobě, Bohu aOtci, vzdal ti díky, požehnal jej, posvětil, lámal, dával svým svatým učedníkůma apoštolům a řekl:
Vezměte a jezte, toto je mé tělo, které se zavás láme na odpuštění hříchů.
Lid: Amen.
Kněz: Také vzal kalich, smísil v něm víno s vodou, vzdal ti díky, požehnal, posvětila dal svým svatým učedníkům a apoštolům a řekl:
Pijte z něho všichni, toto je má krev nového zákona, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů.
Lid: Amen.
Kněz: To čiňte na mou památku. Neboť kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete mou smrt a mé zmrtvýchvstání.
Proto i my, Vládce, na památku jeho spasitelného utrpení, oživujícího kříže, třídenního pohřbení, zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, usednutí po tvé pravici a jeho slavného i strašného druhého příchodu:
(bere do pravé ruky diskos, do levé kalich, zkříží je, pozvedá, sklání hlavu adělá kříž:)
Přinášíme ti tvoje z tvého se všemi a zavšechno.
Lid: Tebe opěvujeme, tobě dobrořečíme, tobě, Pane, děkujeme a k tobě se, náš Bože, modlíme.
Kněz: Proto se, přesvatý Vládce, odvažujeme přiblížit k tvému svatému stolu i my tvoji hříšní a nehodní služebníci. Uznal jsi nás za hodny mu sloužit ne pro naši spravedlnost, neboť jsme nevykonali na zemi nic dobrého, ale ze své milosti a svých dobrodiní, jež jsi na nás v hojnosti vylil. Předkládáme způsoby svatého těla a krve tvého Krista a modlíme se k tobě a vzýváme tě, Svatý svatých, aby tvůj svatý Duch sestoupil pro tvou dobrotu na nás a na tyto předložené dary a požehnal je, posvětil a proměnil.
Učiň, aby tento chléb byl samo drahocenné tělo našeho spasitele, Pána a Boha, Ježíše Krista.
Jáhen: Amen.
Kněz: A tento kalich sama drahocenná krev našeho spasitele, Pána a Boha, Ježíše Krista, vylitá za život světa.
Jáhen: Amen.
Kněz: Tím, že je proměníš svým svatým Duchem.
Jáhen: Amen, amen, amen.
Kněz: (se hluboce ukloní; poté pokračuje)
Nás pak všechny, kteří přijímáme z jednoho chleba a kalicha, sjednoť vjedno ve společenství jediného svatého Ducha a nedopusť, aby někdo z nás přijal tělo a krev tvého Krista nehodně či k odsouzení. Ať všichni nalezneme milost a milosrdenství se všemi svatými, které sis vyvolil od počátku světa, s praotci, otci, patriarchy, proroky, apoštoly, kazateli, evangelisty, mučedníky, vyznavači, učiteli a se všemi spravedlivými, kteří zesnuli ve víře. A zvláště s nejsvětější, nejčistší, nejblahoslavenější a slavnou naší Vládkyní Marií, Bohorodičkou a vždy Pannou.
Lid: (zpívá) Všechno stvoření, andělské sbory a lidské pokolení se z tebe radují, milostiplná, posvátný chráme a duchovní ráji, chloubo panen. Z tebe se vtělil Bůh a před věky se stal dítětem. Náš Bůh učinil tvé lůno trůnem a tvé útroby utvořil prostrannější než nebesa. Všechno stvoření se z tebe raduje, milostiplná. Sláva, sláva tobě!
Kněz: Shlédni na nás, Bože, na přímluvy zástupů nebeských mocností, svatého proroka, předchůdce a křtitele Jana, svatých a chvályhodných apoštolů, svatého (svaté)…, jehož (jejíž) památku dnes ctíme, i na přímluvu všech svatých.
Prosíme Pane, za spásu, ochranu a prominutí hříchů svých služebníků... (vzpomíná na živé).
Prosíme za pokoj a spasení duší tvých služebníků… (vzpomíná, na mrtvé) a za všechny, kteří zemřeli v naději vevzkříšení. Přijmi je do svého světla, kde není zármutek ani pláč. Ať vidí tvou tvář.
Uchovej tento svatý chrám až do skonání světa.
Rozpomeň se, Pane, na ty, kteří ti přinesli tyto dary, i na ty, za které ti byly přineseny.
Rozpomeň se i na nás na všechny, kteří konáme tuto službu, na ty, kteří slouží v tvé církvi a na ty, kteří se starají ochudé. Odplat jim svými bohatými nebeskými dary, dej jim za pozemské nebeské, za časné věčné, za pomíjející nepomíjející.
Rozpomeň se, Pane, na ty, kteří jsou napouštích, v horách, jeskyních, i na ty, kdo pracují v podzemí.
Rozpomeň se, Pane, na ty, kteří žijí včistotě, bohabojnosti, zdrženlivosti a v čistých manželstvích.
Pamatuj, Pane, také na celý svět, na nášnárod a na ty, kteří mu vládnou. Dej, ať žijeme v míru, trvalém a opravdovém.
Dej poznat srdcím lidí dobré o své církvi i ovšech svých lidech. Dej, ať všichni žijeme tichým a pokojným životem, čestně, zbožně a čistě. Dobré uchovej v dobrotě a zlé učiň svou dobrotivostí dobrými.
Rozpomeň se, Pane, na všechny, kteří jsou zde přítomni, i na ty kteří tu s námi nemohou být. Smiluj se nad nimi i nad námi podle svého velikého milosrdenství. Naplň nás všelikým dobrem, naše manželství zachovávej v pokoji a jednomyslnosti, děti vychovávej, mládí poučuj, stáří podporuj, malomyslné utěš, rozptýlené shromáždi, zbloudilé obrať a spoj se svou svatou, obecnou s apoštolskou církví. Trápené nečistými duchy osvoboď, plav se splavícími, buď s těmi, kteří jsou na cestách, zastaň se vdov, ochraňuj sirotky, osvoboď vězněné, uzdrav nemocné.
Rozpomeň se, Bože na ty, kteří jsou vydáni soudu, pracují v dolech, jsou ve vyhnanství, na těžkých pracích a ve velikétísni, nouzi a bídě.
Rozpomeň se, Bože, i na všechny kteří potřebují tvé veliké milosrdenství, na ty, kteří nás milují, i na ty kteří nás nenávidí, a na ty, kteří nás nehodné prosili, abychom se za ně modlili.
Rozpomeň se, Pane, náš Bože, na všechny lidi; na všechny vylij svou hojnou milost; dej všem, zač prosí ke své spáse.
Ty sám se rozpomeň i na ty, na které jsme nevědomky zapomněli, nebo jsme na ně pro množství jmen nevzpomněli. Vždyť ty, Bože, znáš každého, jeho věk i jméno, ty ho znáš už z lůna jeho matky. Ty jsi přece pomoc těch, kteří jsou bez pomoci, naděje těch, kteří naději nemají, jsi záchranou z víru a bouře, přístav plavících se, lékař nemocných. Sám buď všemvším, ty znáš každého, znáš jeho prosby, jeho dům i co potřebuje.
Chraň, Pane, toto město (vesnici, obydlí) a každé město i zemi od hladu, nemocí, zemětřesení, potopy, požárů, násilí, nesvobody, války a osobních svárů.
Ale především se, Pane, rozpomeň na našeho patriarchu ... a našeho biskupa … Zachovej je své svaté církvi v pokoji, neporušené a počestné, dej, aby byli zdraví, dlouho žili a řádně hlásali slovo tvé pravdy.
Lid: A na všechny, na všechny, na všechny.
Kněz: Rozpomeň se, Pane, na všechny pravověrné biskupy, kteří řádně hlásají slovo tvé pravdy.
Ve své veliké dobrotě, se, Pane rozpomeň i na mne nehodného, odpusť mi každý hřích, úmyslný i neúmyslný, a neodvracej pro mé hříchy od předložených darů milost svého svatého Ducha.
Pamatuj, Pane, na všechny kněze a jáhny v Kristu a na všechny duchovní. Nezahanbi ani jednoho z nás, kteří stojíme kolemtvého oltáře.
Navštiv nás, Pane, ve své dobrotivosti a zjevse nám ve své bohaté štědrosti. Dej nám mírné a prospěšné počasí a tiché deště, aby země byla úrodná.
Žehnej času své milosti, zastav v církvirozkoly a silou svého svatého Ducha zavčas znič vznikající hereze.
A nás všechny přijmi, Pane, náš Bože, do svého království, učiň nás syny světla a dne, daruj nám svůj pokoj a svou lásku, neboť všechno co máme, je tvůj dar.
Dej nám jedněmi ústy a jedním srdcem slavit a opěvovat tvé svaté a veliké jméno, Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i vždyckya na věky věků.
Lid: Amen.